„Kauza Šlachta“? Babiš může být spokojen

3. únor 2017 | 08.48 |

Tak jsem si vypsal pár pasáží ze závěrečné zprávy ke "Kauze Šlachta". Celé viz např.:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/1870429-11122-15676.pdf

Zde jsou pasáže, které mě zaujaly:

"Ředitelé dotčených útvarů byli s organizační změnou seznámeni ve 2. polovině května 2016.

O seznámení nebyl pořízen žádný zápis. Představitelé státních zastupitelství s ní byli obecně seznámeni až na konci května 2016, tj. těsně před odesláním referátníku ministrovi vnitra (ten byl odeslán 31. 5. 2016). Rozhodnutí T. Tuhého a Z. Laubeho sloučit oba útvary pod jednotné vedení při tom bylo prezentováno jako konečné a neměnné. Projednávání konkrétních dopadů organizační změny na komunikaci mezi NCOZ a státními zastupitelstvími a na kontinuitu probíhajících trestních řízení započalo až po medializaci organizační změny.

...Na základě shromážděných podkladů lze usuzovat, že organizační změna proběhla s cílem mít sjednocený přehled o probíhajících trestních řízeních. Nelze však dovozovat, že by tyto informace měly být předávány neoprávněným osobám.

...Zákon neukládá, aby byla realizace takové změny projednávána s dalšími subjekty. Předběžné věcné konzultace minimálně na úrovni vedení dotčených útvarů a státního zastupitelství by však byly vhodné a žádoucí.

Klíčovou otázkou je, proč byla organizační změna realizována bez předchozích upozornění, v poměrně krátkém čase a proč nedošlo k jejímu podrobnému prodiskutování napříč dotčenými útvary, s odborníky a se státním zastupitelstvím, a proč nebyl záměr organizační změny projednán s Výborem pro bezpečnost PSP ČR před tím, než byl referátník postoupen ke schválení. T. Tuhý i Z. Laube shodně uvádějí, že takto postupovali, protože se nejedná o zásadní změnu, ale pouze o přípravu k dalším – významnějším – organizačním změnám, o kterých bude diskuse vedena. Oba skutečně mohli plánovat, že bude stačit vše projednat v rámci jednoho měsíce, nicméně tento plán následně zmařila medializace jejich záměru a postoj, resp. aktivity státních zástupců VSZ v Olomouci, R. Šlachty, J. Komárka a reakce veřejnosti.

...Vzhledem k charakteru činnosti obou slučovaných útvarů a s přihlédnutím k osobám a k prostředí, které bylo organizační změnou dotčeno, lze konstatovat, že se nejednalo o změnu nevýznamnou. Její příprava byla ze strany Z. Laubeho a T. Tuhého značně podceněna a byla nedostatečně projednána s dotčenými subjekty. To vypovídá o nedostatečném manažerském řízení ze strany bývalého náměstka policejního prezidenta Z. Laubeho.

Forma, jakou byla organizační změna realizována (rychlost a minimální konzultace s dalšími subjekty, jichž se mohla dotýkat), umožnila spekulace o jejím skrytém účelu, tj. "odstranit" R. Šlachtu, omezit činnost ÚOOZ, zabránit prověření konkrétních trestních věcí, zájem předávat informace z trestních řízení neoprávněným osobám. Tyto spekulace potvrzeny nebyly. Nebyly prokázány ani spekulace, že příslušné organizační opatření bylo údajně realizováno pod politickým tlakem a na základě politického zadání za účelem odstranění R. Šlachty z čela ÚOOZ.

...Úniky informací získaných v průběhu přípravného řízení trestního, zejména úniky částí konkrétních odposlechů, a jejich následná medializace, je fenomén, který provázel jak organizační změnu, tak následnou činnost vyšetřovací komise. Některé informace byly veřejně komentovány nebo prezentovány zejména J. Komárkem, P. Komárem, R. Šlachtou a I. Ištvanem. I přes obecnost nebo neurčitost vyjadřování vedly jejich aktivity ke zvyšování věrohodnosti informací, jež se v rámci činnosti vyšetřovací komise ukázaly jako zavádějící nebo nepravdivé."

