Volby 2017/236: Mládí, vzdělání, kritické myšlení

3. říjen 2017 | 07.00 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

V rámci seriálu o volbách uveřejňuji dříve napsaný článek, ke kterému dala podnět diskuse v Litoměřicích.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/5022-volby-2017-233-koho-a-proc-budu-volit.html

V návaznosti na nesmírně zajímavou a přínosnou diskusi, která proběhla v rámci 3. ročníku Litoměřického odborného semináře věnovaného aktuálním otázkám současného dění, jsem k tématu, jaká je mladá generace, uvedl:

"Mladí lidé jsou podle mého názoru mnohem více morálně zdravější a morálně odolnější, než si starší generace uvědomuje, jedním z jejich největších problémů je, že nevidí cestu k pochopení toho, o co jde, a nevěří tomu, že by bylo možno provázat pochopení podstaty společenských problémů se vzděláním a vlastními zkušenostmi. S tím je nutno naléhavě něco udělat. Tady je zodpovědnost nás starších. A je to jeden z nejobtížnějších úkolů, které máme."

Diskuse pak pokračovala, v rámci ní zazněly i skeptické hlasy, kterými jsem byl upozorněn na přílišný optimismus. Masifikace a následný úpadek úrovně vysokoškolského vzdělání podle názoru některých úspěch v dané oblasti ani neumožňuje. Jsem a doufám, že zůstanu optimistou.

Dva základní předpoklady skutečného poznání založeného na kritickém myšlení

Pokusím se uvést ve dvou základních bodech, co povžují za nejdůležitější (mj. i s ohledem na to, že právě začíná semestr):

1. Kritičnost myšlení neznamená odmítání toho, co se nám nelíbí, ale uvažování v alternativách.

Odmítání toho, co se nám nelíbí, bez pochopení toho, jak situaci reálně změnit, je primitivismus, který s kritickým myšlením nemá nic společného. Uvažování v alternativách znamená, že "všechno, co se má tak a tak", může být i jinak. Kritické myšlení znamená jednak vědět, že existují alternativy, které jsou přesahem stávajícího poznání, ale také umění tyto alternativy definovat a naplnit obsahem.

Kritické myšlení není kritické k tomu, co považujeme na nedokonalé či špatné. Je kritické samo k sobě, ke své omezenosti. A tuto omezenost se snaží neustále překonávat. V důsledku toho kritické myšlení umožňuje nejen odsuzovat nedokonalé a špatné, ale také hledat cestu k nápravě. Čím více překonává svou omeznost, tím lépe vidí cestu k nápravě.

Někdy studenti říkají: "Řekněte nám, co od nás chcete slyšet, a my vám to zopakujeme." Tak právě takto ne. To není poznání založené na kritickém myšelní. To je bezobsažný primitivismus. Kritické myšlení znamená vědět, kdy, tedy za jakých podmínek, platí to či ono tvrzení či onen poznatek. Kritické myšlení je vytváření uceleného systému vzájemně propojených poznatků, které jsou provázany se zkušenostmi, které člověk vytěží z vlastního života, ze života, který žije a prožívá.

Úkolem pedagoga není sdělovat věčná moudra a prověřovat jejich zapamatování. Úkolem pedagoga je naučit studenta vidět realitu v alternativách, zvažovat pro a proti v případě každého významného tvrzení (čí významnější tvrzení je, tím více musí být zdůvodněno celým systémem poznatků).

Shodou okolní specifikou předmětů, které mám příležitost učit, tedy mikroekonomie a makroekonomie, je, že umožňují testovatelné pěstování kritického myšlení. A nemá smysl je učit jinak, pokud nechce nechat uadnout studenty k primitivismu bezalternativního, bezpředpokladového, nesystémového myšlení.

2. Spojení každého tvrzení nejen s vymezením jeho místa v systému (prostřednictvím uvědomování si jeho podmíněnosti, tedy znalostí předpokladů jeho platnosti), ale také s vlastní představou o jeho obsahu.

Člověk totiž myslí (pokud skutečně myslí) nikoli prostřednictvím logického kalkulu, ale prostřednictvím naplňování pojmů jejich obsahem na základě představivosti. Jakékoliv obecné tvrzení je použitelné jen a jen tehdy, když si jej dokážeme spojit s vlastními představami, které jsou vždy podstatným způsobem individuální a které člověka získává v rámci svého vlastního života. To, že používáme jedny pojmy k definování, vymezení, upřesnění, ilustrování smyslu apod. jiných pojmů, je důležité právě proto, abychom posilovali obecně sdílenou část představ o obsahu pojmů a výrocích, kterými se prostřednictvím nich vyjadřujeme o realitě.

Pokud se student nenaučí osvojovat si pojmy současně s tím, aby měl jasnou představu o jejich obsahu (pokud jen memoruje), nikdy si látku neosvojí. A je to snadno rozpoznatelné formou jednoduchých dotazů.

Význam kritického myšlení pro život

Pokud se student naučí základy kritického myšlení (a k tomu by měly svým dílem přispívat všechny předměty vysokoškolského studia), může se směle vydat cestou propojení systematického (formalizovaného či certifikovaného vzdělání se vzděláním neformálním, které si člověk doplňuje dle svých individuálních zálib či pociťované potřeby) vzdělání se svými zkušenostmi tak, aby pochopil, o co jde v té společnosti, ve které žije, v níž probíhá jeho zpravidla dostatečně dlouhá životní pouť. Je to běh na dlouhou trať, trať neustálého překonávání omezenosti vlastního poznání, ale pokud jde touto cestou, zjistí, že lze pochopit, o co jde a co dělat. Alespoň v natolik dostatečné míře, aby mohl s druhými lidmi na toto téma komunikovat – nikoli jako ten, kdo hlásá pravdy, ale jako ten, kdo hledá spřízněné duše, je otevřen upřesnění a doplnění svého pohledu na svět, je schopen svoje poznatky srozumitelnou sdělovat.

(Zítra pokračování článku, který ukazuje, že existují studenti, kteří dokážou přemýšlet)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2.33 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Volby 2017/236: Mládí, vzdělání, kritické myšlení ludvík 03. 10. 2017 - 12:45