Anatomie původu lumpáren

20. prosinec 2012 | 08.49 |
Anatomie původu lumpáren
Dotazy, které reagují na téma článku "Kdo a jak u nás vládne?"
K tématu, kterému jsem se věnoval v článku "Kdo a jak u nás vládne?" na svém blogu 14.12.,
jsem od D. T. dostal následující tři dotazy (resp. skupiny dotazů):
1. Byly zkoumány podmínky, za jakých se strukturám založeným na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad daří lépe a případně v jakých historických obdobích společnosti měly vliv menší, tedy v jaké míře okolnosti jako institucionální rámec, politický vývoj, výchova a vzdělanost společnosti, nebo také přirození a respektovaní vůdci a další faktory měli vliv na prosperitu struktur vzájemného krytí? Tedy z pohledu teorie společenského vlastnictví, kdy v historii společnosti farmáři nejlépe dodržovali pravidla pro spravedlivé rozdělování vody apod.? Jaké to má dopady na popis okolností a prostředí úspěšnosti vlivu struktur vzájemného krytí a s tím spojených negativních dopadů na prosperitu společnosti?
2) Není dlouho trvající trend deficitního hospodaření vyspělých zemí a zvyšování mandatorních výdajů z důvodu populistických slibů důsledkem korupce a moci struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad? (Četl jsem v tomto směru práci v Politické ekonomii, která růst mandatorních výdajů za posledních 30 let v Evropě a USA dává za vinu růstu populismu politických elit.)
3) Nejsou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad vlastně přirozenou součástí společenského dění ve všech jeho historických periodách a důsledkem přirozeného sociálního chování politických elit? Může v případě zhoubného růstu jejich vlivu dojít ke krizi společnosti a následnému pročištění, tak jako je pravidelnost ekonomických cyklů a krizí ekonomiky se samoočistným mechanismem důsledků neracionálního chování finančního a nefinančního sektoru v době boomu?
Kde se pokusíme na tyto otázky najít odpověď?
Pokud jde o zařazení problematiky působení struktur založených na vzájemném krytí a s tím velmi úzce spojený fenomén korupce, přesněji rezistence korupce do historických souvislostí, pokusíme se o to za účasti předních odborníků v ČR na kolokviu "Korupce – včera a dnes". Kolokvium pořádá sdružení The European Society for History of Law v pátek 8. března 2013 v Brně (místo konání bude dále upřesněno).
V pozvánce na kolokvium se mj. uvádí: "Korupce je fenomén, který lidstvo sužuje již od nepaměti. Zejména v poslední době se stala v České republice snad tím nejaktuálnějším tématem, které neustále naplňuje stránky sdělovacích prostředků. Z toho důvodů se členové právněhistorické společnosti rozhodli uspořádat na toto téma vědecké kolokvium. Kolokvium bude zaměřeno na postihnutí jednotlivých etap boje proti korupci, a to od nejstarších dob až do současnosti."
Pro případné zájemce uvedu ještě některé další údaje:
- zaslání přihlášek s návrhem referátu do 15. února 2013 (mailem na info@historyoflaw.eu),
- zaslání příspěvku do 30. března 2013,
- konferenční poplatek není vybírán.
Podrobnější odborný program s tématy referátů bude zveřejněn do konce měsíce února.
Z příspěvků kolokvia bude vydán recenzovaný tištěný sborník. V případě jakýkoliv dotazů se neváhejte obrátit na organizátory konference na emailu: info@historyoflaw.eu
Na kolokviu vystoupí rovněž odborníci, kteří se budou zabývat doklady o korupci v antickém Egyptě, Řecku, Římě, za Rakouska apod.
Pokud jde o můj názor, tak struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad mají tendenci vznikat vždy (od pradávna) a všude (v demokraciích i totalitních režimech apod.). Měly rovněž tendenci penetrovat institucionální strukturu pospolitostí. Ne vždy se ovšem rozbujely tak jako v současné době, a to nejen u nás, ale i ve světě. Jedním z cílů brněnského kolokvia bude podívat se na uvedenou problematiku právě z historického nadhledu a odpovědět na otázku, jakým způsobem v různých kulturách a v různých dobách docházelo k očistným procesům.  
Co o anatomii, fungování, vzniku a vývoji struktur založených na vzájemném krytí již víme?
Dosavadní poznatky týkající se struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad můžeme ve stručnosti shrnout takto:
1. Existuje tendence struktur založených na vzájemném krytí nepravostí (porušování obecně přijatých zásad) pronikat do všech redistribučních systémů, podřizovat si či vytlačovat ostatní vztahy spřízněnosti a predeterminovat tvorbu koalic i rozdělení výplat.
2. Při spojování struktur založených na vzájemném krytí se vytváří jádro uplatňování vlivu využívající pákový efekt a synergický efekt celé struktury.
3. Toto jádro uplatňování vlivu se sestává z hráčů, kteří jsou schopni dosahovat společně přijatelné rovnováhy prostřednictvím neformálního vyjednávání; tím zajišťují stabilitu struktury a její odolnost proti nejrůznějším vnějším vlivům.
4. V důsledku toho, že jádro vyjednávání vlivu se vytváří na bází struktur založených na vzájemném krytí, vychází jeho základní ideové paradigma (povinně sdílené hráči jádra) z nutnosti pěstovat nepřítele formou:
- Idealizace vlastní pozice.
- Démonizace druhého.
- Demonstrativní používání dvojího metru.
5. Při vzájemné interakci jader dochází ke shodné ideové polarizaci jader (je pěstován shodný nepřítel, dochází ke shodné polarizaci, koordinovaně je uplatňován dvojí metr), a to v celém společenském (nyní již globálním) prostoru.
6. Struktury založené na vzájemném krytí nepravostí na určitém stupni svého vývoje a při určité míře penetrace společenského prostoru jsou schopny efektivně pronikat do všech institucí, které by měly eliminovat či omezit porušování obecně přijatých zásad dříve, než jsou tyto instituce schopny svou činnost vůči porušování obecně přijatých zásad (na jejichž bázi příslušné struktury vznikají) uplatnit, a podřídit si jejich činnost.
7. Struktury založené na vzájemném krytí nepravostí na určitém stupni svého vývoje a při určité míře penetrace společenského prostoru jsou schopny pronikat do všech společenských hnutí, která vznikají jako kritická reakce vůči působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých, a ovlivní je tak, aby tato hnutí byla neúčinná.
8. Základní formou vnitřních střetů ve struktuře založené na vzájemném krytí je indiskrece, které se dopouštějí hráči tvořící strukturu, kteří se cítí nedoceněni či ohroženi.
9. Jádro vyjednávání vlivu tlumí indiskrecí použitím indiskrece či hrozbou požití indiskrece vůči hráčům, kteří se indiskrece dopouštějí.
10. Všechny vnější vlivy působící na stabilitu struktury založené na vzájemném krytí se transformují do podoby indiskrece a tlumení indiskrece.
Zde použité pojmy vyjadřují následující:
- Struktura založená na vzájemném krytí nepravostí (porušování obecně přijatých zásad) vzniká na základě toho, že určitý hráč a následně ostatní některého z hráčů, který porušil obecně přijaté zásady, začnou vydírat k tomu, aby porušoval obecně přijaté zásady i v dalších případech. Přitom tohoto kráče nejen vydírají, ale i kryjí a současně i protěžují (umožnují mu získávat pozice v různých redistribučních systémech, vytvářet diskriminující koalice a pronikat do institucionální struktury). Struktury založené na vzájemném krytí nepravostí procházejí přirozeným výběrem v daném společenském prostoru a přežívají jen ty nejodolnější.
- Redistribuční systém je jakékoli spojení hráčů ke společnému výkonu, kdy každý hráč řeší dilema mezi: a) Dosažením vysoké výplaty v rámci vytvoření diskriminující koalice (ve které většina hráčů diskriminuje menšinu), ovšem za cenu rizika, že se ocitne sám v pozici menšiny a za cenu ztráty, které při vytváření diskriminujících koalic vznikají v důsledku poklesu výkonnosti systému; b) Vytvořením společně přijatelné rovnováhy, která vzniká na bázi vzájemné dohody všech hráčů přesně definovatelným způsobem, který odpovídá přirozenému vyjednáván hráčů. Vlastnosti redistribučního systému má každá firma, pracoviště, instituce, organizace, spolek, strana, sdružení (včetně neformálních) apod.
- Vztahy spřízněnosti jsou jakékoli vztahy mezi hráči, které zvyšují či naopak snižují vzájemné sympatie mezi nimi a mohou vést k upřednostnění vzniku některých koalic před jinými. Mohou to být vztahy rodinné či rodové, dané společným místem původu, studia, náboženskou či sexuální orientací, příležitostnou známostí, ale také možností jednoho hráče vydírat druhého.
- Predeterminování tvorby koalic a rozdělení výplat vyplývá ze vztahů spřízněnosti mezi hráči.
- Jádro vyjednávání a uplatňování vlivu je spontánně vzniklé sdružení několika málo hráčů, kteří mezi sebou dokážou vyjednat společně přijatelnou rovnováhu tak, aby toto jádro bylo schopno využívat pákové a synergické efekty struktury založené na vzájemném krytí, na bázi které vznikají. Tuto společně přijatelnou rovnováhu vyjednávají jak z hlediska příležitostí, které se v rámci působení dané struktury nabízejí, tak i z hlediska hrozeb, které vůči ní vznikají. Tím zabezpečuje schopnost přežívání dané struktury, její schopnost rozrůstat se, prorůstat do institucionálního systému a být odolnou vůči nejrůznějším nepříznivým vnějším vlivům a situacím, které strukturu ohrožují. Jádro uplatňování vlivu má podobu neformálně vzniklého redistribučního systému. Hráče jádra sdružuje rovněž společně sdílené základní ideové paradigma, které je globálně polarizováno. Při vývoji struktury založené na vzájemném krytí může docházet k obměně hráčů, kteří jádro vytvářejí.
- Pákový efekt vzniká využitím schopnosti predeterminovat diskriminující koalic v určitém redistribučním systému k působení celého redistribučního systému v souladu s jeho rolí ve společenském systému, tj. dosažení určitých cílů souvisejících s využíváním příležitostí a eliminování hrozeb týkajících se určité struktury založené na vzájemném krytí.
- Synergický efekt vzniká současným a koordinovaným využitím více redistribučních systémů (konkrétně pak kontroly vítězných koalic v tomto systému) k dosažení určitých cílů souvisejících s využíváním příležitostí a eliminování hrozeb týkajících se určité struktury založené na vzájemném krytí.
- Společně přijatelná rovnováha je jeden z typů řešení hry více hráčů, při které dochází k tvorbě koalic a která má nekonstantní součet. Společně přijatelná rovnováha je odvozena z možnosti paretovských zlepšení oproti průměrné očekávané výplatě, kterou může získat každý hráč při orientaci na tvorbu diskriminujících koalic, kdy ovšem nemá zaručeno, že bude ve vítězné koalici. Možnost paretovských zlepšení oproti průměrné očekávané výplatě je dána tím, že součet výplat je nekonstantní, přesněji tím, že dochází k poklesu sumy výplat hráčů tím více, čím více se odchýlí od takového rozdělení výplat, které lze interpretovat jako rozdělení výplat podle možného přínosu či výkonnosti hráčů. Hráči mohou dosáhnout společně přijatelné rovnováhy několika typy vyjednávání, při nichž se řídí racionalitou orientovanou na maximalizaci vlastní výplaty. Společně přijatelnou rovnováhu i různé cesty jejího dosažení vyjednáváním hráčů lze matematicky definovat, popsat a modelovat.
- Neformální vyjednávání v rámci jádra vyjednávání a uplatňování vlivu slouží k vyjednání společně přijatelné rovnováhy a současně i k autoselekci hráčů schopných tuto společně přijatelnou rovnováhu vyjednat. K neformálnímu vyjednávání se využívá nejen institucionalizovaných forem jednání o významných otázkách, ale i neformálních setkání při různých příležitostech souvisejících s významnými událostmi, trávením volného času apod.
- Stabilita struktury založené na vzájemném krytí je její schopnost přežívat v měnících se podmínkách a v rámci boje o přežití s jinými obdobnými strukturami. Základní podmínkou je existence efektivně fungujícího jádra vyjednávání vlivu.
- Základní ideové paradigma struktury založené na vzájemném krytí slouží ke globální koordinaci struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a hraje významnou roli při autoselekci (vzájemně uznaném) výběru hráčů jádra. Protože kromě této funkce musí základní ideové paradigma i ke krytí porušování obecně přijatých zásad, patří mezi jeho základní atributy: a) pěstování nepřítele, b) idealizace vlastní pozice, c) démonizace druhého (vytvářeného a pěstovaného nepřítele), d) demonstrativní používání dvojího metru. Na základě toho dochází i ke shodné ideové polarizaci jader vyjednávání vlivu v globálním rozměru a možnosti koordinovat svou činnost.
- Instituce sloužící k eliminování či omezení porušování obecně přijatých zásad se vytvářejí v rámci dlouhodobého historického vývoje společnosti – jejich cílem je zejména přijímá zákonů (např. zákonodárné sbory), vynucování zákonů (legislativa, bezpečnost, kontrolní orgány), odstraňování asymetrie informací ke kterému dochází krytím porušování obecně přijatých zásad (mediální oblast). Za určitých podmínek (pokud dojde k bujení struktur založených na vzájemném krytí) může dojít k podstatnému snížení efektivnosti těchto institucí v důsledku jejich penetrace strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Hráči, kteří nejsou součásti struktur založených na vzájemném krytí a působí v těchto institucích, tak mají podstatně obtížnější pozici při plnění svých profesních povinností (chránit společnost před porušováním obecně přijatých zásad).
- Hnutí vznikající jako kritická reakce vůči působení struktur založených na vzájemném krytí jsou přirozenou reakcí na situaci, při které dochází k bujení těchto struktur a současně ke snížení efektivnosti institucí sloužících k eliminování či omezení role struktur založených na vzájemném krytí. Do těchto hnutí mohou penetrovat struktury založené na vzájemném krytí obdobně jako do institucí, které k eliminování či omezení vlivu struktur založených na vzájemném krytí vznikají (a často právě prostřednictvím specializovaných institucí tohoto typu).
- Indiskrece je základní forma, kterou se snaží hráč vtažený do struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad narušit tuto strukturu. Používá indiskrece v případě, kdy se cítí nedoceněn či ohrožen. Jedná se o zveřejnění případů porušování obecně přijatých zásad, kterého se dopustil jiný hráč či jiní hráči.
- Tlumení indiskrecí použitím indiskrece či hrozbou požití indiskrece je základní formou reakce ze strany struktury založené na vzájemném krytí. Tuto reakci umožňuje jádro vyjednávání vlivu, které při ní využívá pákové a synergické efekty dané struktury.
- Portfoliové investování do pozice má dvě formy: a) získávání pozice v nejrůznějších redistribučních systémech; b) v případě vzniku konfliktu udržováním pozice na všech stranách, které se konfliktu účastní. Výjimku u hráčů, kteří vytvářejí jádro vyjednávání vlivu, tvoří polarizace spojená se základním ideovým paradigmatem.
Co říci na závěr?
Výzkum anatomie, fungování, vzniku a vývoji struktur založených na vzájemném krytí není jen otázkou empirie, ale také uplatnění účinných nástrojů zejména z oblasti (matematické) teorie her. Současná společenská realita vytváří přímo ideální podmínky pro to, aby se teorie právě ve výše naznačeném směru rozvíjela. Poskytuje velké množství empirického materiálu i možnost ověřovat dosavadní poznatky přímo v interakci se společenskou realitou.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3.5 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Anatomie původu lumpáren bohumil ullmann 21. 12. 2012 - 20:15
RE: Anatomie původu lumpáren jarda huml 26. 12. 2012 - 15:02
RE: Anatomie původu lumpáren radimvalencik 26. 12. 2012 - 18:35
RE: Anatomie původu lumpáren majka 28. 12. 2012 - 09:30