(71.42) Hra: Co přinesl 12.7.13 – Superaféra 30

16. červenec 2013 | 08.00 |

V pátek 12.7.2913 jeden z těch, co se nejvíce angažují v kauze (superaféře), která začala 13.6.2013 zatčením třech bývalých poslanců a asistentky P. Nečase, vrchní žalobce I. Ištván poprvé uvedl, že policisté patrně narazili na klientelistickou síť, jež podobné případy kryla před policií. Aktuálně.cz k tomu, co uvedl I. Ištván, napsal v článku "Ištván: Vyšetřování korupce mařila klientelistická síť" následující:

"Detektivové při vyšetřování pražských lobbistů Romana Janouška a Ivo Rittiga narazili na klientelistickou síť, jež podobné případy kryla před policií. Vrchní žalobce Ivo Ištvan pátečním Hospodářským novinám (HN) řekl, že jeho lidé zjistili, proč se v minulosti podezření na zmanipulované zakázky nebo korupční obchody nedostala k soudu. "Víme, proč k těmto věcem (vyšetřování politických špiček) nemohlo docházet," řekl listu Ištvan. Dodal, že to ukazují důkazy sesbírané při vyšetřování, které před měsícem vyvrcholilo prohlídkami u Janouška a Rittiga, zatčením exposlanců ODS kvůli korupci a obviněním šéfky kanceláře premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové ze sledování jeho manželky vojenskou kontrarozvědkou. HN připomněly, že soud prohlídky povolil s interním zdůvodněním, že exnáměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek ze své funkce údajně zařizoval, aby se nevyšetřovaly zakázky související právě s Janouškem. Grygárek to popřel. Jestli začnou stíhat také Janouška a Rittiga, nechtěl Ištvan sdělit. Dále uvedl, že se někdo přes prostředníky pokusil ovlivňovat svědky případu kolem Nagyové. Kdo konkrétně to byl, vrchní žalobce HN neřekl. Nečas kvůli kauzám kolem Nagyové odstoupil z funkce předsedy vlády i z čela ODS. Jeho vládu nahradil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka."

http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=784958

Podrobně byl pojem pojem "klientelistická síť" popsán ve Výroční zprávě BIS za rok 2011 (rozhodně zajímavé z hlediska současného dění), viz:

"Tyto projevy i v roce 2011 spočívaly především v prosazování partikulárních zájmů prostřednictvím nestandardního ovlivňování rozhodování orgánů státní správy, samosprávy a justice. BIS rovněž zaznamenala snahy o nelegitimní ovlivňování legislativního procesu na centrální úrovni.

Ačkoliv tyto aktivity často vedly k poškození veřejných rozpočtů a majetku, jejich negativní dopad na zájmy státu významně přesahoval rovinu čistě ekonomickou. Docházelo k narušování legality výkonu státní moci a legitimity rozhodování státních orgánů. Takové případy přispívaly k podrývání důvěry občanů ve veřejné instituce, což v konečném důsledku ohrožuje samy demokratické základy právního státu.

Za těmito aktivitami stojí především neformální neinstituciona­lizované struktury, které nabývaly podob vlivových a klientelistických sítí. V některých případech tyto sítě vytvářely paralelní mocenské struktury, jež ohrožovaly či přímo podrývaly činnost orgánů státní správy a samosprávy. Ve výjimečných, nicméně závažných případech byly na tyto subjekty napojeny konkrétní právnické osoby. Jednalo se často o podnikatelské subjekty, které byly vzhledem k povaze své činnosti jen velmi obtížně postižitelné – advokátní kanceláře nebo daňové, poradenské a mediální firmy. Jedním z charakteris­tických znaků představitelů těchto subjektů bylo jejich společenské postavení a konexe. Vazby na představitele české justice nebo politické, ekonomické a společenské elity jejich případnou represi ze strany příslušných orgánů dále ztěžovaly.

Hlavní metodou je korupce, aktivace klientelistických vazeb, maření vyšetřování, uplatňování ekonomického vlivu či nátlaku, mediální manipulace, využívání firem a společností legální ekonomiky či zneužívání struktur politických stran a nevládních organizací.

Jen malá část těchto metod je postižitelná trestněprávní či jinou represí, neboť nejsou ze své povahy nelegální. I v případech, kdy jsou uplatněné metody organizovaného zločinu trestné (např. korupce), je dokazování takového jednání mimořádně obtížné.

Na základě získaných poznatků lze organizovaný zločin a jeho subjekty v ČR rozdělit do tří rovin. První představují skupiny přímo ovlivňující rozhodování nejvyšších orgánů státní správy, samosprávy a legislativní proces způsobem, který může ovlivnit základní funkce státu. Druhou rovinu tvoří struktury, které ovlivňují justiční orgány formou jejich korupce nebo diskreditace, čímž ohrožují řádný výkon spravedlnosti. Třetí pak subjekty, které systematicky vyvádějí prostředky z veřejných rozpočtů, resp. masivně legalizují, popř. mají potenciál legalizovat, výnosy z trestné činnosti."

Viz http://www.bis.cz/n/2012-08-22-vyrocni-zprava-2011.html#2

Podle mého názoru je v této souvislosti možné ukázat význam teorie. Dávám přednost označení příslušného jevu (toho, co je I. Ištvánem nazýváno "klientelistickou sítí") pojmem "struktura založená na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad", a to z následujících důvodů:

1. Toto označení ukazuje mechanismus, na základě kterého uvedený fenomén vzniká a vyvíjí se. "Základní buňkou" je situace, kdy ve hře navazující na hru typu Tragédie společného ten, kdo zjistí porušení pravidel jiným hráčem, využije tuto informaci k tomu, aby jej vydíral a současně krytí i protěžoval v rámci různých složek institucionálního systému.

2. S využitím vhodně upraveného aparátu teorie kooperativních her pak lze analyzovat různé typy afinit, které na základě toho vznikají. K tomu podrobně viz:

http://radimvalencik.pise.cz/88-teorie-her-jako-bojove-umeni-30.html

http://radimvalencik.pise.cz/90-teorie-her-jako-bojove-umeni-31.html

http://radimvalencik.pise.cz/91-teorie-her-jako-bojove-umeni-32.html

3. Na základě toho lze ukázat, že ty struktury založené na vzájemném krytí, které mají rozhodující roli ve společnosti (největší penetrační schopnost vůči institucionálnímu systému), vznikají při konkurenci v oblasti pozičního investování (tj. přeměny majetku ve společenskou pozici). Proto mají i velmi silné krytí z pozice některých vlastníků velkého majetku.

4. Struktury založené na vzájemném krytí jsou vzájemně provázány, jsou schopny koordinovat svoji činnost a zesilovat svůj vliv. K tomu se (celkem spontánně) vytvářejí jádra vyjednávání vlivu.

5. Rovněž tak lze popsat některé aspekty vzájemné interakce zpravodajských sítí, které monitorují porušování obecně přijatých zásad (získávají kompromitující materiály) za účelem vydírání a současně krytí i protěžování vytipovaných osob v rámci různých složek institucionálního systému, a struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

Čím přesnější model máme, tím lépe jsme schopni odhalit, jak tyto struktury fungují a kde jsou jejich zranitelná místa. K tomu mj. současný vývoj přináší nesmírně cenný empirický materiál, který umožňuje kalibrovat teoretické modely a dále rozvíjet teorii. Důležité je znát odpověď zejména na následující otázky:

1. Kdo má skutečný vliv v těchto strukturách a kdo je jen figurkou?

2. Jakým způsobem se tento vliv uplatňuje.

3. Co může v uvedených strukturách a mezi nimi vyvolat konflikty a jak se tyto konflikty řeší?

4. Jak využít mechanismy fungování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad k zesílení konfliktů, destrukci částí těch to struktur a omezení jejich vlivu?

To jsou standardní úkoly teorie, která má nyní ideální podmínky pro svůj další rozvoj. Je otázka, zda si I. Ištván a další, kteří se pustili do nerovného boje, vůbec uvědomují, s kým se pustili do křížku.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (71.42) Hra: Co přinesl 12.7.13 – Superaféra 30 ondrey 16. 07. 2013 - 10:36