(71.77) hra: co přinesl 16.8.13 – superaféra 65

20. srpen 2013 | 08.00 |

Pátek 16.8.2013 přinesl to, co bylo předpokládáno:

1. M. Zeman potvrdil, že nebude prodlužovat vypsání termínu voleb a stanovil jej na 25. – 26.10.2013. Vzhledem k tomu, že v pondělí po tomto víkendu je státní svátek a tudíž den volna, lze očekávat menší účast. To může mírně ovlivnit výsledek voleb i interpretaci těchto výsledků.

2. ODS nevyšel pokus oddálit jednání o rozpuštění Poslanecké sněmovny, což M. Němcová v logice sebestřednosti (ODS i jí osobně), která je dalším ukázkovým příkladem skupinové konformity (omezenosti), komentovala, že "nejde o porážku ODS, ale o porážku zájmu občanů”. (ODS a M. Němcová osobně, která personifikuje stávající stádium vývoje této strany, jsou totiž natolik "empatické", že vědí lépe než většina v Poslanecké sněmovně a lépe než občané, co je jejich zájmem.)

3. ČSSD se prezentuje jako stabilizovaná strana schopná odolávat nejrůznějším vnějším vlivům.

K tomu podrobnější informace (citováno z Novinky.cz, konfrontováno s jinými zdroji, které nepřinášejí odlišné informace):

Ad 1:

V případě, že Poslanecká sněmovna příští týden v úterý schválí návrh na své rozpuštění, vyhlásí prezident Miloš Zeman předčasné volby na pátek 25. října a sobotu 26. října. Zeman to řekl pátečním Haló novinám. "Nevidím důvod, proč nechat Sněmovnu měsíc bez práce,” řekl deníku prezident. Ve Sněmovně podle dosavadních informací ústavní většina 120 hlasů pro rozpuštění dolní komory existuje. Utvořila se poté, co úřednická vláda Jiřího Rusnoka nezískala důvěru, ale zároveň bývalá vládní koalice ztratila většinu 101 hlasu. Pod žádost o svolání schůze, na níž by Sněmovna měla schválit návrh pro prezidenta, aby ji rozpustil, se podepsali zástupci ČSSD, TOP 09, KSČM a Věcí veřejných. Zeman v rozhovoru odmítl argumenty předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), že rozpustí-li se Sněmovna před tím, než v ní schválené zákony přijme i Senát, tyto zákony spadnou pod stůl. "Zákony spadnou pod stůl, pokud je Senát neschválí. Pokud je Senát schválí, pod stůl nespadnou, ať se Sněmovna rozpustí kdykoli," řekl prezident. Prezident také poznamenal, že za největší nebezpečí dnes pokládá úsilí některých nejmenovaných členů sociální demokracie, aby po volbách vznikla koalice ČSSD a TOP 09. "Koneckonců, Praha je důkazem toho, že taková koalice se možná připravuje," naznačil Zeman. Představitelé TOP 09 a ČSSD povolební koalici na celostátní úrovni v minulých dnech vyloučili.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/310729-zeman-rozpusti-li-se-snemovna-volby-budou-25-a-26-rijna.html

Ad 2:

Sněmovna v pátek přerušila mimořádnou schůzi, na níž má hlasovat o svém rozpuštění, do 20. srpna. Navrhl to šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. Návrh ODS na přerušení do 3. září, a tedy odložení hlasování, neprošel. Po zahájení schůze padly dva návrhy, které byly dopředu avizovány. TOP 09 navrhla po dohodě s dalšími stranami přerušení jednání do příštího úterý, kdy by se mělo hlasovat o rozpuštění Sněmovny. To umožní prezidentovi vypsání předčasných voleb. Miloš Zeman v pátek uvedl, že uvažuje o termínu 25. a 26. října. Občanští demokraté v pátek oznámili, že by chtěli přerušit jednání až do 3. září, neboť mají obavu, že v případě, že by Senát neschválil či pozměnil normy přijaté v posledních dvou týdnech, nebyla by možnost, jak na toto rozhodnutí reagovat. Šéf poslanců Marek Benda však pro návrh získal pouze poslance vlastní strany. Místopředsedkyně ODS a šéfka Sněmovny Miroslava Němcová následně v České televizi uvedla, že "nejde o porážku ODS, ale o porážku zájmu občanů”.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/310782-o-rozpusteni-snemovny-rozhodnou-poslanci-v-utery-ods-neuspela.html

Ad 3:

Sociální demokracie v pátek oznámila lídry, kteří stranu povedou do předčasných voleb i svého kandidáta na premiéra. Tím bude předseda strany Bohuslav Sobotka, který povede stranickou kandidátku na jihu Moravy. Pražské sociální demokraty do voleb povede odborový předák Jaroslav Zavadil. "Na základě jednání grémia bylo rozhodnuto, že bude pan Zavadil na jednání předsednictva navržen jako lídr kandidátky v Praze," řekl jeden ze sociálních demokratů, který si nepřál zveřejnit své jméno. Předseda pražských sociálních demokratů Karel Klíma již v červenci uvedl, že Zavadil "poznává Prahu" a navštívil prý několik obvodů. Zavadil má příští rok skončit v čele ČMKOS. Zavadil se objevil mezi možnými lídry kandidátky pražské ČSSD již v červenci. Ještě minulý týden však krajský výkonný výbor oslovil předsedu strany Bohuslava Sobotku, aby namísto jižní Moravy kandidoval v Praze. Ten to odmítl. Uvnitř pražské ČSSD se také mluvilo o tom, že by se do Prahy přesunul jihomoravský poslanec Jeroným Tejc. Ani tato varianta se ale zřejmě neuskuteční.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/310794-kandidatem-cssd-na-premiera-je-sobotka.html

A ještě zbylo místečko pro trochu teorie. Uvedu pasáž z jedné z připravovaných studií (uvedenou pasáž jsem dokončil právě 16.8.2013):

V reálných společenských situacích spojených s případy korupce, která dosáhla stádia vytváření struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, působí více hráčů. Jednou z klíčových otázek, které je v dalším rozvíjení přístupu prezentovaného v tomto článku nutno řešit, je proto analýza situací spojených s vytvářením struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, na kterém se podílí větší počet osob. Jednou z cest, která se nabízí, by mohlo být rozšíření NM-modifikovaného  Raiffova řešení Nashova vyjednávacího problému hry na větší počet hráčů. Zde se ovšem naráží na zásadní problémy teoretického rázu. Porovnání teoretických konceptů s reálnými společenskými situacemi ukazuje, že lze jít i jinou cestou. Při neformálních kontaktech, které obsahují prvek vyjednávání, se v reálném životě vytvářejí trojice hráčů schopných dosahovat společně přijatelné dohody způsobem, který koresponduje s modelem uvedeným v tomto příspěvku. To, že v reálných společenských situacích působí větší počet osob, je možné chápat i tak, že spontánně vytvářená zpravidla trojčlenná jádra vyjednávání vlivu a rozdělení výplat v rámci struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad mají určité prostředí, se kterým dochází k různým interakcím. Tyto interakce lze pak popsat s využitím modelu hry, které se účastní tři hráči, na kterou však působí vnější prostředí. Zkoumání těchto otázek se ukazuje nejen jako velmi perspektivní, ale i přínosné a aktuální z hlediska současného společenského vývoje, který poskytuje velké množství empirického materiálu.

(Citováno z rukopisu)

Teorie pak dokáže formulovat podmínky, za kterých dochází např. k následujícím situacím (vybírám ty, které lze popsat poměrně jednoduše a pod kterými si čtenář příslušné situace snadno představí):

- Nevytváří se žádné vyhraněné trojčlenné jádro vyjednávání vlivu (pro vznik takového jádra nejsou vhodné podmínky), situace je výrazně nestabilní.

- V přechodně vytvořeném trojčlenném jádru vyjednávání vlivu dochází k soupeření o individuální prosazení.

- Vytváří se vyhraněné trojčlenné jádro vyjednávání vlivu, které se vymezuje vůči svému prostředí a stává stabilním.

- Vzniká více vzájemně si konkurujících jader vyjednávání vlivu a postupně se prosazuje některé z nich.

- Dochází k polarizaci mezi dvěma jádry vyjednávání vlivu, které soupeří o ovládnutí systému.

- Vzniká vícečlenné jádro vyjednávání vlivu formou postupného rozšiřování trojčlenného jádra, které následně dosahuje vymezený počet hráčů a dále se již nerozšiřuje (což je jedena ze základních zásad, kterou žádný hráč takto vytvořeného systému nesmí porušit).

Atd.

Na základě podmínek pak lze sestavit koncepty příslušných situací a porovnávat je s realitou. To, proč odvozujeme členění reálných situací právě od trojčlenného jádra, je dáno tím, že teprve v případě tří hráčů vzniká efekt paretovského zlepšení na základě společně přijatelné dohody všech tří hráčů. Ten v některých reálných situacích nemusí být výrazný nebo může být překryt jinými vlivy. Pak je nutné vyjít z jiného konceptu. V případě struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad však efekt společně přijatelné dohody bývá výrazný a samotné vztahy vzájemného krytí, vydírání a protěžování v rámci institucionálních struktur jsou natolik silné, že nebývají překryty jinými vlivy.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší