Na cestách po bývalé NDR 3

15. červenec 2013 | 06.51 |

Zatím vždy, když se putoval po Německu, jsem se setkal s něčím hodně zajímavým. Tak třeba v Torgau s oslavou spojení amerických a sovětských vojsk na Labí (aniž bych vůbec znal datum, kdy k tomu došlo). Tentokrát, když jsem dorazil do Rybnitz-Damgarten, stáli v ulicích špalíry lidí a něco očekávaly. Prý mám počkat též. Najednou se začaly objevovat stovky (dokonce víc než tisíc) nejrůznějších vozidel z doby NDR. Jen trabantů - upravených na desatero způsobů - byla víc než stovka:

Chybět nemohl ani Závod míru se sovětským závodníkem na prvním místě (Olaf Ludwig s olověným tričkem chyběl):

Bez volhy se sovětskou posádkou by to v NDR rovněž nešlo:

A když jsem uviděl i naše embéčko, zamáčknul jsem slzu:

Lidé v ulicích byli nadšeni. Smáli se a mávali. Osádky vozidel nejrůznějšího druhu též - sovětské čajky s maršály, popelářské a hasičské vozy, mopedy, pionýry, wartburgy. Zkrátka vše, co jezdilo za bývalé NDR. Nejhorší byl smrad z dvoutaktů. Brzy se už skoro nedalo dýchat. Ale i to patřilo k recesi. Když si dokážete z minulosti udělat legraci, nemusíte se jí bát. A nemusíte se ani bát, že by se vkradla zpět v jiné přebarvené podobě. Místní tomu sami žertovně říkají "ostalgie". A my si o nich myslíme, že nemají smysl pro humor, že jsou to studení Němci, zatímco my bereme vše se švejkovským nadhledem. Nevím, zda se někdy až moc nepřeceňujeme...

Tak co, dojdu až do Štětína? A co mě ještě čeká?

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře