Jak číst Zemana?

10. srpen 2013 | 17.30 |

Jakmile padlo rozhodnutí o předčasných volbách, objevily se spekulace, že se i ty pokusí M. Zeman zase oddalovat. V článku "Kalouskova "stojednička" padla, co bude dát", který jsem zveřejnil 9.8.2013 na svém blogu, viz

http://radimvalencik.pise.cz/511-kalouskova-stojednicka-padla-co-bude-dal.html

jsem napsal mj.: "Za reálný lze považovat říjnový termín předčasných voleb. M. Zeman tentokrát nemá žádný důvod (ani zdůvodnění), proč by měl termín oddalovat a Poslanecká sněmovna bude mít ke svému rozpuštění dostatek hlasů."

A jak už to bývá, zase si někteří mysleli, že nemám pravdu, viz např. komentář napsaný pod značkou "pat" na mém blogu, cituji: "Předčasné volby budou, ale to neznamená, že MZ nemá důvod je oddalovat (1. chyba autora). Bohužel pro něj nemá zdůvodnění. Udělá co, půjde, tak je možné, že budou až v listopadu (ještě sněmovnu nerozpustím, musí schválit asi 150 zákonů, dělám to pro lidi...)".

Hned následující den 10.8.2013 však M. Zeman oznámil, že nemá důvod volby zdržovat, viz:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/237650-zeman-nebude-zbytecne-odkladat-rozpusteni-snemovny/

Někteří prostě M. Zemana neumí číst. A protože až moc často mu vyjde jeho hra, podezírají ho ze všech možných zločinů. Ve skutečnosti se prostě M. Zeman naučil číst realitu více než ostatní. A "přečíst Zeman" neznamená nic jiného než přečíst to, co se děje.

M. Zeman spoléhá na svůj odhad. A ten má překvapivě přesný. Z prostého důvodu. Vždy stál tak trochu "nad věcí". Nikdy se nenechal vtáhnout do situací, z nichž se rodí skupinová konformita (omezenost). Navíc mu velmi pomohlo období "dekontaminace" od struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně uznávaných zásad během jeho pobytu na Vysočině.

Tento odhad, který je výsledkem poznatků získaných v náročném prostředí vrcholové politiky a schopnosti udržet nadhled, lze získat i s využitím dobré teorie. Ta je prezentována v seriálu "Teorie her jako bojové umění", který zveřejňuji denně od 25.1.2013 na svém blogu. Následující navazuje zejména na díl 32 (a jemu bezprostředně předcházející), viz:

http://radimvalencik.pise.cz/91-teorie-her-jako-bojove-umeni-32.html

Zde jsou některé poznatky, které přinesla konfrontace výchozího teoretického konceptu se sledováním, analýzou a prognózou vývoje po 13.6.2013

1. Potvrdilo se, že ve společenském dění mají významnou roli struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, tj. struktury, ve kterých dominují vztahy založené na vzájemném vydírání, vzájemném protěžování v institucionálním systému (v systému formálních i neformálních institucí) a vzájemném krytí. Tyto struktury podstatným způsobem ovládly celý institucionální systém a jsou schopny účinně a koordinovaně postupovat proti případům indiskrece.

2. Potvrdilo se, že pro koordinaci činnosti (rozdělení výnosů, rozhodování o konkrétní podobě protěžování a krytí osob, rozhodování o způsobech reakce na indiskrece, rozhodování o eliminováni vlivu některých osob) těchto struktur je nutné společně sdílené základní ideové paradigma.

3. V našich konkrétních podmínkách (v ČR a v dané době) se jako jeden z lokálních parametrů tohoto paradigma vyvinulo to, že začalo být považováno za normální to, co normální není (to, co není nejen přijatelné z hlediska veřejného mínění, ale co podlamuje funkčnost celého společenského systému), což vedlo k překročení míry, v rámci které mohou struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad fungovat, aniž by došlo k vážným krizovým jevům.

4. To (považování za normální toho, co normální není) vedlo k "zapouzdření" politické reprezentace uvedených struktur a odstartovalo události spojené s 13.6.2013 a navazující na ně.

5. Existuje propojení mezi lokálními a globálně působícím strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, existuje obecně sdílené základní ideové paradigma mezi jádry vyjednávání vlivu na různých úrovních.

6. Existuje rovněž vzájemné působení mezi spontánně vzniklými strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a strukturami, které se získáváním (monitorováním, provokováním i vyráběním) informací o porušování obecně přijatých zásad v rámci svého institucionálního postavení profesionálně zabývají (tj. zpravodajskými službami); v důsledku této vzájemné interakce dochází k osamostatnění substruktur založených na vzájemném krytí i v rámci zpravodajských služeb a jejich propojení se spontánně vzniklými.

7. Jádra vyjednávání vlivu na různých hierarchických úrovních a v různých oblastech mají velmi odlišnou podobu. (Tj. nepotvrdila se hypotéza, že mají některé příbuzné rysy.) Společné je zde jen to, že:

- Při vytváření a fungování jádra mají významnou roli efekty spojené se společnou dohodou v případě tří hráčů (paretovská zlepšení vznikající touto dohodou a vytvořením tříčlenné koalice oproti dvoučlenným).

- Vznikem nestabilní či více méně stabilní tříčlenné koalice začíná hra na možnost výměny jednoho z hráčů jiným s hráčem z prostřední, ve kterém se vyjednává vliv.

8. Lze rozlišit zejména následující typy jader vyjednávání vlivu:

- Případ, kdy se relativně stabilní jádro nevytváří, z příslušné oblasti vyjednávání vlivu jsou pouze vytlačovány osoby, které jsou nositeli odlišného ideového paradigmatu než toho, které umožňuje krýt porušování obecně přijatých zásad, které je globálně sdíleno, příp. má příslušné lokální modifikace.

- Případ, kdy se vytvoří poměrně stabilní jádro reprezentované konkrétními osobami a kdy v logice hry se toto jádro oddělí od ostatních hráčů ("zapouzdří") jednak tím, že má rozhodující vliv (o který se nedělí s ostatními hráči), jednak tím, že dochází k vytlačování hráčů, kteří by mohli některého hráče v tomto jádru nahradit. (Zde působí efekt společně přijatelného dohody původních hráčů, kteří dodržují tuto dohodu i tím, že hráč, který by byl pro některé dva hráče přijatelnější, než třetí původní hráč, je vytlačen do oblasti periferie vyjednávání.)

- Případ obdobný předešlému, kdy se ovšem nejedná o osoby, ale reprezentanty skupiny, kdy příslušný reprezentant může být za určitých podmínek trvale či dočasně nahrazen.

- Případ, kdy se vyjednávací jádro vytvořilo, ale "nezapouzdřilo se, reaguje se svým okolím, může dojít k nahrazení jednoho hráče jiným, případně i pokračování tohoto procesu nahrazování hráčů jádra.

- Případ, kdy se vytvoří alternativní jádro vyjednávání vlivu v prostředí systému, toto jádro pracuje s odlišným sdíleným ideovým paradigmatem (vyvinulo se v opozici proti původně sdílenému) a kdy dojde k střetu s původním jádrem vyjednávání vlivu, jehož pozice je zakotvena vazbami na struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a pozice těchto struktur v institucionálním systému. (V tomto případě mohou převážit i jiné vztahy příbuznosti než ty, které pocházejí ze vzájemného vydírání, krytí a protěžování.)

- Případ, kdy se původní tříčlenné jádro vyjednávání vlivu rozšiřuje na více hráčů, převažuje faktor efektů společné dohody a vytváření koalic uvnitř tohoto systému je tabuizováno a sankcionováno (je považováno za porušení neporušitelných pravidel), přičemž je dán počet hráčů, kteří takovýto systém vytvoří, nedochází k jeho rozšíření (což je také předmětem striktně dodržované dohody).

(Identifikování, utřídění, přesný popis, sestavení konceptu a modelování některých aspektů případů výše uvedeného typu je důležitým úkolem teorie. Uvítám náměty či případnou spolupráci, protože zde se teorii nabízí velká příležitost posunout se dál. Domnívám se, že je nejen možné, ale i velmi naléhavé a v našich současných podmínkách též reálné provést sebereflexi toho, jak společenský systém funguje, s využitím příslušné aplikace teorie her.)

Třeba to pomůže někomu ze čtenářů lépe číst realitu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak číst Zemana? pat 11. 08. 2013 - 10:33
RE: Jak číst Zemana? ondrey 12. 08. 2013 - 18:00