Volby 2017/234: O významu kritického myšlení

1. říjen 2017 | 08.18 |

O VÝZNAMU KRITICKÉ RACIONALITY

V sobotu proběhl nesmírně zajímavě 3. ročník Litoměřického odborného semináře věnovaného aktuálním otázkám současného dění. Vystoupení jednotlivých účastníků bylo možné sledovat v přímém přenosu a nyní lze ze záznamu na Svobodném rádiu zde:

http://svobodne-radio.cz/

Včera jsem uveřejnil stručnou informaci, dnes ji rozšířím o několik myšlenek ze svého vystoupení.

Stručně hlavní myšlenky jednotlivých vystoupení

Oldřich Bubeníček, hejtman Ústeckého kraje:

O správě kraje – problémy místní dopravy, splavnění Labe.

Josef Skála, místopředseda KSČM:

(Záznam projevu, nemohl se zúčastnit vzhledem k zahraniční akci.)

Kritika konceptu vícerychlostní EU. Nebezpečí populistického zneužití selhávání vedení EU. Nutnost vytvořit velmi širokou koalici. Spoléhání na veřejný sektor, pokud se týká uplatnění lidí.

Luboš Blaha, poslanec Národní rady SR:

Role poznání, s nímž přišel Marx, ale i Lenin.

Levice v krizi, zejména z důvodů opuštění teorie. (Místo toho levice řeší problém "transrodových toalet".)

Nutno vycházet ze zájmů pracujících lidí.

Proti globalizaci.

Lenka Procházková, spisovatelka:

O vztahu státu a církve.

Úvaha na téma, co je to vlast. Je náš stát ještě náš a s námi?

Ivan Kratochvíl, plukovních v záloze, Čeští vojáci za mír:

O významu kořenů člověka. Rodina, vlast.

Radim Valenčík, vysokoškolský pedagog:

O významu tlaku zdola, bez kterého to nepůjde. A v návaznosti na to o významu teorie.

Oskar Krejčí, politolog:

O říjnové revoluci před sto léty. Nepolitizovat, ale pochopit souvislosti, příčiny. Význam vědeckého poznání společnosti. Stále hledat pravdu a používat poznané k pochopení toho, o co jde.

Několik myšlenek z mého vystoupení

Měl jsem připravený text vystoupení, ale nakonec jsem se rozhodl podřídit se pracovní a velmi příjemné atmosféře a vystoupit improvizovaně tak, abych bezprostředně reagoval na probíhající prezentaci názorů a reakce publika.

Základní myšlenkou mého vystoupení bylo, že zásadní změna současného směřování vývoje společnosti jak v globálním měřítku, tak i v lokálních podmínkách je nutná, ale nedojde k ní shora, bude k ní – bohužel, se všemi riziky, které to znamená – muset dojít pod tlakem zdola. Čím bude tento tlak kvalifikovanější, tím menší bude vznikat nebezpečí tragických zvratů a tím menší budou ztráty. Proto je nutno hledat oporu v dobré teorii, osvojovat si ji, naučit se na základě ní vyhodnocovat zkušenosti, spolupodílet se na vytváření jednotného odporu proti směřování společenského vývoje v globálním rozměru i v našich místních poměrech do slepé uličky.

Nejde o to jen vzývat Marxe, ale pochopit celý vzestup lidské kritické racionality od Humovy skepse, přes položení základů kritického myšlení Kantem, Hegelovu kritiku Kanta a Marxův obrat až k Leninově roli při odvrácení prvního pokusu zvrátit vývoj racionálního myšlení směrem k relativizaci, návazně pak pochopit i to, k jakému rozkladu racionálního myšlení došlo v rámci současného postmoderního myšlení. (Chtělo by to připravit i určitý komentovaný výběr klasických textů, doufám, že na to někdy v dohledné době vyšetřím čas.)

Levice se odpoutala od kritického racionalismu, bez kterého je nutně zmatená, tříští se, neví kudy kam, selhává akčně i morálně její administrace a reprezentace – v tom je její tragédie. Návazně na předcházející vystoupení jsem uvedl příklad, který tak bije do očí, že si ho ani nikdo nevšimne. To, že tzv. levice v západních zemích (které samy sebe dávají za vzor) má velké starosti o ochranu nejrůznějších menšin, ale zatím ani neškytla, když jsou země středounijního prostoru kaceřovány z pozice síly a nadřazenosti, když jsou jim dávána ultimáta, když je jim vyhrožováno, když se k nim představitelé silnějších zemí chovají jako ke koloniím, když jsou dnes tyto země masívně vykořisťovány či doslova vysávány, a to několika formami.

V odpolední části jsem dostal dotaz, čím si vysvětluji nevýraznost současného vedení KSČM, zda to není snahou po konformitě. Odpověděl jsem, že podle mého názoru není příčina ani tak v konformitě, jako v absenci solidního teoretického základu, ze kterého by politika KSČM vycházela, zejména pak z nedocenění jejího významu, ale i snahy některých představitelů nepřipustit jej do "reálpolitiky". Příčinou snad není ani tak nějaká zlá vůle, ale nepochopení toho, co to vlastně kritické racionální myšlení je.

Značná část diskuse byla věnována otázce mladých lidí a úrovni vzdělání. Podle mého názoru jsme (my zkušenější) hodně dlužni mladým lidem, pokud jde o pochopení jejich vidění světa, problémům, které vidí a pociťují na své kůži. Mladí lidé jsou podle mého názoru mnohem více morálně zdravější a morálně odolnější, než si starší generace uvědomuje, jedním z jejich největších problémů je, že nevidí cestu k pochopení toho, o co jde, a nevěří tomu, že by bylo možno provázat pochopení podstaty společenských problémů se vzděláním a vlastními zkušenostmi. S tím je nutno naléhavě něco udělat. Tady je zodpovědnost nás starších. A je to jeden z nejobtížnějších úkolů, které máme.

(Pokračování navazujícím tématem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář