Volby2017/072: Sýrie - co dál?

17. duben 2017 | 07.00 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4310-volby17-030-o-silenstvi-ortel-a-merkel.html

Na úvod tohoto článku stručná poznámka: Článek vychází z toho, co jsem napsal před několika dny.

Zdá se, že jednání Lavrov-Tillerson a přesun těžiště pozornosti do Severní Koreje trochu a alespoň na čas uklidnilo rozjitřenou situaci kolem chemických útoků v Sýrii, resp. kolem označování viníků tohoto zločinu. Přispělo k tomu mj. i to, že hloupá rezoluce navrhovaná Británii na schůzce ministrů zahraničí G7 neprošla.

Přesto bychom se měli ptát, co se vlastně stalo a o co komu šlo. Aby se podobné akce, které přivádějí svět na pokraj katastrofy (nehledě na jejich přímé oběti), neopakovaly. Protože nejsem odborník na řadu otázek, které je nutné znát pro kvalifikované pochopení toho, o co šlo, položím jen několik otázek, které vyplývají z logické stránky věci. K tomu uvedu i svůj pohled, ovšem spíše jen jako námět k úvaze, než jako definitivní stanovisko. Pravdu totiž budeme ještě delší dobu hledat.

0001pt;line-height: normal">Hlavní otázka pochopitelně je, zda útok byl provokací ze strany muslimských radikálů (za kterými mohl někdo stát), zda to byl projev arogance Asadova vedení, nebo zda existuje ještě nějaká jiná možnost.

Proč uvažovat o třetí možnosti? Proto zatímco muslimští radikálové a ti, co za nimi stojí, mají motivů víc než dost, v případě Asada žádný logický motiv najít nelze. A není logické předpokládat, že člověk, který se chová logicky, najednou začne dělat nelogické kroky.

Třetí možnost (na kterou upozornil M. Zeman) souvisí s tím, že akce mohla být vedena částí syrské armády k diskreditaci Asada (taková motivace je v současném světě reálná, koupit jde skoro každého). To má ovšem háček. Útok byl veden ze základny, kde byla i ruská posádka. Těžko by něco mohlo projít bez jejího vědomí. Pak by ovšem musel dvojitý útok směřovat i k diskreditaci Putina. Ani to není vyloučeno. Podle mě něčeho podobného jsme byli svědky v souvislosti se zavražděním Němcova. – Osobně ovšem tuto krkolomnou konstrukci nepovažuji za příliš pravděpodobnou. Proti ní hovoří dvě věci:

- Trumpův útok na základnu, tak, jak proběhl, by umožnil zamést stopy toho, že se z ní vedl útok chemickými zbraněmi. Odůvodněné vyklizení materiálu i přímých účastníků akce.

- Návrh protisyrské (protiruské) rezoluce v OSN, která nemohla mít jiný cíl, než zmařit šetření zločinu na místě, kde se stal.

Ať to tedy vezmu z logického hlediska, jak to vezmu, za nejpravděpodobnější lze považovat provokaci ze strany muslimských radikálů, přesněji těch, kdo stál za nimi. Samotní radikálová by asi nedali takové aranžmá a okamžité píár, následně pak servis us-zpravodajských služeb. Na to by nedosáhli. Ani s pomocí trojky Turecko, Saudská Arábie, Katar. Z toho všeho mně vyplývá, že vše bylo rozehráno uvnitř USA jako součást mocenského boje.

Pak to vše začíná dávat smysl. Velké svaly, pak zahrání superkauzy do autu a přesun těžiště pozornosti na druhý kout země. Nemyslím si však, že to bylo z Trumpovy hlavy a s jeho vědomím. To hlavní se odehrává tam, kam normální člověk s pozorovacími nástroji, které má k dispozici, nedohlédne. Může jen vyhodnocovat vnější projevy projevů či efekty efektů toho, co se tam událo, podobně, jako v CERNU, když se dešifrují události přes tři vrstvy interakcí. K tomu ovšem potřebujeme hodně dobrou teorii.

Jeden z hlavních důsledků, toho, co se událo, spočívá v tom, že se velmi podstatným způsobem oslabila efektivnost řízení formou poskytování in-side informací slouhům, slouhům slouhů a zapouzdřeným poskokům ze strany jádra současné globální moci. Přicházejí k nim rozporuplné informace v různých variantách a s různými interpretacemi, především však se již neprosazuje avizovaná prestižní řešení dříve obvyklým způsobem. A to vše v situaci, kdy se ti z nich (slouhů, slouhů slouhů a zapouzdřených poskoků), co přijali hru na goebllesovsky vedenou totální válku, zviditelňují před očima všech soudných lidí.

Co si přát lepšího? Snad jen to – a k tomu také dochází – že někteří z nich (slouhů, slouhů slouhů a zapouzdřených poskoků) se začínají probouzet ze zlého snu. Budiž jim to ke cti.

 (Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář