R2017/058/M: Klesla: Karenční doba a LK/5

27. leden 2017 | 07.00 |

Jako podklad k dokončení monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem zařazuji na pokračování příspěvek Arnoště Klesly

Karenční doba, zdraví a lidský kapitál. Ekonomický přístup 5. část

Arnošt Klesla

Karenční doba – východiska k řešení

V zájmu ochrany veřejného zdraví a podpory rozvoje lidského kapitálu v Česku můžeme z hlediska ekonomického přístupu k prevenci a podpoře zdraví a výsledků hodnocení realizace principu karenční doby na poskytování náhrady mzdy zaměstnancům v prvých třech dnech jejich pracovní neschopnosti z důvodu nemoci konstatovat převážně a zřetelně negativní ekonomické efekty (6:1) a formulovat následující doporučení k odstranění negativních důsledků, které tato sankční regulace přináší :

1.      Nařídit zákonem zrušení karenční doby u pracovníků, kteří v rámci pracovních povinností přicházejí denně do styku s potravinami a veřejností, především v oborech maloobchod, potravinářství, veřejná doprava, školství, zdravotnictví, sociální služby a u profesí, kde snížená schopnost reakce hrozí fatálními následky nehod, nebo poruch (dispečeři, řidiči, piloti, obsluha a řízení stavebních vozidel a zdvíhacích mechanismů, vysokotlakých přepravních potrubních soustav, v energetice apod.) U těchto profesí doplnit standardy zdravotní způsobilosti ve smyslu zákazu výkonu povolání ve stavu nemoci zjistitelné zvýšenou tělesnou teplotou nad 37 st. C

2.      Umožnit zaměstnavatelům, aby seznam profesí povinně osvobozených od sankce karenční doby rozšířili podle provozních potřeb a bezpečnostních pravidel platných celostátně i v jednotlivých společnostech (firmách)

3.      Pro ostatní profese umožnit zákonem zrušit třídenní karenční dobu pro výplatu náhrady mzdy v případě pracovní neschopnosti z důvodu nemoci ve výši 60% základu mzdy podle zákona a to v dohodě s odborovou organizací, pokud bude vyplácení této mzdové náhrady předmětem kolektivní smlouvy.

Závěr

Stát v případě zachování třídenní tzv. karenční doby pro výplatu náhrady mzdy zaměstnavatelem v nemoci i po roce 2016 plošně v populaci a s dlouhodobými negativními důsledky pro hospodářský růst a zachování úrovně veřejného zdraví (vznik chronických nemocí typu NCD) vytvořil pro každého zaměstnance v ČR mimořádně silný stimul pro negativní volbu preference zachování okamžitého příjmu ze tří pracovních dnů (13,5% měsíční mzdy) na úkor vlastního zdraví v případě nemoci. Významně tak podporuje nežádoucí konzumní, pasivní typ chování občanů k vlastnímu zdraví v produktivním věku. Z hlediska působení na zdravý styl života, formování vztahu a odpovědnosti každého občana za jeho vlastní zdraví v průběhu celého života se tak v případě prodloužení platnosti tzv. karenční doby český stát v důsledku rozhodnutí Parlamentu ČR ze srpna 2016 zcela zpronevěřil své roli autority a garanta zachování a posilování veřejného zdraví, ke které se zavázal mj. v Národní strategii Zdraví 2020. Krom toho z hlediska ekonomického přístupu ke zdraví vytvořil český stát řadu ekonomických situací, které ekonomický mainstream považuje za negativní faktory hospodářského rozvoje a za nežádoucí a neefektivní ekonomické chování v mikroekonomickém pohledu na faktory podporující růst lidského kapitálu.

(Pokračování dalším tématem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář