Volby17/045: O současné globální moci/1

21. březen 2017 | 07.00 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNĺHO DĚNĺ PŘED ŘĺJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENĺ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/4310-volby17-030-o-silenstvi-ortel-a-merkel.html

Na úvod této série stručná poznámka: Článek vychází z toho, co jsem napsal před několika dny. Původně jsem jen psal právě pro seriál k volbám. Vzhledem k jeho naléhavosti jsem jen uveřejnil též mimo něj.

Několik poznámek k současné globální moci/1

Jsem velmi vděčný M. Neubertovi za jeho komentář k problematice současné globální moci (toho, jak si ji představit, kde je, kdo ji má), viz:

http://radimvalencik.pise.cz/4357-volby17-042-m-neubert-o-moci-a-imperiu.html

Protože, jak jsem avizoval již včera, připravuji podstatnou inovaci svého článku "Podstata současné moci" z října 2015, omezením se jen na několik poznámek. Článek, který nejenže zaznamenal rekordní počet přečtení, ale je čten průběžně a stále, přestože je již téměř rok a půl starý, je zde:

0001pt;line-height: normal">http://radimvalencik.pise.cz/2846-podstata-soucasne-moci-uvaha-k-vyroci-28-10.html

K tomu ještě dodám, že určitým testem prošlo (a vlastně prochází i právě nyní) schéma popisující současnou globální moc od konce května loňského roku. Tehdy, konkrétně 25. května 2016, jsem napsal článek "Rozpad globální moci, slouhové a Janda", viz:

http://radimvalencik.pise.cz/3473-rozpad-globalni-moci-slouhove-a-janda.html

V tomto článku jsem přesně popsal to, k čemu dojde (od tehdy v brzké době), tj. to, co bylo odstartováno výsledkem prezidentských voleb v USA.

Nyní již slíbených pár poznámek:

1. Ten, kdo má zájem pochopit, o co dnes jde, může těžit z přednášky, resp. diskuse ke knize "Impérium" Hardta a Negriho, která se konala již v roce 2010 a jejíž plný záznam (půldruhé hodiny) je zde:

http://www.sok.bz/web/media/video/Imperium1.mp3

Upozornil bych v něm na dva momenty:

- R. Převrátil v diskusi uvedl, že více než pětisetstránková knížka je velmi konfúzní. Obsahuje řadu inspirací, ale chybí jí přesné vymezení pojmů, včetně toho klíčového, tj. co podstatou současné globální moci. Zdůraznil, že na základě toho, jak se tato moc projevuje, je reálné tuto podstatu identifikovat, přesně a jasně popsat, což je zásadní předpoklad pro to, abychom úspěšně čelili hrozbám a důsledkům, které tato moc přináší. Nezbývá mně než s R. Převrátilem souhlasit. Místo rozbředlého povídání to chce přesné a jasné definice, které umožňují předikovat vývoj a porovnat to, co teorie říká, s realitou.

- T. Vaško v diskusi upozornil na to, že klíčovou roli hraje historicko-materialistická metodologie. Uvedl dvě významné konference v USA a ve Velké Británii, které se zabývaly historicko-materialistickým přístupem k pojetí dějin jako přírodně historickému procesu, a to v kontrastu s přístupem tzv. "neomarxistů", mezi které patří i autoři "Impéria".

2. Nikdy jsem se netajil velkými výhradami k tzv. "neomarxistům". Považuji je spíše za "NEDOmarxisty". Nedouky z hlediska pochopení té etapy, kterou prošlo lidské myšlení od Kanta k Hegelovi a Marxovi. "Nedomarxisté" se vždy vyznačovali netrpělivostí, nahrazováním poctivé dřiny pochopení odkazu velikánů líbivostí a konjukturalismem. Mimo jiné – krásnou ukázku kvalifikované kritiky "nedomarxismu" v podobě předvede S. Žižekem dal F. Neužil (kterého sice téměř nikdo nezná, ale který je o několik kategorií výš, než S. Žižek), viz celá obsáhá stať F. Neužila v časopisu Marathon:

http://valencik.cz/marathon/12/Mar1203.htm#_Toc323887410

3. První zásadní odlišností mého pojetí podstaty současné globální moci od autorů "Impéria" je odhalení role struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad v té podobě, do jaké se vyvinula (a na základě které pak následně zdegenerovala). Vždy v historii docházelo k tomu, že ti, co na sebe věděli něco difamujícího, se vzájemně vydírali, ale i vzájemně kryli a protěžovali. A tato "rakovina společnosti" vždy ve větší či menší míře zasáhla společenský organismus, který podle toho, jak byl odolný a jak silná byla nákaza, buď přežil, nebo zahynul a jeho prostor byl obsazen jiným společenským organismem. V současné době došlo k něčemu, co nemá historickou obdobu. A to v několika směrech, které je nutné dobře pochopit:

- V každé společnosti vždy existuje určitá míra majetkové segregace. Přitom stávající majetkové elity se většinu brání vzestupu těch, kteří získávají majetek porušováním obecně přijatých zásad. Bylo by tím totiž jak krátkodobě ohroženo jejich výsadní postavení, tak i dlouhodobě stabilita společnosti. Proto majetková segregace většinou v historii působila jako to, co omezovalo bujení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Na přelomu milénia dochází k zásadnímu zvratu. Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad ovládly historicky vytvořenou majetkovou segregaci, pronikly jejími bariérami a podřídily si ji. Vatikánská banka jako zdroj organizovaného zločinu, Juncker jako "prezident" EU... (uvádím je ty nejkřiklavější případy). Takové ovládnutí přirozených majetkových elit zločinem se v historii vyskytuje zřídka. Analogií snad může být jen období papežského schizmatu a "hrdina" tohoto období Baldassare Cossa (papež Jan XXIII.). – Mj. jedním z faktorů toho, proč může Trumpova mise vyjít, je, že ekonomickým základem jeho politiky je obnova pozice majetkových elit proti všeobecnému rozkrádání společnosti institucionálním aparátem ovládnutým strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Je to paradoxní, ale v zájmu přežití naší civilizace a lidského společenství vůbec je tato konzervativní mise bohužel nutná a je nadějí (která může, ale nemusí vyjít). Pokud se někdo z levicových pozic diví tomu, jak dělníci, sociálně slabší vrstvy, ti, kteří se hlásí k levici, mohou tuto konzervativní Trumpovu misi podporovat, měl by si uvědomit, kam to svým "slouhovstvím slouhů" současné globální moci "dobačovala" stávající levice (zčásti vyzbrojená ideologií nedomarxismu, který perfektně posloužil k její dezorientaci).

- Bohužel situace je ještě horší. Zpravodajské služby vždy v minulosti využívaly jako jeden z hlavních nástrojů plnění své funkce získávání a shromažďování kompromateriálů (tj. toho, co je difamující a umožňuje vydírání). Proto byly vždy navázány na struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, které se znovu a znovu rodí zdola a spontánně. Ale zpravodajské služby si vždy od těchto struktur udržovaly odstup a vyznačovaly se určitou loajalitou vůči státnímu "zastřešení" svého původu. V důsledku shody řady okolností (rozpadu části zpravodajských služeb Sovětského svazu, zvýšením počtu zpravodajských služeb po 11. září 2001 v USA) se zostřila konkurence mezi nejvlivnějšími službami a enklávami těchto služeb, z nichž některé se odtrhly od státní administrativy vlastních zemí a místo toho, aby byly těmito administrativami kontrolovány, dostaly se tyto administrativy (včetně "nejmocnějších mužů" či u nás v EU žen) pod plnou kontrolu enkláv těchto služeb. V důsledku toho země tzv. vyspělého světa ztratily schopnost účinně se bránit vzlínání organizovaného zločinu zdola. – Všimněme si, jak mocné nástroje difamace a vydírání nasadila současná globální moc s využitím neovladatelných zpravodajských služeb (byť i rozpadající se a hodně oslabená) vůči Trumpovi, který odmítnul (aspoň zatím) hrát trapnou roli figurky sloužící zlu, tj. roli, kterou se "proslavil" Obama.

(Pokračování – o významu základního globálně sdíleného ideového paradigmatu pro fungování současné globální moci a o tom, jak lze jádro této moci lokalizovat)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář