(71.51) Hra: Co přinesl 21.7.13 – Superaféra 39

25. červenec 2013 | 08.00 |

Protože současný vývoj v ČR má podobu řecké antické tragédie. nepřinesla neděla 21.7.2013 téměř pozoruhodného. Výjimkou snad byla medializace úryvků z rozhovoru P. Nečase pro časopis Týden. Ilustruje, jak hluboko spadla ODS do pasti ortodoxie a jaké dopady (právě v logice řecké antické tragédie) na psychiku aktérů to má. Nejdříve to, co bylo z rozhovoru zveřejněno:

"Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) obvinil státní zástupce, že začali systematicky odstřelovat ústavní činitele, protože pro to existuje společenská poptávka. Vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan navíc podle něj nenávidí ODS a má kontakty na některé představitele ČSSD. Prohlásil to v rozhovoru pro časopis Týden. Nečas v souvislosti s Ištvanovými kontakty na ČSSD zmínil například místopředsedu Sněmovny Lubomíra Zaorálka. Ten označil Nečasovo tvrzení za lež. "To je lež. S panem Ištvanem jsem se nikdy nesetkal, nemluvil jsem s ním. Nevím, jak k tomu pan Nečas došel," reagoval v neděli Zaorálek na dotaz Novinek. Nečas, jehož kariéru ukončila kauza spojená s jeho přítelkyní a spolupracovnicí Janou Nagyovou, uvedl, že systematické útoky trvají minimálně od podzimu 2011. Podle svých slov je terčem "dlouhodobé štvanice" státních zástupců Ištvana a Rostislava Bajgera. Ti si prý už od roku 2011 mapovali jak "funguje premiér a jeho okolí". ČR podle bývalého premiéra a šéfa ODS prožívá pokus transformovat zemi "do podoby České prokurátorské republiky". Při vyšetřování úniku informací o utajeném svědkovi v kauze transportérů Pandur do médií se prý v prosinci 2011 státní zástupce Bajger ptal Jany Nagyové na okolnosti Nečasových schůzek, její roli při jejich sjednávání a podobně. Nečas v obsáhlém rozhovoru připomíná některé výrazné kauzy minulých měsíců, například vyšetřování nákupu letadel CASA a "pronásledování" exministryně Vlasty Parkanové (TOP 09), kauzu Letecké záchranné služby, Opencard a obvinění pražské městské rady včetně tehdejšího primátora Bohuslava Svobody (ODS). "Oni prostě nejsou schopni žádné mafiány ani korupčníky chytit, a protože vědí, že jsou lidé frustrovaní z politiky a existuje společenská poptávka, tak se vrhli na nejsnadnější terč, který tu je - na ústavní činitele a politiky," řekl časopisu Nečas. Na jeho případu i na kauze někdejšího místopředsedy vlády, předsedy lidovců a nynějšího senátora Jiřího Čunka je prý vidět, že "když na někoho ukážou, tak ho prostě oddělají".

Kritizoval také práci soudů při rozhodování o vazbě. Tvrdí, že státní zástupci mají připraveného soudce a počkají si, až bude mít víkendovou službu, kdy se nepoužívá anonymní počítačový systém přidělování kauz. Podle Nečase proto, aby měli jistotu, že bude rozhodnuto tak, jak si přejí."

http://www.novinky.cz/domaci/308353-zalobci-odstreluji-politiky-a-maji-kontakty-na-cssd-prohlasil-necas.html

Výroky P. Nečase natolik přesahují normální uvažování, že si s nimi patrně komentátoři nevěděli rady a nechali je vyšumět do prázdna. V podstatě říká, že z nějakých blíže neznámých důvodů, ale bez reálného základu vznikla společenská poptávka po odstřelování ústavních činitelů. Kauzy Pandur, Casa, Letecká záchranná služby, Opencard jsou jen vymyšlené. Vše končí ukázkovým příkladem paranoi.

Komentovat obsah částí rozhovoru nemá smysl. Podívejme se na mechanismus vyjednávání vlivu, který za určitých podmínek může vést k pasti ortodoxie:

1. V každé oblasti společenského života (která může být vymezena sektorově nebo institucionálně) se spontánně vytvářejí jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictvím afinit (vztahů příbuznosti) existujících v dané oblasti.

