K diskusi v Marsu: L. Smýkal - České národní zájmy

Příspěvek navazuje na diskusi vedenou k mému článku obsahujícímu informaci o setkání v Marsu, na kterém se diskutovalo o možnosti vzniku nezávislé programové platformy, jejímž cílem je vrátit programového ducha do činnosti programových politických stran, viz:

https://www.novarepublika.cz/2018/05/mars-zrod-nezavisle-programove-platformy.html#comment-form

České národní zájmy

Ludvík Smýkal

Pojem, pod kterým si každý z nás představuje něco jiného... Těm "šťastnějším" mezi námi, neznajícím historii českého národa a nemajícím hrdost a úctu k odkazu a práci našich předků zřejmě "nic neříká".

Nastal odliv dosavadní i nové české intelektuální generace do zahraničních firem v cizině i u nás, nabízejících jim lepší podmínky a uplatnění, vedoucí k postupnému odsunutí českého národa na hospodářskou a kulturní periferii. Problém se už netýká jen vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných lidí, ale i řady řemeslných profesí...

Velmi dobře vystihla několika větami význam uvedeného pojmu paní profesorka Stanislava Kučerová : "Český národní zájem je především udržet svou existenci, fyzickou, politickou, kulturní. Svou identitu, své území a řeč, kulturní tradice a kulturní statky, po staletí utvářené. Držet svou filozofii dějin, svou vizi o smyslu své existence. Svou svobodu a nezávislost, suverenitu, hodnoty, o které předkové bojovali, za které pokládali životy. I sledovat možnost rozkvětu, materiálního i duchovního.

Ale pokud dojde ke kolizi zřetelů, lepší je čestný život národa v chudobě než slouhovství v dobře placeném blahobytu".

Uvedená slova jsou základem činnosti nově vznikající věcné nezávislé struktury – platformy, představené v úterý 15. května 2018 v hotelu Mars na Praze 10, která si dala za cíl schopnost reagovat na geopolitické změny, které ve světě probíhají a které, dříve či později, i u nás podstatně ovlivní hospodářskou a politickou situaci v ČR, existenci EU, NATO a jiných subjektů.

Základní vizí, nezbytně potřebnou pro zajištění postavení českého národa v Evropě, je pro tuto platformu postupné vytvoření "Demokratické unie Střední Evropy". Myšlenky prvního československého prezidenta Tomáše G.Masaryka, založené na mravnosti, mravních citech, morálních zásadách a etice.

Slova profesora Oskara Krejčího, uvedená na závěr  jeho knihy "České národní zájmy a geopolitika", která vyšla už před 25 lety v roce 1993, jsou platná dodnes a je zarážející, že teprve nyní by mohlo dojít k jejich naplnění...

"Politika obrany českých národních zájmů musí být dnes aktivní politikou všech azimutů. Úspěšná bude jen tehdy, když naplní zásadu "mít co nejvíce přátel a žádného nepřítele". Etickým krédem české zahraniční při obraně národních zájmů může být jen sociálně odpovědný pragmatismus".

K tomu:

O otázkách, které nastolil L. Smýkal, budeme moci diskutovat v úterý 19. června v restauraci Mars na Kubánském náměstí na setkání, které pravidelně každé třetí úterý organizuje Diskusní klub. Ještě před tím lze do diskuse vstoupit na Nové republice v komentářích k článku, který vzešel z přecházejícího jednání. Odkaz na něj je uveden v úvodní části.

Otázku národních zájmů považuji za velmi významnou. Zejména v době, kdy se globální problémy a jejich lokální průměty hromadí, kdy se silnější země snaží řešit své problémy na úkor slabších. Není to doba příjemná, ale dává stimul těm, kterým nic jiného nezbývá, snažit se pochopit podstatu dění, toho, o co jde, a najít řešení. Nejsme v tom sami. V bezprostředním okolí naší země jsou další – ve stejné situaci a se stejnými historickými zkušenostmi.

Jako podnět do diskuse, který se pokusím podrobněji objasnit v kontextu jednání 19. června, dávám tento pohled: Současno dobu lze pochopit, pokud se oprostíme od setrvačného vidění a uvědomíme si, že začíná probíhat změna srovnatelná s průmyslovou revolucí, se všemi drastickými dopady na životy zemí, politickými boji odvíjejícími se od toho, že staré se přežilo, ale nevzdává se. Příčinou toho, proč povahu změn, to, o co jde, nevidíme, je právě setrvačné vidění reality. Někteří se domnívají, že budoucí změny budou mít jen technologickou povahu (např. koncepce tzv. Čtvrté průmyslové revoluce apod.), jiní zase věří v lépe provedený remake socialistické revoluce, při které stačí jen dobýt politickou moc a vyvlastnit  (postátnit) soukromé vlastnictví. Obojí je setrvačný pohled, který přehlíží nejpodstatnější aspekty změn a jejich úskalí. Problém je mj. i v tom, že některé mají "svůj" pohled na to, o co jde, tak hluboce vrytý do svého chápání světa, že nejsou schopni o současných problémech věcně diskutovat.

Je to spojeno se dvěma riziky:

- Rizikem stále větších animozit mezi znepřátelenými skupinami obyvatelstva, které se navíc snaží živit a hrát do krajnosti mediální mainstream, kdykoli se mu k tomu naskytne příležitost.

- Rizikem stále většího rozestupu a vzájemného nechápání mezi generacemi, což se rovněž může stát jedním ze zdrojů animozit v naší společnosti.

K obraně národních zájmů potřebujeme pravý opak: Pochopení toho, o co jde, a to v takové míře, aby to začalo lidi sbližovat.