Model hry TITANIC a jeho využití/3

9. květen 2017 | 06.15 |

Model hry Titanic, efektivní nástroj analýzy současné reality – 3. část

Dnes si ukážeme, jak s modelem představeným v prvních dvou částech pracovat. Jak pomocí něj provádět úvahy a porovnávat různé případy s realitou. To, co vypadá zprvu velmi složité, se postupně stává rutinou a člověk najednou uvidí to, co by bez "čtecího" modelu neviděl.

Metodická poznámka (naznačení jiného směru výkladu):

Ještě před tím, než si rozebereme dnešní téma, chci zdůraznit, že postupovat lze různými směry a že dnes si vybereme jen jeden z nich. Mohl jsem otevřít i jiné, z teoretického hlediska mnohem zajímavější téma. Náš model, tak, jak jsme ho představili včera, umožňuje rozhodování jen v případě, že víme, jak se zachovají všichni čtyři zbývající hráči. Tj. rozhodujeme se v podmínkách, kdy známe všechny parametry pro individuální rozhodnutí. To je vlastně hra s jedním hráčem, resp. případ, kdy teorii her nepotřebujeme. V případě, že bychom neznali, jak se rozhodne 1 za zbývajících 4 hráčů, měli bychom 8 her se 2 hráči, v případě, že bychom neznali, jak se rozhodnou 2 ze zbývajících 4 hráčů, měli bychom 4 hry se 3 hráči atd. Analýza těchto her je nesmírně zajímavá a přináší netriviální výsledky. Ale k ní se dostaneme později. Teď půjdeme cestou, která nabízí získat netriviální a využitelné výsledky rychleji.

Model s trestáním nekooperujících hráčů

Doposud jsme předpokládali, že v případě, že se prosadí kooperující strategie, jsou na tom nekooperující hráči stejně jako kooperující. Mají stejnou šanci na záchranu. A k tomu se připočítává zvýšení pravděpodobnosti jejich záchrany v případě, že se prosadí

nekooperativní strategie. To se může zdát "nespravedlivé", především však při určitých parametrech vede k tomu, že pravděpodobnost prosazení nekooperativní strategie se zvýší.

(Abychom věděli, o kolik se zvýší, museli bychom prostudovat hry popsané v metodické poznámce.)

Snadným zobecněním předcházejícího modelu můžeme ukázat, co se bude dít, pokud kooperující hráči zavedou "trestání" nekooperujících hráčů, které spočívá v tom, že se pravděpodobnost na záchranu nekooperujících hráčů sníží. Trestání může být různě velké, mírné, tvrdé plné. Ukažme si všechny tři případy (hnědá linie je pravděpodobnost záchrany nekooperujících při prosazení kooperativní strategie, důležité jsou fialové body, které ukazují součet pravděpodobnosti záchrany nekooperujících hráčů v případě prosazení kooperativní či nekooperativní strategie):

Mírné trestání:

Tvrdé trestání:

Plné trestání:

Z toho, co jsme si předvedli, již lze vyčíst některé zajímavé závěry. Sice jsou poměrně triviální, ale přispívají k pochopení reality. A lze vyčíst i jeden netriviální závěr, který lépe přispívá k pochopení samotné podstaty her typu Titanic. Můžete se o to nejdříve pokusit sami. Společně si to předvedeme v dalším pokračování spolu s metodickou ukázkou týkající se toho, jak s modelem pracovat.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář