Volby2017/168: Hušner o 4. průmyslové revoluci/4

27. červenec 2017 | 07.00 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

V rámci seriálu o volbách uveřejňuji na pokračování článek, který na základě podnětů ze sympózia a Průmyslu 4.0, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/4720-volby2017-137-sympozium-k-prumyslu-4-0.html

připravil Karel Hušner:
4. průmyslová revoluce a stratifikace společnosti – 4. část

Karel Hušner

(Pokračování)

4. Děsivé je, že se ani tato velmi dobře uchopitelná problematika (uplatnitelnosti osob, které bude uvolňovat 4. PR) neobjevuje ani v jednom volebním programu stran. V daném případě by to přitom mohly využít strany v rámci celého spektra zleva doprava a naopak. Problémem je, že neřeší ve svých volebních programech ani aktuálnější, časově méně náročné a jednodušeji řešitelné problémy. To především proto, že - jak v mnoha svých článcích podrobně rozebírá doc. Valenčík - neumí tyto problémy popsat a hlavně pojmenovat jejich příčiny.

Pokud je neschopný podnikatel, pak vůbec není podstatné, jak výborné má dělníky a zaměstnance. Vždy zkrachuje! Přitom to neznamená, že podnikatel musí být nejschopnější, nejlepší. Jeho úspěšnost závisí především na tom, že má nejen podnikatelskou vizi, ale zejména na schopnosti umět si vybrat schopné loajální spolupracovníky, pokud možno i s protichůdnými názory nejen s majitelem firmy, ale i mezi sebou. Jen tak má firma možnost rozebrat problém, před kterým stojí co nejlépe a najít optimální řešení.

Poznal jsem několik velmi úspěšných podnikatelů, kteří mě v soukromí o některých svých přímých podřízených řekli, že ví daleko víc ve svém oboru, než oni. A na otázku, proč zaměstnává lepší odborníky, než jsou oni sami, mě vždy odpovídali, že pokud by znali tito jejich zaměstnanci méně než oni sami, tak si to taky mohou udělat sami a takové méně znalé pracovníky pak nepotřebují a nebudou platit. Hlavní devízou těchto podnikatelů však vždy bylo, že pozorně naslouchali doporučením svých podřízených a až na výjimky, kdy svým vlastním rozhodnutím sledovali ještě další cíle, které nebyly doménou specialisty, s nímž problematiku konzultovali, se řídili navrženým doporučením. Naopak ale, pokud se takové doporučení více než jednou minulo efektem, "hledali si jiného specialistu".

Problémem (nejen) naší společnosti je, nejsme schopni vygenerovat schopné představitele a řídící pracovníky vlastního státu. Optimálním řešením by byla možnost zakroužkovat při volbách lidi, o kterých na základě jejich celoživotních výsledků a morálních kvalit máme předpoklad, že nás budou vhodně reprezentovat. A tato volba musí být možná napříč stranami. Prostě volit osobnosti. A mít možnost je dílčím referendem odvolat i v mezidobí, mezi řádnými volbami, pokud nebudou bezdůvodně plnit slibované cíle.

Věřím, že bychom během maximálně 2 volebních období dosáhli relativního optima. Určitě bychom se zbavili lidí, kteří nikdy nepracovali jinak než jako politici či lidí amorálních. V každém případě by museli nést osobní odpovědnost za výsledky jimi řízených týmů, státních organizací a ministerstev. Přeci není v normální společnosti možné, aby byl postižen pouze chybující řadový úředník a jeho nadřízený nikoliv (viz např. Promopro či Opencard atd.).

Kolikrát si říkám, že bychom nikdo nenastoupili do letadla, pokud bychom zjistili, že pilot nemá zkoušky či si jejich kladný výsledek koupil. Jak je možné, že dopouštíme, aby se tato možnost povolovala při řízení státu? Znám mnoho lidí, kteří jsou velice schopni, se znalostí problematiky a předkládající mnohá dokladově podložená seriozní doporučení. Jsou ochotni ve prospěch celé společnosti vzít za svá doporučení i osobní zodpovědnost. Nemají však žádnou možnost přesvědčit výkonnou moc, aby se těmito názory zabývala, minimálně aby je konzultovala. A to je hlavní negací a opravdovou hrozbou, že i průběh zavádění technologií zosobňujících 4. PR bude probíhat chaoticky s mnoha negativními společenskými dopady. Ale to dnes už nezajímá ani ČSSD, ani KSČM, které se alespoň formálně zatím hlásí (byť velmi slabě) k tomu, že jim jde i o obyčejné lidi (už nikoliv "především").

Závěrem si dovoluji parafrázovat obvyklá závěrečná slova pana dr. Jana Campbella "souhlasu netřeba" vyjádřením celým mým životem ověřeným krédem, že "zkušenosti jsou nepředatelné" a radost z toho, že budu mít pravdu, nemám a mít nebudu, protože nemám kam utéct před neschopností těch, kteří nás vedou (někteří možná jen ve své naivitě) do společenské katastrofy.

(Pokračování dalším tématem)   

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář