Model hry TITANIC a jeho využití/14

20. květen 2017 | 07.00 |

Model hry Titanic, efektivní nástroj analýzy současné reality – 14. část

Aplikace k aktuálnímu dění u nás

Pokud chceme porovnat náš koncept komplexu her typu Titanic a s ním spjaté modely se současným děním u nás, doporučuji mít stále před očima obrázek, který jsem uveřejnil již v několika předcházejících pokračováních:

Jsou v něm zachyceny dva typy her. Vlevo ta, při které se v jedné skupině hráčů prosadila orientace na kooperativní strategii ve hře typu Titanic (a tudíž se začaly hrát hry typu Titanic), ve druhé (vpravo) je situace, kdy se ani u jedné skupiny tato orientace neprosadila a tudíž se hraje hra typu Souboj klanů (která většině hráčů přináší nižší výplaty).

V realitě se vždy hraje větší počet her, které se různým způsobem vzájemně podmiňují a navazují na sebe. V daném případě musíme uvažovat, jak jsme si ukázali, dvě roviny her.

Přejděme nyní k současné společenské realitě. Zde lze empiricky identifikovat poměrně vyhrocenou konfrontaci dvou skupin obyvatelstva (resp. polarizaci obyvatelstva na dvě skupiny), a to z hlediska celé řady otázek. Než se pokusím dát jejich výčet, poznamenán, že se jedná o zajímavou situaci. Polarizace je z hlediska většího počtu otázek téměř stoprocentní, tj. skupiny obyvatelstva, které jsou polarizovány z hlediska jedné, a to kterékoli otázky, jsou stejným způsobem rozděleny i z hlediska kterékoli další otázky. S takto vyhraněnou polarizací se setkáváme poměrně zřídka.

Výčet otázek, podle kterých je společnost polarizována:

1. Zeman musí být prezident. – Zeman nesmí být prezidentem za žádnou cenu.

2. Před uprchlíky se musíme bránit. – Uprchlíky musíme přijmout.

3. Babiš a Sobotka jsou stejní darebáci (možná, že od Babiše lze očekávat něco pozitivního). – Babiš je největší zločinec a největší zlo (nutno proto podporovat i Sobotku).

4. EU se mění v totalitní organizaci, jejíž nikým nevolené vedení poškozuje a ohrožuje menší země. – EU je náš domov a musíme za každou cenu co nejvíce vyhovět velkým západním zemím.

5. Rusko není náš nepřítel, s Ruskem je nutné spolupracovat jak v oblasti vojensko-politické (proti terorismu), tak i ekonomické. – Rusko je náš hlavní nepřítel, vede proti nám hybridní válku. Spolu s USA a dalšími našimi spojenci musíme Rusko zničit za každou cenu.

6. Trump je určitá naděje na změnu kurzu americké politiky směrem k rozumnějšímu uspořádání vztahů ve světě. – Pokud Trump nepodpoří současný typ politiky USA, bude ho nutné zlikvidovat.

Možná, že mě někdo doplní, nebo upřesní, což pochopitelně uvítám. Každopádně platí, že tu máme dvě velké, proti sobě stojící, poměrně vyhraněné skupiny.

První otázka: Jeví některá z těchto skupin náznaky toho, že by se v ní prosadila orientace na to, aby se rozhodující část jejích příznivců stala nositelem kooperativní strategie?

Moje odpověď: Ano. První skupina k tomu má blíže.

Druhá otázka: Podle čeho posuzovat, která skupina na blíže k tomu, aby se uvnitř ní prosadila kooperativní strategie?

Moje odpověď: To se vždy nejlépe pozná podle toho, jak která ze skupin používá dvojí metr. Použití dvojího metru je vždy jasným signálem (markantem) orientace na vytváření nepřítele, na konfrontaci. Je vždy neklamným znamením toho, že v příslušné skupině převládne orientace na nekooperativní strategii. Druhým příznakem, který s tím souvisí, je kritičnost vůči vlastním reprezentantům, a to až do úrovně postoje "Nechoď Vašku s pány na led!". Skupina, u níž převládá orientace na nekooperativní strategii, se naopak vyznačuje nekritickým vztahem k těm, kteří se průběžně vyjevují jako její reprezentanti a kteří se ne náhodou poměrně často mění.

Třetí otázka: Převládne u první skupiny orientace na kooperativní strategii do té míry, že hra typu Titanic v naší české realitě převládne nad hrou typu Souboj klanů?

Moje odpověď: Těžko říci. Existuje dost signálů (markantů) použití dvojího metru a nekritičnosti k reprezentaci i u této skupiny. Velmi záleží na tom, jak rychle budou lidé ztrácet různé iluze, jak se dokážou zbavit různých předsudků, jak budou odolní vůči mediální manipulaci.

Čtvrtá otázka: Co je v současné době nejdůležitější?

Moje odpověď: Aby mohla být prosazena kooperativní strategie, musíme o jejím konkrétním obsahu mít co nejjasnější a nejzřetelnější představu. Cesta záchrany = realistická vize spojená s propracovaným návrhem konkrétních reforem.

Pátá otázka: Jak se takovou vizí vyzbrojit?

Moje odpověď: Především je důležité, aby se rozšířilo povědomí o tom, že takovou vizi se vším všudy potřebujeme. A také o tom, jak významnou roli může sehrát. Vždyť čím lepší taková vize bude a čím více jako taková bude sdílena, tak (z hlediska parametrů hry typu Titanic):

- Tím bude větší pravděpodobnost záchrany v případě prosazení kooperativní strategie.

- Tím bude více příznivců orientace na prosazení kooperativního řešení.

Šestá otázka: Čím začít?

Moje odpověď: Mimořádnou příležitost dává kritická diskuse ke koncepci tzv. Průmyslu 4.0, resp. 4. Průmyslové revoluce. Ta se dostala či dostává ve velmi nebezpečné podobě do programů některých politických stran i do povědomí veřejnosti, a to v interpretaci účelově zkreslené. Většina populace podle této interpretace bude zbytečná. Od toho už je krůček k podpoře nekooperativní strategie v obou výše uvedených souvisejících hrách. Proti tomu lze postavit koncepci nikoli další (technologické) fáze průmyslové revoluce, ale změny srovnatelné s původní průmyslovou revolucí, změny spojené se vznikem nového odvětví, které poskytne prostor i zdroje pro neomezený rozvoj a uplatnění všech lidí. Změny, při které se dominantním ekonomickým sektorem stane odvětví produktivních služeb, tj. odvětví umožňujících nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář