Fragment VIZE

18. srpen 2017 | 09.10 |

Jednou z hlavních námitek vůči navrhovanému přístupu k reformě penzijního systému směrem, který by motivoval člověka k prodloužení období dobrovolného produktivního uplatnění, je, že prodloužením doby produktivního uplatnění člověka se omezují příležitosti k uplatnění mladých lidí. Pokud tuto otázku přeformulujeme do odborné terminologie a tak, abychom vyjádřili podstatu toho, o co jde, zní takto: Je mezi zaměstnáním osob různých generací (tj. starších a mladších) substituční, nebo komplementární vztah?

Obecná odpověď na tuto otázku neexistuje. Vztah mezi zaměstnáním starších a mladších osob, mezi zaměstnáním příslušníkům různých generací může být jak substituční (a potom bude působit vytěsňovací efekt), tak i komplementární (a potom může působit nasávací efekt v tom smyslu, že čím více a čím déle se daří uchovat uplatnitelnost starších osob, tím větší příležitosti pro zaměstnání mladších osob se tím nabízejí). Závisí na typu produktivní, resp. výdělečných aktivit.

Obecně platí, že při setrvačném vývoji je mezi zaměstnáním starších a mladších osob substituční vztah. Je to dáno zejména tím, že pracovní výkony jsou více či méně rutinní a individuální. K jejich výkonu mají lepší předpoklady lidé mladší.

Při vývoji, který se vyznačuje vysokou inovační intenzitou, který je spojen s šířením inovačních vln vyšší intenzity a vyšší hustoty, tj. při tom vývoji, který je založen na lidském kapitálu, převažuje mezi zaměstnáním starších a mladších osob komplementární vztah a nastává zde nasávací efekt. Je to dáno zejména tím, že nezbytným předpokladem přípravy, vhodného zacílení a realizace inovací jsou z povahy věci výkony nikoli rutinního (tj. tvůrčího) charakteru, ale zejména tím, že naprosto nezbytnou se stává týmová práce, a to právě taková týmová práce, ve které se plně projeví komplementarita výkonů nejen různých odborností, ale i různých generací. Roste význam mezigeneračního přenosu odborných zkušeností a také roste význam těch inovačních schopností, které člověk nabývá postupně v průběhu své profesní dráhy, které vycházejí z dlouhodobě systematizovaných a v praxi ověřovaných poznatků.

Z hlediska požadavků, které klade tzv. Průmysl 4.0 lze říci, že nejbližší budoucnost ve fungujících ekonomikách bude patřit, nejen týmům, ale mezigeneračním či spíše transgeneračním týmům. Týmům, které budou založeny na efektivní spolupráci čtyř generací. To si uvědomuje každý, kdo se podílel na realizaci nějaké skutečné významné inovace. Proto komplexní řešení otázky prodloužení horizontu produktivního profesního uplatnění těch osob, které jsou schopny celoživotně nabývat poznatky, v návaznosti na průběžně získávané zkušenosti a které se chovají zodpovědně i z hlediska uchování svého lidského kapitálu, má pro tu ekonomiku, která se rodí ze současných podmínek, mimořádný význam.

Čtenář toho příspěvku si nejnázornější představu o tom, co je to komplementarita v transgeneračních týmech zaměřených na realizaci inovací vyššího řádu udělá mj. i v souvislosti s otázkou, co je předpokladem společenského využití, tj. uplatnění v praxi, poznatků, které jsou publikovány v odborných periodicích evidovaných v uznávaných databázích. Ke konečnému efektu uveřejněných myšlenek dochází v současné době poměrně zřídka, přes řadu zprostředkování, nepřímo, na základě shody okolností. A to i v případě myšlenek velmi kvalitních, s vysokou mírou přesahu oproti stávajícímu poznání, vyložených kvalifikovaně a v plné návaznosti na stávající poznání. Při současném způsobu fungování vztahu mezi teorií a praxí, teorií prezentovanou v odborném tisku a společenskou praxí se mnohdy dokonce vyskytuje substituční vztah mezi inovativností a uplatnitelností poznatků. Čím vyšší inovativnost, tím obtížnější uplatnitelnost. Je to dáno zcela přirozeně fungováním vědy v podmínkách velmi málo rozvinuté týmovosti, resp. neexistenci týmů založených na generování inovací, a to jak ve sféře výroby či průmyslu, tak i služeb, včetně služeb poskytovaných veřejnými institucemi.

V ekonomice, která bude založena na uplatnění výrazných inovací v oblasti průmyslu spojených s využíváním možností Průmyslu 4.0, ale i inovací ve sféře institucionální podpory ekonomiky, bude týmovost, vycházejí z generování inovací, základem její výkonnosti. A v takovýchto podmínkách nikoli setrvačného vývoje bude výrazně růst poptávka po transgeneračních komplementárních týmech. Tomu se bude muset přizpůsobit i celý systém školství, zejména vysokoškolského.

S trochou nadsázky lze říci, že výchova k týmovosti v našem vzdělávacím systému končí na úrovní mateřské školy a z univerzitního prostředí se výrazně vytrácí. V minimální míře jsou rozvíjeny formy interdisciplinární spolupráce studentů na univerzitách, meziročníková týmové spolupráce se ve většině oborů prakticky nevyskytuje.

Přechod od nízkoinovativní ekonomiky individuálních výkonů k ekonomice založené na systematickém generování a šíření významných inovací prostřednictvím interdisciplinárních a transgeneračních týmů bude sice docházet k úspoře práce (jako ostatně všech zdrojů), současně však výrazně poroste poptávka po produktivních činnostech dvojího druhu:

- Činnosti v oblasti produktivních služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu (které se stanou těžištěm ekonomiky podobným způsobem, jako kdysi průmysl v době průmyslové revoluce zaujal místo dominantního sektoru oproti zemědělství).

- Činnosti v oblasti osobních služeb, které povedou k úsporám času v mimopracovní době těch, kterým budou tyto služby poskytovány, a k efektivnějšímu trávení volného času (jak z hlediska relaxace či nabývání společenských kontaktů apod.). Ten, kdo četl Jirotkova Saturnina či alespoň viděl jeho filmové zpracování, si může udělat konkrétní představu o tom, jaký prostor pro ekonomicky přínosné služby se zde nabízí osobám, které jsou vysoce výkonné v oblasti odborně zaměřených výkonů spojených s generováním a realizací inovací.

Změny, před kterými stojíme, mohou být velmi výrazné a jejich obrysy si můžeme představit jen velmi přibližně. Na druhé straně je to jen o něco málo víc než 50 let, kdy vyšla zásadní práce R. Richty Civilizace na rozcestí (1966). V ní najdeme mnoho dodnes relevantních anticipací té ekonomiky, ke které jdeme. A není náhodou, že tato práce byla výsledkem týmu, který byl nejen interdisciplinární, ale i trasngenerační, ve kterém byli odborníci generačně starší než R. Richta, ale i generačně mladší. Pokud porovnáme tehdejší představy s tím, co můžeme říci o změnách, jejichž příležitost se nabízí dnes, není obraz budoucnosti tak nejasný, jak by se mohlo někomu zdát.

Jde o komplexní proměny nejen v ekonomickém, ale i celém společenském systému. Jejich společným jmenovatelem je důraz na to, aby naplnění reálného bohatství života člověka v podobně plného využití možností rozvoje a uplatňování jeho schopností bylo současně nejvýznamnějším faktorem, určujícím dynamiku a kvalitu ekonomického růstu. Ekonomika založená na těchto základech se bude vyznačovat vysokou intenzitou a převratností inovací, povede k výrazným úsporám zdrojů všech druhů (surovin, energií, času, práce), současně však bude generovat poptávku po lidských schopnostech a jejich diverzitě, takže nikdo, kdo se bude do ekonomiky tohoto typu chtít zapojit, nebude nepotřebný, nebude nucen žít v trpěné enklávě saturované z veřejných zdrojů. Změny v oblasti penzijního systému, které navrhujeme, mohou být jedním z důležitých podnětů, které k zásadním proměnám ekonomiky povedou. Právě proto, že přispívají k vytvoření reálného ekonomického základu, na kterém se projeví ekonomický efekt služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu.

Poznámka na závěr: Jedná se jen o malý kousek přípravné verze pojednání, které v rámci našeho týmu připravujeme pod pracovním názvem "Postgraduální nadstavba průběžného systému penzijního pojištění" pro impaktovaný časopis. Přesto si myslím, že v současné době chmurných úvah a kontroverzních diskusí může být jeho uveřejnění užitečné.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Fragment VIZE ing. karel hušner,csc 18. 08. 2017 - 23:16