Volby2017/054: Náš volič/2

30. březen 2017 | 07.00 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4310-volby17-030-o-silenstvi-ortel-a-merkel.html

Na úvod této série stručná poznámka: Článek vychází z toho, co jsem napsal před několika dny.

Pokusím reagovat určitými doporučeními na paradoxy voleb v říjnu 2017, pocity voliče, jeho hodnocení situace před těmito volbami, které jsem uvedl včera, viz:

http://radimvalencik.pise.cz/4399-uz-vite-koho-volit-ne-a-vite-proc-to-nevite.html

Připomínám základní paradox letošních voleb: Ještě nikdy potřeba řešit hromadící se a nečekaně se objevující problémy nebyla tak velká a naléhavá. – A ještě nikdy nebyla ignorace těchto problémů ze strany politických stran tak velká.

Tak to vezmeme postupně (proloženě je, jak to vidí volič, k tomu moje reakce):

1. Rád by se vyjádřil protestní volbou, ale neví jak. Pokud dříve mohl považovat alespoň některou ze stran za reprezentanta prostestní volby, tak jedním z paradoxů letošních voleb je, že i o tuto možnost přišel.

K tomu: Letošní volby v důsledku svých paradoxů, se mohou lišit od těch předcházejícíh tím, že nabídnou voličům více možností, jak se k současné realitě vyjádřit, než jen tím, že volič vhodí či nevhodí lístek pro některou ze stran. Jak? Tak pojďme dál.

2. Cítí, že je něco špatně. Hodně špatně. Že se s ním nehraje poctivá hra. Ale neví přesně, co je špatně a jaké hra se s ním hraje. I to je paradoxem letošních voleb.

K tomu: Prvním krokem je pochopit, jaká hra se hraje. Není to jednoduché. Ale tuto odpoveď je nutné dát. Jasnou a srozumitelnou. Jsem přesvědčen, že je u nás dost chytrých, kvalifikovaných a zodpovědných lidí, kteří se na tom základním mohou shodnou a být oporou pro normálního člověka, normálního voliče. Oporou pro jeho vlastní uvažování.

3. Nechtěl by se zbavit práva volby, tj. alespoň jednou za čtyři roky vhodit lístek do urny a něco tím ovlivnit. Ale v letošních volbách ani neví, co je ono "nejměnší zlo". Dokonce si není ani jist tím, co je zlem největším. Další paradox letošních voleb.

K tomu: Aktivní účast v letošních volbách může být podstatně a zásadně více aktivní, než je jen vhození či nevhození lístku. Každý volič se může podílet ve vyvolání tlaku na politické strany, aby pojmenovali to, jak vidí současné problémy. Aby daly karty na stůl, jinak jim bude hrozit, že vypadnou ze hry jako falešní hráči. Lze využít každého setkání s voliči, každé mediální aktivity, která se nabídne, každé diskuse na sociálních sítích, každého odborného fóra. Lze zesilovat tlak až do té míry, že tázání se po příčinách současných problémů převezme i mediální mainstream.

4. Vidí, že všechny strany, unizono, jako kdyby se domluvily, místo řešení současných problémů (což předpokládá pochopitelně a v prvé řadě i jejich pojmenování) mu nabízejí jen sliby, jejichž splnění je nereálné a kterým ti, co je dávají, sami nevěří. Jeden z mnoha paradoxů letošních voleb.

K tomu: Lze počítat i s tím, že některé menší strany, které si uvědomí, jaké možnosti se jim nabízejí v otevření otázky, co je příčinou současných problémů a jak tyto problémy řešit, na sebe tímto strhnou pozornost. Nastaví tím zrcadlo "zavedeným" politickým stranám.

5. Ví, že ti, co se po volbách dostanou k moci s jeho (voličovým) požehnáním, budou ještě více, ještě bezohledněji, ještě drzeji považovat za normální to, co normální není. Že se budou bez zábran podílet na tunelování společnosti shora. Realita letošních voleb přerůstající v paradox.

K tomu: Říjnové volby se sice velmi rychle blíží, na druhé straně je do nich ještě hodně daleko. Lze očekávat, že pod vlivem vývoje volebních preferencí, jakkoli jsou zveřejňovány jen "modely", kterými se s voličem manipuluje, začnou některé politické strany, a to i zavedené, střečkovat. K menšímu či spíše většímu střečkování ve volebním pelotonu či spíše stádu stran dojde.

