K 100. výročí: Kdo rozděluje národ?

Tak nám prý někdo rozděluje národ. Kdo a proč to dělá?

Někde na internetu jsem viděl tento (lépe vyvedený) obrázek:

Obrázek mě moc pobavil. Myslím, že je na něm i něco pravdy. Zeman rád naštve lidi, které nemá rád, resp. kterých si neváží. Navíc má montechristovský syndrom mstivosti, se svou sloní pamětí nezapomíná na to, kdo kdy mu překřížil cestu a dělá mu dobře, když mu to může nějak vrátit. A když už to můžeme Zemanovi spočítat, tak mu připočítejme i to, že v některých svých výrocích je hodně unáhlený a tím vyvolává další kontroverze. Navíc má sklon k vulgarismům. Pokud jde o otázku, kdo rozděluje národ, je tedy prvním podezřelým.

Podívejme se však na otázku, kdo rozděluje národ z hlediska historického nadhledu. Pokusil jsem se o to nedávno mj. v Parlamentních listech, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6256-vize-333-k-memu-clanku-v-plistech.html

Zde jen stručně. Náše země je malá. A jako taková vždy byla vystavena tlaku silnějších, kteří se na její úkor chtěli přiživit, vtáhnout ji jako figurku pro své velmocenské hry, nebo ji prostě zničit. K tomu nácházeli své kolaboranty, ať již v danou chvíli byl dominantním hráčem vůči nám kdokoli. Celé stoleté moderní dějiny naší země včetně jejího vzniku, které budeme zanedlouho oprávněně oslavovat, však byly založeny na schopnosti našeho národa sjednotit se a porazit pátou kolonu i její mocenské či většinou velmocenské protektory.

Jiří Svoboda, ve dvoudílném filmu o Rašínovi, jednoho z typických kolaborantů v osobě rakousko-uherského žalobce Markuse Premingera (kterého skvěle ztělesnil Tomáš Töpfer) předvedl v plné kráse.

Pokud náš národ skutečně někdo rozděluje, pak jsou to ti, kteří dobře vycítí, kdo v tu či onu dobu má "kontrolní balík moci" v naší zemi a snaží se lísáním se k cizí moci dělat kariéru. Tak tomu bylo i za 2. republiky, za protektorátu, v období východní nadvlády v 50. létech či v době normalizace, tak je tomu i nyní, když po ekonomickém ovládnutí naší země si z ní současná globální moc snaží udělat figurku vztahovanou do geopolitických her, které se stále více přibližují vyvolání globálního konfliktu.

Specifickým rysem pokusu o vyvolání současné konfrontace uvnitř naší země je, kam až se pokročilo ve zjevném a demonstrativním používání dvojího metru. Uvede jen tři resp. čtyři příklady:

* zavraždění Jána Kuciaka : brutální vražda novináře Džamála Chášukdžího

* pokus o zavraždění Sergeje Skripala : brutální vražda novináře Džamála Chášukdžího

* Šojdrové děti (syrští sirotýnejdři): obyčejná genocida jemenských dětí

* okupování nás : to když se my podílíme na okupaci druhých

Nebudu tyto čtyři nadhozené příklady rozvádět, protože předpokládám, že je dostatečně známo, o co jde. Vše se poznává ve srovnáních – to, jak rychle a na základě jakých argumentů je někdo obviněn, jaké sankce jsou vůči němu uplatněny, jak vidíme neštěstí jedněch a jsme slepí i hluší k neštěstí druhých...

Demonstrativní používání klacku dvojího metru, zejména v návaznosti na doktrínu lidských práv, je jedním z nejčitelnějších nástrojů současné globální moci, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/4432-pred-jihlavou-o-degeneraci-soucasne-moci.html

Co je moc, to je příliš – a v naší zemi už narazilo na meze, které je ochotno veřejné mínění tolerovat. Zkrátka náš národ ze sebe nenechá dělat hlupáky. Manipulace selhává. Překvapuje to některé globální manipulátory i jejich domácí poskoky. A hlavně – zviditelňuje to ty, kteří se v roli kolaborantů (či spíše slouhů slouhů a poskoků) současné globální moci snaží zavděčit nynějšímu globálnímu protektorovi.

Ostatně, tipnu si. Opravdu nesleduji, kdo všechno byl nepozván na Hrad k oslavě 100. výročí či kdo pozvání nepřijal. Troufnu si však odhadnout jejich postoje např. k výše uvedeným příkladům použití dvojího metru:

Kuciak – určitě to udělal Fico a musí okamžitě odejít.

Skripal – za tím určitě stojí Putin a je nutno ho zničit.

Chášukdží – to mě nezajímá, nesleduji, pokud ho někdo zavraždil, tak věděl, proč.

Šojdrové syrští sirotýnejdři – chudáčci, musíme přijmout, určitě trpí, i když jsem ještě žádného neviděl(a).

Genocida jemenských dětí – nezajímá mě.

Případně prostě strach přijít, abych nebyl skandalizován, že jsem se zúčastnil oslavy 100. výročí vzniku republiky – říkají, že není co slavit, a navíc v přítomnosti toho zloducha Zemana...

Nebo jsem se v případě některých z těch, kteří se oslav 100. výročí Hradě nezúčasní, mýlil?