Článek Můj půlnoční rozhovor v Parlamentních listech

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Můj půlnoční rozhovor v Parlamentních listech

06. 08. 2017 - 12:45

ondrey: Předvolební mánie
Očekávám, že obsah tohoto příspěvku probudí v mnoha lidech běžnou obrannou reakci: »je to pesimistické« (spolu s obvyklými slogany »je to provokativní«, »je to kontroverzní«). Přitom je známo, že jakýkoli optimismus, stejně jako pesimismus, plynou z nedostatku informací, které autor stránek ani aktéři voleb zjevně nemají.
Proto několik slov o optimismu a pesimismu. Optimismus řekl bych babišovský, sklon očekávat a pro potencionální voliče slibovat příznivou budoucnost, pokud možno lepší než současnost a minulost, a považovat nepříznivé události v budoucnosti za méně pravděpodobné, je jedna z nejpodivuhodnějších lidských vlastností. Sám autor stránek vůči ANO aktivně nevystupuje, tudíž ho přijímá. Jak jsem naposledy zaslechl od jednoho StBáckého důchodce, konečně jeden náš, kdo udělá v republice (Havlově protektorátě) pořádek. Optimistické předpovědi bývají často nerealistické právě z tohoto důvodu, což autor stránek samozřejmě ví, ale vnitřně se jich drží, podle toho o které fázi předvolební mánie referuje. Manažer ví, že přílišný optimismus je riskantní, podceňuje rizika, výsledkem je chybné plánování nejenom výsledku státního rozpočtu (Babišovo nekontrolované přestřelení stavu státních financí za rok 2016). Na druhé straně však umírněné optimistické iluze motivují adaptivní chování vzhledem k budoucnosti a mají vztah jak k tělesnému, tak k duševnímu zdraví. Optimisté mají za to, že se ekonomická situace v budoucnosti zlepší. Zajímavé je, že podnikatelé (tedy i Andrej Babiš) všech úrovní jsou optimističtější než zaměstnanci (kteří obecně v ČR hudrují), dokud nezkrachují. Optimističtější lidé pracují víc a ve vztahu k práci předpokládají delší životní dráhu. Hloubka pesimistického pohledu na svět však bývá úměrná závažnosti příznaků deprese. Tato deprese je v článcích autora referujícího o politické situaci v ČR znatelná. Většina je rozkradena, vlastní kapitál takřka neexistuje a s koncem evropských dotací končí leta českého dluhového přežívání, kterému říkáte prosperita. Ekonomika je již nyní za potencionálním produktem, chybí zaměstnanci, imigranti jsou xenofobně nevítáni a stát si nevybere na vyrovnaný rozpočet. Německé a rakouské přímé investice participovaly do konce roku 2009 na stavu přímých investic do ČR zhruba čtvrtinou, další více než třetinou pak přímé investice z Nizozemí a Lucemburska. Váha finančních a nefinančních firem pod zahraniční kontrolou v české ekonomice stoupla během let 1995–2009 z méně než desetinových podílů na počátku sledovaného období na 42,5 % celkové produkce, na 47,7 % v případě mezispotřeby a 30,6 % výše hrubé přidané hodnoty v ekonomice. Již nyní je ČR potravinově nesoběstačná, tak by měla držet hubu a nedržkovat a konečně začít dělat, než se jen svlékat a prodávat. Slova marxisty Egona Bondyho datované 20.12.1989: „Jak jste věřili ve svobodu! A zbyla z ní svoboda obchodu…tj. podvodu. Vědci oslovili množství lidí s různým rozsahem a hloubkou depresivní symptomatologie. Požádali je, aby odhadli pravděpodobnost, že se v průběhu dalších 90 dnech odehraje některá ze 40 různých událostí, polovina z nich byla žádoucí, druhá nežádoucí. Po 90 dnech byli účastníci tázáni, které události nastaly. Zkreslení odhadu pravděpodobnosti budoucích událostí odpovídalo míře příznaků deprese. Lidé s vysokým skóre deprese odhadovali nerealisticky vysokou pravděpodobnost negativních událostí. Nejrealističtěji odhadovali pravděpodobnost budoucích událostí lidé s mírnou depresivní symptomatologií, stejně dobře jako po převratu zmiňovaný marxista Egon Bondy, který svými slovy nebyl živ rád. Podle Weinsteinovy definice je již dlouho známo ,že: optimismus je přecenění pravděpodobnosti výskytu budoucích pozitivních událostí a nedocenění pravděpodobnosti výskytu budoucích událostí negativních.