6. Znepokojuje ho, že ačkoli není nikdo, za koho by se stálo ve volbách postavit, kdo by stál za to, aby se mu fandilo, dochází v pohledu na to, koho volit, resp. přesněji koho nevolit ke zbytečným animozitám mezi lidmi. Volitelný není nikdo, a přitom normální lidé jsou proti sobě stavěni nikoli v otázce koho volit, ale koho nevolit. Hodně velký paradox.

K tomu: Tady by si každý volič měl uvědomit, že je zodpovědný především za tu stranu, ke které má nejblíže. V těchto volbách vůbec nejde o to, která ze stran je lepší. V ruštině je pro situaci, která nastala, velmi trefný výraz: "Eto odnochujstvenno." Méně výstižné je české ispirované latinou: "Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet." Mnohem důležitější je využít toho, co se bude dít před volbami, k ovlivnění vývoje v té či oné straně. Tak aby ta či ona strana měla budoucnost. Ten, kdo má k některé straně blízko, by se neměl uklidňovat tím, že to nějak dopadne...

7. Tuší, že ať bude zvolen kdokoli, ať zvítězí či ať bude poražen kdokoli, tak "naši vyvolení" budou stejně tancovat, jak se píská "óda na radost", současně se budou ohánět "mandátem voličů". Jaký to paradox z hlediska normálního uvažování!

K tomu: K významu našich voleb příspívá i to, že západounijní prostor selhává, pokud jde o jeho schopnost spravovat eurounijně vymeznou část Evropy. Význam našich voleb se objektivně zvyšuje tím, že jde nikoli o "vícerychlostnost" (směřující k no-go zónám), ale o emancipaci středounijního prostoru.

8. Tak trochu se obává tzv. "extrémních stran", ale přitom si více či méně uvědomuje, že ty "neextrémní", ty "zavedené" se samy dostaly do extrémní pozice ignorování současných problémů. Není i toto hodně velký paradox?

K tomu: Volič by neměl přebírat mainstreaově mediální označení "extrémní strana", která má za cíl diskvalifikovat z politické soutěže některé politické subjekty. Strana se stává "extrémní", pokud nemá kvalifikovaný a realistický program, program dostatečně komplexní. Pokud se ovšem některá strana domnívá, že takový program nepotřebuje, může se z volebního zápolení vyřadit sama.

9. Chtěl by se zachovat zodpovědně. Nechce, aby svou volbou (ať bude mít jakoukoli podobu, včtně různých možností ne-volby) posloužil těm, co s ním manipulují. Vyzbrojen skepsí pocházející ze zkušeností vlastních i převazatých, hledá, jak zvýšit jistotu svého správného rozhodnutí. Paradoxně však tuto jistotu přes veškerou snahu nenachází.

K tomu: Zde se nabízí velký prostor všem, kteří jsou ochotni se angažovat v letošních volbách nikoli v dresech jednotlivých stran, ale při kultivaci (či přesněji nápravě zkaženosti) prostředí pro efektivní politickou soutěž. Chceme-li hromadící se a nově vyvstávající problémy řešit, musíme se opřít o vědu a ukázat, o co jde v dnešní době. Bez toho to nejde a nepůjde. Příležitostí budeme mít dost. A voličů z řad normálních lidí, kteří po tom budou vytvářet poptávku, bude také dost. Nepodceňujme normální lidí.

10. Obává se, že se před volbami a v souvislosti s volbami může něco stát. Něco, co ještě více ohrozí další vývoj v naší zemi. Něco, co může mít příčinu právě ve snaze zmařit vůli občanou vyjádřenou tím, jak se rozhodnou. A to paradoxně přes všechna omezení možností vyjádření této vůle, jak si tato omezení volič uvědomuje a jak jsem se je snažil popsat v předcházejících bodech.

K tomu: Právě proto musíme mít ideovou převahu. Stoprocentní ideovou převahu spočívající v kvalifikovaném pochopení příčin selhání současné globální moci i v odpovědi na otázku CO DĚLAT? a ČĺM ZAČIT?

Dodatek:

Dávám "do placu" jak to vidím. Nikoli z pozice "mentora", ale tak, abychom mohli společně konkretizovat odpověď na otázky:

1. V čem spočívá selhání současné globální moci? K tomu viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

2. O jakou koncepci se opřít. K tomu viz:

http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář