(71.57) Hra: Co přinesl 27.7.13 – Superaféra 45

31. červenec 2013 | 08.00 |

Sobota 27.7.2013 byla prvním dnem od vypuknutí "superaféry" (tj. od 13.6.2013), kdy se prakticky nic neudálo. Nic, co by bylo nutné zaznamenat. Snad s výjimkou ostré diskuse na Facebooku v pozdních večerních hodinách, ale ta se týkala jen malého okruhu zúčastněných (ještě se k ní vrátím). Nyní se pokusím o stručné shrnutí toho, co a v jakém kontextu se odehrává

1. Institucionální systémy většiny zemí (včetně vyspělých) jsou podstatným způsobem ovládány komplexem struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (jak se někdy zjednodušeně říká – klientskými sítěmi).

2. Tyto struktury se vyvinuly jak "zdola" (přirozeným vytvářením afinit mezi těmi, co na sebe něco vědí, návazně se pak vzájemně vydírají, ale i kryjí a protěžují v rámci institucionálního systému), tak "shora" (systematickým získáváním kompromitujících materiálů různými zpravodajskými službami s cílem uplatňovat na základě toho vliv).

3. Takto vytvořené struktury nemají žádné centrum (samotné centrály zpravodajských služeb či ústřední instituce zemí jsou penetrovány různými strukturami tohoto typu), jsou však schopny koordinovat své aktivity (jednak spojené s krytím toho, jak porušují obecně přijaté zásady, jednak spojené se získávání prostředků a protěžováním osob) prostřednictvím jader vyjednávání vlivu, která se spontánně vytvářejí na různých úrovních.

4. Tato jádra vyjednávání vlivu potřebují ke svému fungování společně sdílené paradigma; toto paradigma vymezuje, které obecně přijaté zásady lze porušovat v rámci působení uvedených struktur, získávat tím výhodu a která společně přijaté zásady je nutné dodržovat, přitom:

- Základní ideové paradigma se vyznačuje příklonem k silovým řešením, jeho prestižním prosazováním, což umožňuje využívat efekt in-side informací při ovládání osob napojených na uvedené struktury, pěstováním obrazu nepřítele i vytvářením nepřítele samotného, demonstrativním používáním dvojího metru.

- Lokálně sdílená ideová paradigmata mají různé modifikace, jsou však podřízena tomu základnímu.

5. Celý tento globální systém se dostal do (pro něj) fatální krize, a to z následujících důvodů:

- Způsobuje značné ztráty efektivnosti fungování společenského systému – ekonomické, ale i při řešení lokálních konfliktů, které se vymykají kontrole (zkrátka – je ohrožena pozice vyspělých zemí).

- Především však země, které jsou takto ovládány komplexem struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, nejsou schopny realizovat reformy otevírající cestu dalšímu ekonomickému a sociálnímu rozvoji, pro který již nazrály podmínky.

- V neposlední řadě pak přibývá (a bude přibývat i přes jejich drastické potlačování) indiskrecí, které ukazují, jak současný systém funguje (přesněji deformuje společnost) ze strany lidí, kteří jsou vedeni přirozenými existenciální motivy (přesně ve smyslu hry známé jako Dilema dobrovolníka, protože začíná být ohrožena samotná existence naší civilizace).

6. Současné dění v ČR je jen projevem toho, co se již děje ve světě v různých podobách, přičemž zde jsou specifické mj. dva následující momenty:

- Došlo zde k "učebnicovému" vývoji, kdy se hlavním zdrojem financování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad stalo prosazování změn vydávaných za reformy, které ovšem se skutečnými reformami neměly nic společného (zde však ti, co se o to snažili, narazili a nepodařilo se jim jejich záměry zcela realizovat).

- Jedním z dominantních atributů lokálně sdíleného ideového paradigmatu je, že se (zjednodušeně řečeno) za normální považuje to (porušování obecně přijatých zásad), které normální není, čímž se velmi dobře zviditelňují některé podstatné aspekty to, o co jde.

Shodou řady okolností (mj. i v důsledku toho, že Rusnokova vláda se bude muset a bude mít i možnost – obojí je důležité – opírat o důvěru veřejnosti), se u nás nabízí příležitost posunout vývoj o kousek dopředu. Nelze si dělat iluze, že by bylo možné plně či rozhodujícím způsobem potlačit vliv struktur založených na vzájemném krytí na institucionální systém. Tyto struktury mají obrovskou sílu, velkou schopnost regenerace a působí globálně. Jejich vliv však lze omezit, zejména zviditelněním toho, jak fungují, a realizací některých institucionálních kroků. Současně lze předpokládat, že zcela propadnou ta vyjednávací jádra a jimi udržované struktury, které jsou založeny na udržování představy o tom, že je normální to, co normální není. Projeví se to jako výměna celých politických garnitur. Tento ideový prostor mohl (či mohl by být) obsazen sdíleným paradigmatem obsahujícím prvky pozitivního řešení současných problémů. Obávám se však, že tato možnost bude využita za současných podmínek velmi málo. – Velmi stručně naznačím, co mám na mysli. Vývoj současné globální společnosti dospěl do stádia, kdy jsou nutné zásadní změny v charakteru vzájemně propojeného ekonomického a sociálního vývoje. Jde o to, aby se sociální vývoj (který chápu především jako rozvoj lidských schopností) stal součástí a faktorem ekonomického růstu, tedy tím, co určuje jeho kvalitu i trvalou udržitelnost. Tuto změnu nazývám přechodem ke společnosti produktivních služeb, tj. služeb spojených s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu (lidských schopností, které vznikají investováním). K tomu jsou dnes vytvořeny objektivní podmínky, z řady důvodů však absentuje dostatečná reflexe této možnosti v oblasti veřejného mínění.

K lepšímu pochopení ještě grafické vyjádření:

Zjednodušené grafické vyjádření výnosového efektu produktivních služeb: Světle modrá plocha obsahující tmavomodrou odpovídá dvojnásobnému celoživotnímu výnosu, tj. dvojnásobnému odvodu do systému sociálního investování a sociálního pojištění.

(Pokud je průměr modrého polokruhu 1, pak průměr světle modrého kruhu 1,4, což odpovídá prodloužení horizontu produktivního uplatnění z 60 let na necelých 80.)

Jinými slovy: Ekonomika produktivních služeb je zcela reálná, "uživí se".

      Věk:        20 let                                                         60 let                        80 let

Těmito směry pak mohou působit produktivní služby:

Na závěr k diskusím na Facebooku, které jsem zmínil v úvodu:

- První je na profilu Alena Gajdůšková, vstup do diskuse byl zahájen jejím komentářem k článku "Nejhůře placení vysokoškoláci jsou v ČR učitelé" 22.7.2013, diskuse se však nejvíce rozběhla právě 27.7.2013.

- Druhá je na profilu Radim Valenčík, odstartovaná mou poznámkou (cituji): "Někdy si říkám, že ti, co se tváří jako levičáci, se v důsledku problémů s financováním svých aktivit stali těmi, co ve stylu "84" sabotují (někdy dost čitelně) skutečnou cestu k řešení problémů. A spoléhají na nejprimitivnější lidské reakce. Ale oni se "normální lidé" mohou ukázat inteligentnější než kotrbové a jelínci. Ale doufám, že je to jen "nedorozumění". K tomu viz diskuse s Kotrbou na profilu Gajdůškové." Diskuse začala krátce před půlnocí 27.7.2013.

(Obojí doporučuji pozornosti.)

 (Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.57) Hra: Co přinesl 27.7.13 – Superaféra 45 ondrey 31. 07. 2013 - 18:24