2. Relativní stabilita těchto jader je dána tím, že se přirozeným způsobem vyselektují tři hráči (dominantní trojka hráčů) a vytvoří relativně uzavřený vyjednávací systém (sestávající se z této dominantní trojky); ten se vyznačuje tím, že tito tři hráči jsou schopni se dohodnout na rozdělení výplat podle síly své pozice a současně efektivně reagovat na vnější vlivy působící na systém.

3. Dominantní trojka je jen relativně uzavřený systém vyjednávání, existuje v prostředí, ve kterém působí další hráči.

4. Na základě vzájemné dohody pak tito tři hráči uplatní svůj dominantní vliv vůči bezprostřednímu okolí i v celé oblasti společenského života.

5. Kromě schopnosti dosáhnout společně přijatelné dohody spojuje hráče určité ideové paradigma (to, čemu věří, co je sjednocuje, co vymezuje mantinely obecně přijatých zásad, které lze porušit a které porušit nelze).

6. V důsledku logiky vnitřního vývoje v dané oblasti nebo vnějších podmínek může dojít k nutnosti změny chování v dané oblasti společenského života a v souvislosti s tím i k nutnosti změny ideového paradigmatu.

7. Tuto změnu doprovází střet zastánců ortodoxních přístupů a zastánců změny (reformy).

8. Změna může mít dvě krajní polohy:

- Postupná, která je spojena spíše s kontinuálním vývojem: V tom případě je jeden z hráčů trojice (symbolizující staré ideové paradigma), která v dané oblasti hraje dominantní roli, nahrazen jiným hráčem z prostředí vyjednávacího trojčlenného systému (symbolizujícím změnu základního ideového paradigmatu), postupně pak může být nahrazen i druhý, v některých případech i třetí hráč. Vývoj může být dynamický a spontánně dříve či později vzniká nové tříčlenné vyjednávací jádro, které je již založeno na modifikovaném ideovém paradigmatu.

- Přelomová, která se vyznačuje značnou diskontinuitou: Tak je tomu v případě, když systém spadne do "pasti ortodoxie" - všichni hráči dominantní trojky se vzájemně hlídají, aby dva z nich nevytvořili dvoučlennou koalici, kterou by doplnili třetím hráčem z prostředí, ve kterém působí dominantní trojka. V rámci tohoto vzájemného hlídání jsou hráči, kteří by mohli nahradit některého z hráčů dominantní trojky, odstavováni a o ortodoxie posiluje.

V našem případě je příslušnou oblastí společenského života ODS (vymezená institucionálně), která žije svým životem a uvnitř které se vytvářejí jádra vyjednávání vlivu uplatňovaného prostřednictví institucionálního systému této strany. V logice role, kterou tato strana plní z hlediska působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, se jedním z významným atributů ideového paradigmatu stalo považovat za normální to, co normální není. V důsledku poměrně dynamických změn po 13.7.2013 se dominantní trojka v ODS izolovala od vnějšího prostředí a spadla do pasti ortodoxie. Jak se to projevuje a jaké to má důsledky nejlépe ilustruje způsob vidění reality P. Nečasem. Z této pasti ortodoxie se bude ODS jen velmi obtížně dostávat.

Za pozornost stojí odlišnost postojů mezi M. Kalouskem a K. Schwarzenbergem:

- M. Kalousek se snaží hrát dominantní roli v rámci celé "stojedničky" a stmelovat její řady. V rámci toho podporuje i ortodoxii ODS.

- K. Schwarzenberg i uvědomuje, jak je to riskantní, resp. že stávající typ ortodoxie ODS vede do slepé uličky a snaží se (i za cenu obětování "stojedničky") uchovat a případně i navýšit potenciál TOP pro budoucí vývoj, viz:

http://www.novinky.cz/domaci/308220-po-necasove-padu-zustavame-jedini-k-obrane-republiky-burcuje-schwarzenberg-spolustraniky.html

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 5 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.51) Hra: Co přinesl 21.7.13 – Superaféra 39 ondrey 25. 07. 2013 - 11:34