"Případ Pelikán", Zeman a vztah teorie - praxe

26. srpen 2017 | 08.13 |

Podle Miloše Zemana (a nejen podle něj) je pokus o trestní stíhání lídra strany (Andreje Babiše) a jeho komplice (Faltýnka), která si udržuje náskok několika koňských délek, těsně před vyvrcholením volební kampaně zjevnou policejní provokací:

"Zeman prý věcně nic proti vyšetřování Babiše a Faltýnka nemá. Vadí mu ale načasování žádosti, policie podle něj podezření vyšetřuje pozdě, mělo se tak stát před rokem či třemi. "To, že ji (policie) datuje dva měsíce před volbami, ve mně budí podezření, že se jedná o zneužití policie pro politické účely," řekl s tím, že za dva měsíce policie beztak nic nevyšetří. - Zeman zároveň záležitost označil za policejní provokaci a srovnal ji s takzvanou Kubiceho zprávou, kauzou Budišov či obviněním spojeným s kauzou někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). "Chci věřit, že ta policejní provokace (obvinění v kauze Čapí hnízdo, pozn. red.) není jen posledním pokusem zvrátit volební preference,” poznamenal dále směrem k ČSSD."

Viz: https://www.novinky.cz/domaci/447262-stihani-babise-a-faltynka-zavdava-podezreni-na-zneuziti-policie-rekl-zeman.html?source=FBS

Pár dnů před tím se poněkud více plaše v tomto směru vyjádřil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán a na jeho hlavu se sesypala vlna kritiky, které bude muset čelit i na půdě Sněmovny.

Pokud se na celou věc podívám jako teoretik (a jen jako teoretik), něco mě na tom, co se v souvislosti s kauzou, mně nesedí. A hodně nesedí. Přibližně v roce 2006 (což je více než před 10 léty!) jsme spolu s kolegy v našem vědeckém týmu začali uveřejňovat stati, které popisují chování toho, co jsme nazvali "struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně uznávaných zásad". (O nějakém Babišovi a spol. jsem tehdy opravdu neměl ani tušení.)

Vyšli jsme přitom z modelů na bázi teorie her. Výsledky jsme publikovali i ve velmi prestižních mezinárodně uznávaných časopisech (včetně těch, které mají matematické zaměření) a vystoupili jsme s nimi na prestižních mezinárodních konferencích, viz např.:

HAVLÍČEK, Karel a Radim VALENČÍK. A Game-Theory-Based Analysis of Corruption and its Effects in CEE Countries. Ekonomia Economics, Wroclaw: Wroclaw University of Economics, 2011, roč. 21, č. 14, s. 243- 252. ISSN 1899-3192.

VALENČÍK, Radim, Petr WAWROSZ a Ondřej ČERNÍK. Analysis in Social Networks with Usage of Modified Raiffa Solution for Cooperative Games. In Contributions to Game Theory and Management, Saint Petersburg. Saint Petersburg: Saint Petersburg State University, 2015. s. 8-20, 13 s. ISSN 2310-2608

Mnozí z mých známých, kteří se snaží pochopit toho, o co dnes jde, a veřejně se angažují, mně vytýkali, že výsledky bádání vykládáme příliš složitě. Souhlasil jsem a souhlasím. Aby rozvoj teorie dospěl do stádia srozumitelného výkladu, musí se povznést do potřebné teoretické výše, získat nadhled, vyzrát, očistit se od podružností – a pak lze říci jasně a srozumitelně, z pozice toho, kdo nezávislost svých tvrzení nalézá v opoře v dobré teorii, o co jde.

Dnes už to dokážu formulovat srozumitelně, i když teorie v dané oblasti stále ještě zraje. Pokusím se o to v bodech:

1. Nejsilnější vazby mezi lidmi vznikají, když na sebe vědí něco difamující, něco, zveřejněním čeho jsou společensky diskvalifikováni.

2. Pokud tato vazba existuje, tak se v její logice ti, kteří na sebe vědí něco difamujícího, vzájemně vydírají, ale také kryjí a protěžují v institucionálních strukturách, a to zejména tam, kde se společnost proti této "rakovině fungování institucionálního systému" brání. Snaží se proniknout i do oblasti institucí činných v trestním řízení, do zákonodárných orgánů apod. Tento jev nazývám "vzlínání struktur založených na vzájemném krytí v institucionálním systému".

3. Bujení tohoto typu se v historii vyskytuje od nepaměti. Pokud se mu institucionální systém jakékoli pospolitosti nedokázal ubránit, ničilo společenské organismy, celé říše. Tak jako rakovina dokáže zničit lidský organismus. Zvláště ty agresivní druhy rakoviny, které napadají i obranné mechanismy.

Působení struktur založených na vzájemném porušování obecně uznávaných zásad má nejen náš lokální, ale i globální rozměr. Tomu se budu věnovat příště. Dnes zůstanu u nás doma, na našem českém písečku.

Vrátím se k tomu, co mě nesedí. Výsledky našeho zkoumání umožňují identifikovat i některé jevy, v nichž se projevuje míra napadení či kontaminace institucí a celého společenského organismu strukturami založenými na vzájemném krytí poručování obecně přijatých zásad:

- Tzv. "války policajtů", přesněji viditelné střety zájmových struktur v různých orgánech činných v trestním řízení, které zpravidla končí tím, že jedna ze skupin musí ustoupit, vyklidit prostor, není však zcela likvidována, protože si uchovala potenciál vést válku indiskrecemi.

- Války indiskrecemi, které navazují na předešlé, kdy se jedna ze zájmových skupin cítí v rámci struktur založených na vzájemném krytí nedoceněna či ohrožena. Pro to, aby se veřejnost naučila číst, o co jde a do jaké míry je institucionální systém kontaminován, jsou tyto války indiskrecemi užitečná, zpravidla však rovněž utichají v logice vzájemné provázanosti krytí lumpáren.

- Demonstrativní používání dvojího metru politiky, mediálním mainstreamem a příslušnými institucemi, když jde o "ukáznění" těch, kteří by chtěli "vybočit z řady" a usilovat o nápravu stavu.

- Načasování dehonestujících kampaní a štvanic tak, aby se veřejné mínění, které čas od času dostane zdání příležitosti rozhodovat ve "svobodných volbách", postavilo vůči určitým politikům, kteří by mohli svou činností narušit či výrazně modifikovat systém založený na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad spojený zejména se systematickým tunelováním státu shora a ve velkém prostřednictvím kontaminovaných státních institucí.

Pokud by se něco takového u nás nikdy nevyskytlo či vyskytovalo jen v malé míře, pak by vzrušení Kalouska a dalších nad výrokem Pelikána či Zemana bylo oprávněné. Pokud se naopak uvedené jevy vyskytly ve větší míře, pak je snaha útočit na toho, kdo na problém poukáže, typickým příkladem aktivity struktur založených na vzájemném krytí lumpáren.

Myslím, že k pochopení toho základního už dnes ani nepotřebujeme teorii. Veřejnost se učí číst realitu poměrně rychle. K tomu, abychom byli schopni předvídat, co se bude odehrávat dál a jak dosáhnout nápravy však dobrou "čtecí" teorii potřebujeme. A dobrá teorie zase potřebuje pro svůj rozvoj, zdokonalování a kalibrování modelů, dostatečný empirický materiál. Ten je jí v současné době hojně poskytován.

Doufám, že si ústavně právní výbor dostatečně osvojil základy teorie popisující mechanismy fungování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, a až se bude zabývat "Případem Pelikán", využije je. A to alespoň na úrovni, se kterou je schopno si uvědomovat, o co jde, veřejné mínění. Každopádně rozbor jednání ústavně právního výboru pod tímto zorným úhlem bude pro dobrou teorii přínosný.

(Pokračování rozborem globálního aspektu dané problematiky)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (11x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář