Od konspirátora: K dnešní diskusi v Marsu

Ani jsem netušil, že můj článek "Hledáme "diskutovatelné paradigma", který jsem uveřejnil 13. května 2018 před významnou dnešní diskusí (15. května), vyvolá tolik reakcí. Článek, ve kterém nastoluji několik alternativ pohledu na současnou společenskou realitu, je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/5719-hledame-diskutovatelne-paradigma.html

Nejvíce mě potěšila i zaujala reakci Ivana Davida na stránkách Nové republiky, viz:

https://www.novarepublika.cz/2018/05/dulezite-otazky-radima-valencika.html

V poměrně bouřlivé diskusi k Davidovu článku se objevila ještě jedna varianta odpovědí, které považuji za užitečné před dnešní diskusí připomenout. Uveřejňuji i s dovětkem a pseudonymem autora:

1.

Bude další vývoj společnosti setrvačný v tom smyslu, že půjde jen o vylepšování stávajícího, nebo nás čekají turbulence, které, pokud máme mít budoucnost, najdou pozitivní řešení v podstatné změně, v tom, že se podstatně změní typ fungování ekonomiky i politiky?

K tomu:

Otázka 1: Fundamentální, rozsáhlá a nepřehledná, nepátrá po příčinách a původcích stavu.

Odpověď 1: Zaměřené na to co otázka neřeší a to, jak s ní naloží propaganda vládců. Výborný je příklad Hitlera a Výmarské republiky. Nepopisuje kauzalitu a vývoj stavu a tudíž je zavádějící (někdo Hitlera zorientoval, vyškolil a zaplatil a nezaznělo proč).

2. Mohou a musí být pozitivní změny prosazovány průběžně, vyrůstat ze stávající společnosti a vrůstat do ní a tím ji i měnit, nebo je nutné nejdříve získat politickou moc a teprve potom může začít prosazování pozitivních změn.

K tomu:

Otázka 2: Zkratkovitě evolučně či revolučně

Odpověď 2: Bez uchvácení moci to nepůjde, ale kdeže je ta moc, když politici jsou jenom loutky a jejich vodiči jsou za oponou (desaterou).

3. Je podstatou změn změna vlastnických vztahů, nebo vznik životaschopných a konkurenčně úspěšných prvků nové ekonomiky.

K tomu:

Otázka 3: Způsob vlastnictví nebo konkurence  - zcela zavádějící, a co kooperace?

Odpověď 3: Zcela vyhýbavá, pouze negující smysluplnost změn, které již někdo velmi pečlivě (pokolikáté již) naplánoval a rukami a hlavami gojimů realizoval.

4. Předpokládají změny směřující k nové ekonomice postupné nahrazování tržních mechanismů působících v jednotlivých oblastech, nebo naopak zdokonalování tržních mechanismů a rozšiřování jejich působnosti i do oblastí, kde doposud nepůsobí, případně působí nedostatečně efektivně?

K tomu:

Otázka 4: Diletantská podsouvající rozhodující vliv 3. prioritě řízení (organisace a systém).

Odpověď 4: Adorace tržního systému řízení nad ostatními, Klaus starší učúrává blahem.

5. Bude předpokládaný nárůst volného času v důsledku nahrazení živé práce technikou mít pro společnost devastující účinky, nebo naopak je to základní předpoklad přechodu k novému typu ekonomiky?

K tomu:

Otázka 5: Důležitá, ale zavádějící pouze na ekonomiku nebo zmar lidskosti

Odpověď 5: "Else" může platit v mnoha rovinách, ne pouze v pracovní aktivitě kontra nudě.

6. Lze prosazovat zásadní změny i v lokálních podmínkách menší země či skupiny menších zemí, nebo ke změnám bude muset dojít v globálním měřítku?

K tomu:

Otázka 6: Fo-pa jak z partesu. Globální řešení vždy sklouzne ke globálnímu otroctví, v zemědělství máme příklad babičukové žluté lány.

7. Je nutné počítat s odporem držitelů současné moci, nebo se nové prosadit svými přednostmi?

K tomu:

Otázka 7: Přesná, exaktní a pregnantní.

Odpověď 7: Poslední věta je zásadní, protože mocní v pozadí světa mocnými skutečně jsou od doby babylonského a navazujícího biblického projektu. Holt davově elitární společnost lze zavést těžko (4000 let), ale zrušit ji po zavedení již nelze (gojimové třeste se).

8. Je předpokladem změn to, aby co nejvíce lidí pochopilo, o co jde, nebo stačí, kdy to, o co jde, pochopí několik osvícených a zasvěcených jedinců?

K tomu:

Otázka 8: Přesná, exaktní, fundamentální.

Odpověď 8: Základem úspěšné manipulace lidí do otroctví je nevědomost, neschopnost myslet nezájem a víra. Takže co nejvíce lidí musí vnímat, chápat, myslet a nalézat, jinak je lidstvo v perdeli.

9. Bude změna, která nás čeká, obdobou průmyslové revoluce, nebo bude z důvodů, které lze srozumitelně zformulovat, mít zásadně jiný charakter?

K tomu:

Otázka 9: Velmi obecná formulace s možností mnoha správných odpovědí, což není nejvhodnější.

Odpověď 9: Vpravdě milosrdná, maskující všechna rizika kyborgské society, která bude důsledkem tohoto vývoje. Lidé budou buď vyhubeni, nebo se stanou bioroboty či zombí.

10. Pomůže nám k pochopení změny, o kterou jde, Marxovo dílo, nebo je toto dílo pro pochopení podstaty změny nevýznamné či dokonce zavádějící?

K tomu:

Otázka 10: Důležitá, předpojatá a zavádějící. Marx byl produktem vládců planety, a proto SSSR dopadl tak tristně (projekt polidštil pouze Stalin, který si za tuto odvahu vysloužil opovržení mocných).

Odpověď 10. Odkud se vzali ti hybatelé světa (Hus, Rousseau, Bonaparte, Marx, Hitler, Gorbačov) a čí vize prosazovali? Jak to, že Polák Pilsudski věděl již v roce 1912, že budou v Evropě dvě války?

Bohužel svět je po velké civilizační katastrofě (cca 8000 let před Kristem) ovládán krutými vládci zpoza opony pomocí náboženství a nastrčených figur a formován do davově elitární společnosti, kde dav ani neví, že se něco takového děje. Člen davu je od narození těžce diskriminován postavením, vzděláním, omezením práv a nemá šanci si svůj stav uvědomit, natož jej změnit.

Uvědomělý člen davu Ďuro Trulo

K tomu několik poznámek ode mě (bez ambice postihnout šíři problémů, jen výběrově):

1. Existují desítky konspirativních interpretací dějin a současné reality. Jejich největším nebezpečím je, že nacházejí zdánlivý soulad s fakty, ovládnou člověka a ten pak ztrácí schopnost uvažovat v alternativách vybočujících ze schématu, které přijal. Dávám přednost důsledné racionální interpretaci a trpělivému zviditelňování toho, jak současná moc působí. Někdy si říkám, že skrytí držitelé moci konspirační teorie sami vytvářejí, aby nastavovali falešné terče. Jde vlastně o obyčejné kamuflování reality, tak jako se ve válce vyrábějí tanky z papundeklu.

2. Jsem rád, že se potvrzuje to, co je jedním z ústředních momentů diskuse i vizi vyrůstající z řešení současných problémů: Pochopení role trhu. Dilema není v konkurenci a kooperaci. Kooperace předpokládá dohodu na způsobu rozdělení benefitů z kooperace vzniklých. Z hlediska teorie her se vždy jedná o řešení určitého vyjednávacího problému, kdy máme výchozí stav (bod nedohody), množinu přípustných řešení a nějakým způsobem zadané podmínky. Jakmile se na problém podíváme, vidíme vztah mezi tržním a netržním řízení ve zcela jiné poloze. Tady bude v dalších diskusích na místě asi osvěta. Například každý tržní akt je jedním z možných řešení kooperativní hry, ostatní řešení jsou zpravidla inuitivně více defektní.

Zde je pozvánka na dnešní volně přístupnou akci: