Prezidentské volby a dobrá teorie

24. leden 2013 | 10.32 |

Prezidentské volby a dobrá teorie 

Úvodní poznámka

Ve chvíli, kdy píšu tento článek, zbývá do zahájení voleb ještě více než jeden den. Přesto lze – z hlediska dobré teorie – říci již nyní, co volby přinesly. Pokud hovořím o dobré teorii, mám na mysli jednak to, co jsem napsal v šestidílném seriálu na toto téma, viz zejména shrnutí:

http://radimvalencik.pise.cz/190810-dobre-teorie-neni-nikdy-dost-vi.html

jednak dříve uveřejněný článek, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/188650-anatomie-puvodu-lumparen.html

Potvrzení dobré teorie

Využití teorie k analýze struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad říká z výše uvedeného hlediska zejména následující:

- Pokud tyto struktury ovládnou institucionální systém, pak ani přímá volba neumožní, aby v ní zvítězil ten, kdo se dostatečně neosvědčil v roli krytí těchto struktur. Tj. kandidát, který by deklarovat a patrně se i skutečně zaměřil na omezení vlivu těchto struktur, má minimální šanci. (Pro úplnost, aby byl zřejmý můj postoj, uvádím: Takovým kandidátem tohoto typu byl zejména J. Dienstbier, který však nepostoupil 2. kola. Přesto jsem jej v 1. kole podpořil – naděje umírá poslední.)

- Nejefektivnější a současně vrcholnou formou krytí (ve smyslu toho, jak se prosazují a jak fungují výše uvedené struktury) je vyvolání konfrontace, která zastírá podstatu toho, o co jde. To je významné zejména tehdy, kdy stávající systém krytí prostřednictvím již dosazených "bílých koní" je natolik zdiskreditován, že hrozí vývoj, který by struktury založené na vzájemném krytí nebyly schopné kontrolovat.

(Obojí se potvrdilo, jak pokud jde o oba kandidáty, tak i pokud jde o zneužití situace související s průběhem voleb k vystupňování konfrontace.)

Kalibrace dobré teorie

V situaci, která vznikla v důsledku předešlého, se společnost štěpí dvojím způsobem.

Za prvé:

1.1. Na ty, kteří volí některého z kandidátů.

1.2. Na ty, kteří odmítají oba (buď z nějakých vedlejších důvodů, nebo z důvodu více či méně racionálně reflektovaného či pociťovaného toho, co již bylo řečeno o strukturách založených na vzájemném krytí).

1.3. A pak ještě ty, kterým je to v podstatě jedno, protože tomu nerozumí a nechtějí rozumět, nezajímá je to apod.

Za druhé:

2.1. Na ty, kteří zaujímají kritický postoj ke kandidátovi, kterého budou volit (opět platí, že buď z nějakých vedlejších důvodů, nebo z důvodu více či méně racionálně reflektovaného či pociťovaného toho, co již bylo uvedeno).

2.2. Na ty, kteří zaujímají pouze rezervovaný postoj, protože se domnívají či dokonce z pragmatických důvodů očekávají, že určité krytí fungování uvedených struktur je přirozeným stavem společnosti (nedostatečně reflektují důsledky toho, kam až se tento systém vyvinul).

2.3. Na ty, kteří se se "svým" kandidátem nekriticky ztotožňují (obdivují jej, projevují klasické atributy skupinového ztotožnění se s ním přerůstajícího až v prvky fanatismu).

Po volbách se tento posledně uvedený případ osob, tj. 2.3. rozštěpí na dva typy:

2.3.1. Ty, kteří budou dalším vývojem (v logice věci dané důsledky fungování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad) rozčarovaní – pokolikáté už? – a rovněž zaujmou kritický postoj k tomu, kdo volby vyhraje.

2.3.2. Ty, kteří spadnou do pasti zvané "groupthink" (skupinové omezenosti), bude se stupňovat jejich omezenost (ve smyslu ztráty schopnosti přesahu stávajícího poznání, stávajícího vidění reality) a budou připraveni "k dalšímu použití" ve smyslu stupňování společenské konfrontace.

(Pro úplnost dodávám, že dojde ještě ke štěpení ve skupině pragmatiků považujících roli svého kandidáta v krytí příslušných struktur za něco normální, ale o tom až v další části tohoto příspěvku.)

Zde jen dodám to, že pro další rozvoj teorie je velmi důležité kalibrování jejích parametrů z hlediska toho, jakou váhu, jaké složení budou mít a jak se budou vyvíjet jednotlivé skupiny.

Podněty pro dobrou teorii

Hlavním podnětem pro teorii je zkoumání indukované hry, která je odstartována vyvoláním konfrontace, tj. vzájemného znepřátelení dvou stran. Jejím původním cílem bylo jen zastřít to, jak fungují struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Vyvolaná konfrontace ovšem spouští další hru, která se může stát ještě závažnější. Souvisí totiž přímo s tím, jak se utváří jádro vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím pákových a synergických efektů působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Tj. jde o to, zda převládne snaha pozitivně inovovat základní ideové paradigma a hledat cestu z kumulace současných problémů, nebo naopak snaha posilovat retardační prvky základního ideového paradigmatu a podporovat tendence k vyhrocování situace s cílem dosáhnout revize historie.

(Zde si dovolím zaujmout osobní názor: Právě z tohoto hlediska není jedno, kdo volby vyhraje, a proto budu volit M. Zemana. Zde patřím do skupiny 2.1. K tomu mě mj. vede i to, jaký je poměr mezi skupinami 2.1. – 2.3., zejména 2.1. a 2.3. u jednotlivých kandidátů. K tomu dodám, že u M. Zemana je silná skupiny 2.1., velmi silná skupina 2.2., ale slabá skupina 2.3, zatímco u K. Schwarzenberga jsou slabé skupiny 2.1., 2.2, ale velmi silná skupina 2.3. Souvisí to i s postojem obou kandidátů k základnímu ideovému paradigmatu u nás působících struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.)

Pro úplnost dodám, že skupina 2.2., zaujímající rezervovaný pragmatický postoj, se začne též – a to právě v důsledku indukované hry - dělit na ty, kteří:

2.2.1. I nadále budou považovat daný stav za normální a výhodný.

2.2.2. Uvědomí si, že rostou rizika spojená s pokračováním vývoje podřízeného rostoucímu vlivu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (ve velkém a stále se stupňujícím rozsahu) a pokusí se s tím něco dělat.

Úkoly pro dobrou teorii

Z hlediska výše uvedeného lze za prakticky významné považovat zejména následující úkoly v oblasti teorie:

- Dát doporučení, která umožní podpořit přeměnu skupiny 2.3. ve skupinu 2.3.1 (a minimalizovat ztráty, které jsou spojeny s její přeměnou ve skupinu 2.3.2.). Tj. podpořit proces vystřízlivění.

- Dát doporučení, která umožní podpořit přeměnu skupiny 2.2. ve skupinu 2.2.2. Tj. podpořit proces zvýšení společenské zodpovědnosti těch, co mají významnější vliv ve společnosti, za budoucí vývoj.

- V návaznosti na to hledat možnosti pozitivního ovlivnění jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. (To je otázka, která by si zasloužila samostatnou pozornost, zde je uvedena jen zkratkovitě, podrobněji o jádru vyjednávání vlivu a základním ideovém paradigmatu viz články, na které odkazují v úvodní poznámce.)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.33 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře