(71.102) Hra: Co přinesl 10.9.13 – Superaféra 90

14. září 2013 | 03.42 |

Úterý 14.9.2013 přineslo zásadní zlom ve vývoji kolem vojenského zásahu v Sýrii. Výrok J. Kerryho o možnosti upuštění od vojenského zásahu, pokud Sýrie odevzdá své chemické zbraně "do posledního kusu" sice označil mluvčí jeho ministerstva za uřeknutí a nadsázku (viz včerejší díl seriálu), ale návrh již začal žít vlastním životem. Zde jsou hlavní informace převzaté z Novinky.cz a doplněné o některé další zveřejněné na ČT 24 v pořadí, v jakém byly v průběhu dne zveřejněny (to nejdůležitější je podtrženo či vyznačeno tučně):

Americký prezident Barack Obama označil ruskou snahu přimět Bašára Asada k odevzdání chemických zbraní za možný "průlom”, nejprve je však podle něj třeba zjistit, jak vážně je míněna a zda nejde o zdržovací taktiku. Senát kvůli plánu odložil hlasování. V každém případě hodlá i dále tlačit na Asadův režim hrozbou vojenského útoku, řekl v rozhovoru pro stanici CNN. Obama si podle svých slov není jistý, zda Kongres schválí akci v Sýrii. Zda nařídí útok i bez souhlasu zákonodárců, rozhodne po hlasování, řekl Obama televizi NBC News. Americký Senát odložil hlasování o zásahu v Sýrii původně plánované na středu. Oznámil to předseda demokratické většiny v horní parlamentní komoře Harry Reid. Podle informací agentury Reuters je pravděpodobné, že hlasování proběhne ještě tento týden. Reid oznámil změnu plánu jen několik hodin poté, co potvrdil, že se dlouho očekávané hlasování uskuteční ve středu. Podle jeho poradců je za novým rozhodnutím rychlý vývoj událostí, zvláště pak pondělní ruský návrh na mezinárodní kontrolu a možné zničení Asadových chemických zbraní. Hlasování se podle nich pravděpodobně uskuteční ještě tento týden. "Musíme si být jisti, že prezident měl čas promluvit ke všem sto senátorům a 300 miliónům Američanů," řekl v oficiálním zdůvodnění Reid. Republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham v reakci na aktivitu ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova a možné zničení syrských chemických zbraní prohlásili, že by jejich kolegové z obou komor Kongresu měli tím spíše úder schválit. Jen vojenská akce se souhlasem Kongresu podle nich dá prezidentu Baracku Obamovi do rukou účinný nástroj, s nímž může na Rusko a Sýrii tlačit ve snaze o skutečné a rychlé zničení Asadova chemického arzenálu. Obama v pondělí večer washingtonského času (dnes po půlnoci SELČ) poskytl sérii rozhovorů americkým televizím ve snaze přesvědčit veřejnost i Kongres o podpoře útoku proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Podle šéfa Bílého domu je pondělní aktivita ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova směřující k mezinárodní kontrole a zničení syrských chemických zbraní "potenciálně pozitivní", je na ni však třeba nahlížet spíše skepticky. Spojené státy musí prodiskutovat s Ruskem a s mezinárodním společenstvím tento nový návrh a zjistit, zda "můžeme dospět k něčemu, co je vynutitelné a seriózní". O možné diplomatické iniciativě v řešení syrské krize prý diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu G20 minulý týden. Prezident dal v rozhovorech najevo, že by dal přednost mírovému řešení, o vojenském úderu však nadále hodlá Kongres přesvědčovat. O tom, že se mu to povede, přitom Obama nečekaně zapochyboval. "Neřekl bych, že jsem si jistý," prohlásil prezident. Hlasování stejně jako názor americké veřejnosti prý bere "velmi vážně", o tom, zda nařídí případný úder i bez souhlasu Kongresu, se však dosud nerozhodl a učiní tak až po samotném hlasování. Většina Američanů podle posledních průzkumů zásah odmítá bez ohledu na Obamovu mediální ofenzivu a důkazy o Asadově chemickém útoku. Nejistou má Obama pozici i v Kongresu. Podle analytiků je pravděpodobnější schválení úderu v Senátu, zatímco hlasování v dolní komoře bude podle všeho těsnější. Nerozhodnuta je podle průzkumu agentury AP téměř polovina členů Sněmovny reprezentantů.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/312871-obama-ocenil-rusky-plan-donutit-asada-odevzdat-chemicke-zbrane.html

Americký prezident Barack Obama v úterý vyzval Kongres, aby počkal s hlasováním o použití síly v Sýrii do doby, než se rozhodne o ruském návrhu na zajištění syrských chemických zbraní. Po setkání s Obamou to řekl předseda branného výboru Senátu Carl Levin. "Chce prověřit, jak seriózní je vůle Syřanů a Rusů zbavit se chemických zbraní v Sýrii. Chce čas, aby to mohl prověřit," řekl Levin po obědě skupiny senátorů s Obamou. Prezident měl na úterý naplánovány schůzky se senátory a poslanci Sněmovny reprezentantů, aby je přesvědčil k podpoře vojenských úderů v Sýrii, o kterou je požádal na konci srpna. V úterý večer místního času by měl také kvůli Sýrii oslovit v televizi Američany. Situaci ale zásadně změnil ruský návrh předpokládající mezinárodní kontrolu nad syrskými chemickými zbraněmi. Syrský režim v úterý oznámil, že je připraven na návrh přistoupit. Ruská diplomatická iniciativa následovala po improvizovaném výroku amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který v pondělí v Londýně řekl, že Sýrie by se mohla úderům vyhnout, pokud by odevzdala své chemické zbraně. "Vidíme to jako potenciálně pozitivní vývoj a považujeme to za jasný výsledek tlaku na Sýrii," řekl v úterý již dříve mluvčí Bílého domu Jay Carney. "Do dnešního rána syrská vláda nikdy ani nepřiznala, že má chemické zbraně. Nyní to udělali," uvedl. Proti vojenské intervenci se podle dosavadních informací staví většina poslanců Kongresu. Senát měl o rezoluci podporující omezené vojenské údery hlasovat ve středu. Ale během dneška se po zveřejnění ruského návrhu v Senátu objevily zprávy, že na hlasování tento týden nedojde. Stejně tak šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell oznámil, že bude hlasovat proti. "Zjevně se nejedná o zásadní bezpečnostní riziko," uvedl. Podle něj je kolem americké strategie v Sýrii příliš nezodpovězených otázek.Skupina osmi demokratických a republikánských senátorů také začala připravovat alternativní rezoluci. Navrhuje údajně, aby Rada bezpečnosti OSN stanovila konkrétní časový limit, zřejmě 60 dní, během něhož by Sýrie musela chemické zbraně odstranit. Stejně jako poslanci i americká veřejnost je zatím ve své většině proti vojenské operaci v Sýrii. V branném výboru Sněmovny reprezentantů proto v úterý hájili záměry administrativy Kerry, stejně jako ministr obrany Chuck Hagel. Kerry ujišťoval, že pro Washington byla vždy prioritou diplomacie a že syrský konflikt nemá vojenské, ale jen politické řešení. Ale politického řešení nebude dosaženo, pokud si Bašár Asad bude myslet, že mu projde nasazení smrtícího plynu, řekl Kerry s tím, že Sýrie má asi 1000 tun chemických zbraní. Prohlásil také, že cílem zvažovaného zásahu nebude odstranit Asada, ale oslabit jeho vojenskou moc a přinutit ho k jednání. "Aby tato diplomatická varianta byla úspěšná, musí trvat věrohodná a reálná hrozba americkou vojenskou akcí," řekl Chuck Hagel. Podle něj nehrozí, že by se po amerických úderech zvýšil počet uprchlíků ze Sýrie. Předseda sboru náčelníků štábů Martin Dempsey při stejném slyšení řekl, že hrozba odvetného úderu ze strany Sýrie je "nízká, skoro nulová". Průzkumy soustavně potvrzují odpor velké části Američanů. Podle v úterý zveřejněné ankety listu The New York Times a televize CBS si 69 procent respondentů myslí, že by Obama neměl v Sýrii zaútočit bez souhlasu Kongresu. Přitom tři čtvrtiny Američanů jsou přesvědčeny, že za nedávným chemickým útokem jsou Asadovy síly. Na 74 procent Američanů je současně proti dodávkám zbraní povstalcům bojujícím proti syrskému režimu. Bílý dům v úterý oznámil, že dalších osm zemí, Kuvajt, Polsko, Guatemala, Gruzie, Černá Hora, Malta, Panama a Portugalsko, podpořilo důraznou reakci na chemický útok v Sýrii. Celkem tak již Spojené státy podpořilo 33 zemí.

Viz: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/312981-obama-zada-kongres-o-odklad-hlasovani-o-intervenci-v-syrii.html

O ruském plánu dnes hovořil Obama s Cameronem a se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem. "Je to každopádně zajímavý návrh. Pokud je seriózní, měli bychom ho brát velmi vážně. Díky němu bychom mohli splnit náš cíl, tedy zničení syrských chemických zbraní. Nesmíme zapomínat, že Sýrie má největší arzenál těchto zbraní na světě. (...) Myslím, že rezoluce RB OSN je dobrý nápad," řekl po rozhovoru s Obamou Cameron s tím, že ruský návrh musí být časově omezený. Francie dnes již začala v Radě bezpečnosti v New Yorku jednat s partnery o návrhu své rezoluce požadující, aby Sýrii dala své chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu a zlikvidovala je. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius ale dnes po telefonickém rozhovoru s Lavrovem řekl, že Moskvě se možnost závazné rezoluce o syrském chemickém arzenálu nelíbí a navrhuje spíše nezávazné prohlášení. Pro Spojené státy je ale prý zárukou věrohodnosti celého plánu jen plnohodnotná a závazná rezoluce Rady bezpečnosti, která musí také obsahovat i sankce pro případ nedodržení. Ruské ministerstvo zahraničí označilo francouzský návrh, který činí syrské úřady odpovědné za možné užití chemických zbraní, za nepřijatelný. Moskva předloží návrh prohlášení OSN, které by podpořilo plán na umístění syrských chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že plán předpokládající odevzdání syrských chemických zbraní bude fungovat, jen když USA odmítnou použití síly. Vyjádřil současně naději, že návrh bude "dobrým krokem k mírovému vyřešení krize". USA a jejich spojenci trvají na tom, že možnost ozbrojené akce musí zůstat na stole, nicméně dávají přednost diplomatickému řešení.

Viz: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/241541-syrie-podepise-konvenci-o-zakazu-chemie-obama-zada-kongres-o-odklad/

J. Kerry a nikdo z americké administrativy nepočítal s taky rychlou, efektivní a široce založenou reakcí. Okamžitě po jeho výroku, byť "uváděném na pravou míru" je návrh brán vážně Ruskem, Rusko jedná se Sýrií a Sýrie s ním souhlasí. Přidávají se jak spojenci Sýrie (Irán a Čína), tak mění svůj postoj i Francie, která se do té doby stylizovala do role nejvěrnějšího významného spojence USA. Za této situace B. Obama přes nátlak "svých" jestřábů, mezi nimiž vyniká C. Riceová, kteří si již zvykli hovořit za svého prezidenta (viz včerejší díl), dost nečekaně využívá vzniklou situaci a nachází cestu, jak se vymanévrovat z nutnosti zásahu v Sýrii. Pokud podrobně sledujeme jeho výroky, je zřejmé, že se mu do něj nechce, především však uvažuje, jak neztratit tvář.

Z teoretického hlediska je nutné zdůraznit, že zde jsme svědky toho, jak selhává doposud globálně sdílené základní paradigma vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Právě takové momenty společenského vývoje, kdy k tomu dochází, nabízejí cestu ke změně, ke hledání pozitivního řešení současných problémů. Tato možnost však nemusí být využita (v důsledku neexistence dostatečně rozšířené a tudíž dostatečně vlivné pozitivní vize). Navíc lze počítat s velmi brutálním nátlakem zástupců silového řešení přímo v Bílém domě. (Tam, s určitou nadsázkou, se v současné době odehrává podobný příběh, jaký byl popsán v jednom americkém filmu; tou zápornou postavou ovšem není viceprezident, ale patrně ani neexistují hrdinové, kteří tehdy vše zachránili –analogie je to povrchní a člověk nemá koukat na komerční americké filmy.) Jsem docela rád, že se tento problém obnažil právě v době, kdy jsem završil první stovku dílů svého seriálu, která výše uvedené předpokládala a zaměřovala se na to jako na hlavní téma.

Podrobně jsem sledoval všechna vyjádření, zatím jsem však nenarazil na žádnou významnější reflexi jedné potměšilosti, kterou skrývají obrysy ruského návrhu opepřené zmínkou J. Kerryho o nutnosti odevzdat chemické zbraně v Sýrii do posledního kousku. Zmínil se o ní jen Irán, který požaduje, aby do souhrnu chemických zbraní, které budou převedeny pod mezinárodní kontrolu, byly zahrnuty i ty, kterých se zmocnili či jiným způsobem získali povstalci. Těžko si lze představit postup, který by tento požadavek obcházel. Zde můžeme být svědky různých překvapení.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře