Volby17/014: Záznam první velké diskuse/1

17. únor 2017 | 08.15 |

ANALÝZY A KOMENTÁŘE AKTUÁLNÍHO DĚNÍ PŘED ŘÍJNOVÝMI VOLBAMI DO PS Z HLEDISKA VYTVOŘENÍ PŘEDPOKLADŮ PRO SKUTEČNÉ REFORMY

Uveřejňuji zkrácený záznam z vydařené diskuse k volbám 2017 v ČR, roli volebních programů a roli teorie při přípravě volebních programů, která proběhla na Vysoké škole finanční a správní 15. 2. 2017). V panelu vystoupil Michal Blahout (student doktorského studia VŠFS), Petr Žantovský (mediální expert), Jan Campbell (politický analytik), Ladislav Žák (univerzální glosátor a komentátor).

Zúčastnily se jí dvě desítky zájemců. Měla pracovní charakter. V průběhu výměny názorů vznikl v rámci komunikace mezi panelisty a zúčastněnými neformální expertní tým.

Hlavní otázky, které se probíraly:

* Proč žádná z politických stran nenabízí pohled na příčinu současných problémů u nás i ve světě? Je to proto, že o tyto otázky nemají lidé zájem, nebo je to selhání politických stran?

* Jakou roli hrála média v předcházejících volbách a jakou sehrají nyní? Budou zase vyrábět kauzy a vyhrocovat situaci? Bude veřejnost dostatečně odolná vůči manipulacím?

* Proč žádná ze stran nedokáže důvěryhodně předstírat, že jí jde o něco jiného než o podíl na tunelování společnosti?

Záznam jsem zpracoval na základě svých poznámek, které jsem si dělal během moderování. Omlouvám se tímto všem zúčastněným za případná zjednodušení či zkreslení a současně všechny, i ty, co byli v plénu, vyzývám k doplnění či rozšíření toho, co bylo řečeno. Následující záznam berte jako podnět či inspiraci. Sám se k průběhu diskuse vyjádřím v některém z dalších pokračování a uveřejním též vše, co k této diskusi obdržím.

Zde je zkrácený záznam diskuse:

M. Blahout: Začnu odhadem výsledků voleb. Vyhraje je s jasnou převahou Babiš. Druhá bude ČSSD, pak KSČM a TOP. Uvidíme, zda se do Poslanecké sněmovny dostane nějaká zajímavá strana, třeba Realisté.

P. Žantovský: Všimněte si, že některé jevy se v každých volbách opakují. Právě to spojuje letošní volby s předcházejícími. Nejvýznamnější je z tohoto hlediska aktivismus médií. S tím jsme se mohli setkat již při prvních volbách po listopadu 1989, tj. volbách prezidenta. Naprosto jednostranná orientace na Havla, kterého tehdy nikdo neznal. Aktivismus medií na podporu prohavlovských sil se pak opakoval ve všech dalších volbách a trvá dodnes. Druhé, co všechny volby spojuje, je neúčinnost aktivismu médií ve všech volbách. Z toho vyplývá můj optimismus, pokud jde o letošní volby. Pro mne budou více zajímavé prezidentské volby. Třetí, co spojuje tyto volby s předcházejícími, budou mediální útoky na lidi. Tak, jak to začalo kauzou "Bartončík", jsme viděli v případě "Kubicovy zprávy" atd. Útoky na lidi se budou stupňovat. A současně se budou prefabrikovat příběhy typu "Brady". Pro letošní volby bude příznačné i to, že všichni půjdou proti předpokládanému vítězi a tím mu napomůžou k ještě většímu vítězství.

J. Campbell: Ano. Letošní volby asi vyhraje Babiš. Ale velký dopad pro nás budou mít zejména prezidentské volby ve Francii. První kolo s velkou převahou vyhraje Le Penová. Může se však stát, že všichni se proti ní spojí a ve druhém kole nakonec vyhraje Marcon. Uvidíme, jakou roli sehraje návštěva Trumpa v EU a v NATO. Každopádně bude pokračovat trend polarizace a agresivity stávající moci.

L. Žák: Volby dopadnou špatně, protože jinak ani dopadnout nemohou. Nekandiduje totiž žádná strana, která by hájila celospolečenský zájem. Všechny strany hájí jen svůj zájem – nakrást si. V tomto smyslu jsou tyto volby k ničemu. Všimněte si třeba, že žádná strana ve svém programu ve skutečnosti neříká, co bude dělat. Dosud nejvýraznějším pokračováním tohoto trendu bylo nedávné přijetí – ve vší tichosti – zákona o rozkrádání nemocnic.

Dotaz z pléna: Jaká bude účast a bude v těchto volbách nějaká strana, která bude volena jako protestní?

Panelisté: Účast zase o něco slabší, cca 40-60 %.

P. Žantovský: Protestní stranou je přece ANO.

J. Šolta (z pléna): Volby mohou ovlivnit i migrační vlny, třeba i z Ukrajiny. Rovněž tak ukončení kurzových intervencí ČNB, resp. důsledky ukončení těchto intervencí.

R. Valenčík (moderátor): Je nějaká strana, která by ukázala ve svém programu příčinu současných problémů a ukázala, jak je řešit? Resp. může dojít k tomu, že s tímto některá stran ještě přijde?

M. Blahout: Když není poptávka ze strany veřejnosti, není ani nabídka.

P. Žantovský: Je poptávka po společenských tématech? Politické reprezentace stran se chovají jako oligarchové. Nabídli lidem jen chléb a hry. Hry jako zástupné kauzy typu "Čapí hnízdo", hry typu "zákaz kouření"...Cílem mediálního tlaku na lidi je vyvolat mozaikovité a návazně chaotické vnímání světa.

J. Skácel (z pléna): 1/ Bělohradský současnou situaci označuje za důsledek globalizace. Je to tak? 2/ Dojde ke kolapsu EU? 3/ De Gaulle v roce 1958 neměl žádný program, pouze požádal v případě svého zvolení o posílení svých pravomocí. Proč bychom program nutně potřebovali nyní? 4/ Lidem se zatím žije dobře. Proč by měli mít zájem něco měnit?

L. Žák: Jeden z hlavních střetů mezi politickými stranami, je střet o způsob kradení: Babiš přes celospolečenskou úroveň, ostatní před krajské mafie. Tento střet se bude patrně vyostřovat, ale nakonec dojde k nějakému kompromisu.

J. Campbell: Obávám se, že národní zájem již nejde obnovit. U moci jsou elity vyznačující se ztrátou národní identity a realizují politiku ztráty národní identity.

P. Žantovský: Tyto volby jsou trochu výjimečné tím, že všechny strany, tentokrát i včetně komunistické, jsou v podstatě stejné, představují establišment, který spojuje zájem na společném rozkrádání státu prostřednictvím státu. Překvapilo mě třeba, jak snadno se v minulém volebním období nechali koupit Piráti. Za Michálka do Senátu se zbavili talentovaného Bartoše. Ten se nyní vrátil do čela strany, ale už je asi pozdě. Realisté jsou zajímaví zejména pro konzervativní voliče. Mohou ovlivnit i vývoj v ODS, nahrát konzervativcům v této straně právě tím, že představují konkurenci. A to může být voda na mlýn skupiny kolem mladého Klause.

Dotaz z pléna: Je reálná koalice KDU-ČSL a STAN s desetiprocentním ziskem.

R. Valenčík (moderátor): Předpokládám téměř určitě, že z toho vycouvají. KDU-ČSL půjde do voleb jen s podporou STAN a jejich kandidáty na své kandidátce. Vyzkoušejí si ohlas několika prvních předvolebních průzkumů a od ambiciózního projektu odstoupí. Spojení totiž nebude mít jen pozitivní synergický efekt, ale i negativní. Řada potenciálních voličů KDU-ČSL vidí v Gazdíkovi typického představitele toho typu politiků, které nazývám "slouhové slouhů globální moci". Ambiciózní gesto se hrou na čistou koalici bylo patrně motivováno tím, že KDU-ČSL se obává reálné možnosti vzniku ústavní většiny ANO s KSČM. To by se jim pak obtížně vládlo v koalici s Babišem.

Stále je však nejvíce pravděpodobné to, co nazývám (v termínech moderní fyziky) "standardním modelem", připomínám: ANO přes 30 %, KSČM mírně přes 10 %, KDU-ČSL, ODS, ČSSD, SPD od 8 do 6 %, po přerozdělení hlasů a přepočtu na mandáty vládní koalice ANO s KDU-ČSL a ústavní většina ANO s KSČM.

J. Cambel: Je důležité rozlišovat mezi potřebami, chtěním a přáním lidí. Strany reagují jen na přání lidí, o jejich potřeby se nezajímají.

P. Žantovský: Všimněme si ještě jednoho poučení z minulosti. Nejvýznamnější událostí minulého volebního období bylo v podstatě protiústavní prosazení církevních restitucí. A proti vůli velké většiny lidí. A co všechno potom ČSSD naslibovala! Nestalo se nic a voliče už to nezajímá.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Volby17/014: Záznam první velké diskuse/1 k-k. 17. 02. 2017 - 11:03