K mému rozhovoru v Pirátských listech, viz:
https://www.piratskelisty.cz/clanek-1913-ppu-duchody-v-dobe-inovacnich-vln
jsem dostal několik otázek.
Protože jich je hodně a do příslušné rubriky pro komentáře se odpověď na ně nevejde, odpovídám přes svůj blog. Zde jsou dotazy i odpovědi:
Budu předpokládat, že to někoho zajímá, takže odpovím zcela otevřeně. Ostatně na tyto, resp. otázky jsem na svém blogu odpověděl již vícekrát. Tentokrát to považuji za svůj dluh těm, co mně umožnili otevřít důležité, podle mě zásadní, téma. Aby třeba nevznikl dojem, že se spikli s ďáblem.
Téma je mimořádně aktuální mj. i z hlediska toho, co bylo uveřejněno před pár hodinami:
Rusnok nemá pravdu a mýlí se nebezpečně. Důchodový systém – nikoli kvůli starým, ale kvůli mladým – je potřeba reformovat tak, aby se stal základem integrity společnosti a utváření vztahu člověka k ní. (Ale k tomu někdy později.)
Nebudu se hájit (nevím proč), ale informovat o tom, co si měl každý, kdo uvěřil nesmyslům, raději ověřit ze snadno dostupných zdrojů, než začal fabulovat.
Snad ještě maličkost – beseda byla na pozvání, byl jsem na ní jako host, v žádném případě nespojuji svoji budoucnost se stranou Pirátů. (Aby to nevypadalo, že vyplňuji nějaký dotazník k přijetí...)
Takže k věci (nejdříve dávám Váš autentický dotaz v uvozovkách a proloženě, pak k němu odpověď):
"1 ) Do KSČ jsem vstoupil proto a proto .
.. a do strany mě jako kádrovou posilu komunismu doporučil ...
"Do KSČ jsem vstoupil z přesvědčení, podrobně jsem si prostudoval Marxe a myslím, že ho dost dobře znám. Konkrétně ve 20 letech jako kandidát, o dva roky později jako člen). Měl jsem dva ručitele, jednoho si nepamatuji, druhý byl člověk, kterého jsem znal od dětství, řadový dělník, už umřel). Nikdo mě nenutil a ani jsem to nepotřeboval, na studium matematiky do Oděsy jsem byl přijat dva roky před tím, studium jsem ukončil s červeným diplomem a s nejlepšími známkami z celého ročníku (150 lidí).
"2 ) Do Lidových Milicí, ( nazývaných "ozbrojená pěst dělnické třídy" ) jsem vstoupil proto a proto ..."
K tomu:
Do Lidových milicí jsem vstoupil ze dvou důvodů:
- V té době (1982) mě poprvé vylučovali z KSČ (oficiálně proto, že jsem začal žít se svou nynější ženou, neoficiálně za otevřeně projevované názory. V roce 1981 jsem uveřejnil první článek v časopisu Politická ekonomie a byl jsem nazván nejnebezpečnějším revizionistou (českým "Djilasem"). Každý si může ověřit – časopis Politická ekonomie, kam jsem napsal více než 20 článků před i po Listopadu je dostupný v každé krajské knihovně. A hned v některém z dalších čísel je obviňující reakce na můj článek. Tehdy za mnou přišli dělníci z Mototechny, pod kterou patřila jednotka na univerzitě, kteří mě znali z mého veřejného vystupování (asi tak jako dnes mě taky zná hodně lidí) a nabídli mně, že mě vezmou mezi sebe a pokusí se mě ochránit před stranickými orgány. Protože jsem některé členy LM znal jako statečné a férové lidi, souhlasil jsem. Příslib dodrželi a vždy se za mě postavili.
- Druhým důvodem bylo to, že z toho, jak jsem viděl rozložení sil ve společnosti, jsem vytipoval Lidové milice jako složku, která se dle mých odhadů v rozhodující chvíli přidá na stanu odpůrců režimu, který nešlo zachránit, protože spadl do pasti nereformovatelnosti. Doporučuji z tohoto hlediska přečíst můj článek uveřejněný na jaře 1989, napsal jsem jej na podzim 1988. Byl považován za nejtvrdší kritiku minulého režimu. Dodnes si myslím, že jsem přesně vystihnul, jak minulý režim "fungoval". Dnes připomínat někomu ten článek se jaksi nehodí, protože – myslím, že vím, o čem mluvím – došlo k recidivě, ale bohužel v horší podobě. To, o čem jsem spíše jen snil, se pak stalo skutečností, a LM skutečně v roce 1989 sehrály klíčovou roli, to přiznal i nedávno předvedený pořad ČT, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/5495-lidove-milice-v-ceske-televizi.html
Boj uvnitř nebyl jednoduchý, ale nakonec zvítězil zdravý rozum, a také to, že šlo především a dělníky, kdo tvořili hlavní část LM, ne papaláše.
"3 ) Za KSČM jsem po roce 1989 kandidoval proto a proto ..."
K tomu:
Po roce 1989 jsem se snažil pokračovat ve své snaze o reformu KSČ. Předpokládal jsem, že právě teď, když z ní odejdou všichni kariéristé a také všichni ti, kteří mají máslo na hlavě, ji bude možné přeměnit v moderní stranu a ve stranu původních ideálů, tj. stranu, které jde o "společnost, ve které svobodný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou rozvoje všech". Nový předseda KSČM Jiří Svoboda mně nabídl, abych mu dělal poradce, což jsem přivítal a strávil jsem s ním ve snaze reformovat KSČM téměř dva velmi zajímavé roky. Poprvé a naposledy jsem za KSČM kandidoval v roce 1992 a krátce byl poslancem FS. Vše ukončil dodnes nevyšetřený atentát "Veselého Tanečníka" na Mikuláše 1992 (Jirka jej přežil jen tak tak, uhlídat nástup protireformních sil však už nedokázal). Snažil jsem se ještě v reformách KSČM pokračovat, ale na červnovém sjezdu 1993 jsem odešel se skupinou kolem Pepíka Mečla (do Strany demokratické levice), i když jsem věděl, že nemá šanci.
"4 ) Do ČSSD jsem pak od komunistů přestoupil proto a proto ... a kritiku kariérního členství v KSČ + aktivní milicionářství "s puškou v ruce a s ohněm v srdci" jsem vysvětlil tím a tím ..."
K tomu:
Ke vstupu do ČSSD mě přesvědčilo několik významných členů ČSSD (včetně jednoho z předsedů strany). Bylo to po dlouhém naléhání těch, co to po mně chtěli. Nechtělo se mi tam, ale když už jsem tam vstoupil, snažil jsem se pomoci, přitom nikdy jsem od ČSSD nic nechtěl. V roce 1997, když už se dost zapomnělo z toho, jakou roli jsem při změně režimu sehrál (a já necítil potřebu to připomínat, snažím se vždy řešit aktuální problémy, žít ze zásluh považuji za vyžírkovství) jsem byl obviněn z toho, že jsem se zúčastnil represivního zásahu během Palachova týdne. Někteří významní sociální demokraté (Buzková, Gross, Schromm, Makovec) tehdy požadovali mé vyloučení a vystupovali v médiích proti mně, aniž by seznámili s fakty. Věřili mediální štvanici (každodenně alespoň dva články, dokonce pořad v televizi). Půl roku mě vyšetřovala Ústřední kontrolní komise ČSSD, nikoli v přátelské atmosféře, ale musím říci, korektně. Pídili se po faktech. Vyšetřování skončilo tím, že se žádné obvinění neprokázalo. Kdo má zájem zjistit víc, může si projít noviny z té doby. Je to dost poučné.
5 ) Grantová podpora, kterou jsem z daňového přerozdělení doposud spotřeboval vytvořila aktivní přebytek ... a čistý daňový odvod uhrazený státu ve výši ... násobku přijaté dotace
K tomu:
Nerozumím. Pokud se chcete bavit o mé odborné činnosti, uvítám to. Myslím, že k rozhovoru v Pirátských listech je přiložen odkaz na mou publikační činnost.
"To úplně stačí, prostě kádrová minulost projevená jasnou řečí činů + důkazů.
Deliberativní demokracie, princip Pirátské Putovní University non plus ultra, totiž veřejné doložení prokazováním výslovně vyžaduje.
Je to na vás - soustraníci to vidí .."
K tomu:
Tak tomu už fakt vůbec nerozumím. Rád každému odpovím na další otázky, pokud budou smysluplné. Předpokládám, že jedním z principů je též ověřovat si fakta, pokud si je lze ověřit, teprve pak fabulovat. A snad ještě něco. KSČM mě hodně zklamala, ale ve srovnání s tím, jak si vedou jiné strany, mám k ní stále ještě sympatie.
RE: K dotazům u mého rozhovoru Pirátských listech | ondrey | 01. 04. 2018 - 10:43 |