Vypsané pasáže jsem porovnal s tím, na co jsme narazili a co jsme s využitím aparátu teorie her popsali již v roce 2014 v naší první monografii o zrodu odvětví produktivních služeb (více než dva roky před "Kauzou Šlachta"):

Toto je ze "Slovníčku pojmů" v monografii:

"Struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (zkráceně -struktury založené na vzájemném krytí): Jedná se typ sociálních sítí, které mají podobu vzájemného vydírání, vzájemného krytí i vzájemného protěžování v institucionálním systému společnosti těch, co na sebe vědí něco takového, zveřejnění čehož by v daných společenských podmínkách vedlo k jejich difamaci a potrestání. Vazby v těchto strukturách jsou mimořádně pevné, mají tendenci propojovat se s vazbami založenými na investování do společenské pozice a ovládat částečně či za určitých podmínek i plně institucionální systém společnosti.

Jádro vyjednávání vlivu struktur založených na vzájemném krytí (zkráceně - jádro vyjednávání vlivu): Spontánně se utvářející skupina osob zastupujících různé struktury založené na vzájemném krytí, která vyjednávají společný vliv uplatňovaný prostřednictvím těchto struktur a zejména pak způsob reakce na případnou indiskreci v rámci těchto struktur, ke které dochází v případech, když se některá osoba či skupina osob v těchto strukturách cítí nedoceněna či ohrožena.

Základní ideové paradigma jádra vyjednávání vlivu (zkráceně – základní ideové paradigma): Souhrn postojů a postupů (toho, co se musí uznávat a dodržovat) při vyjednávání vlivu uplatňovaného koordinovaným postupem struktur založených na vzájemném krytí, zejména pak při řešení problémů spojených s indiskrecí. Základní ideové paradigma na jedné straně ospravedlňuje ty, kteří ve strukturách na vzájemném krytí působí, v očích jich samotných, na druhé straně orientuje na aktivity, které jsou pro uplatňování efektivního vlivu struktur a překrývání jejich praktik i důsledků uplatňování těchto praktik nezbytné. Umožňuje globální koordinaci vlivu struktur založených na vzájemném krytí a v případě potřeby koncentrování jejich vlivu do lokálních podmínek. Základní ideové paradigma má klíčový význam pro stabilitu moci generované působením struktur založených na vzájemném krytí. Modifikace a proměny tohoto paradigmatu jsou jedním z faktorů, který nejvíce ovlivňuje globální dění." (S. 93-94)

Toto je jedna pasáž v monografii, kde se o projevech těchto struktur hovoří:

"Lze doložit kazuisticky, tj. popisem různých případů, kdy dochází k dysfunkcím institucí zjevně v důsledku penetrace institucionálního systému strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Existence struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad o sobě dává vědět vždy, když dochází ke konfliktu mezi těmito strukturami a když se někdo, kdo působí v některé z nich, dopouští indiskrece. Následně pak dochází k tlumení indiskrece, při které koordinovaně působí ostatní struktury tohoto typu."(S. 84)

Citováno z: VALENČÍK, R. KOL. 2014. Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb. Praha: VŠFS-Eupress. ISBN 978-80-7408-103-3.

Celý text ke ztažení:

http://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_perspektivy.pdf

K tomu moje poznámka:

Přes veškerou snahu o tlumení indiskrece komise podle mého názoru odvedla dobrou práci. Kdo umí používat rozum, ví, o co jde. A ze zprávy lze vyčíst i řadu dalších pikantností. Babiš může být spokojen. Jak někdo v ČT poznamenal, další minimálně 3 % navíc. A pokud Sobotka požaduje nějakou omluvu za Babišovy výroky, tak asi neumí číst nebo mu to celé nedochází.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: „Kauza Šlachta“? Babiš může být spokojen ondrey 03. 02. 2017 - 12:45