R2017/057/M: Klesla: Karenční doba a LK/4

26. leden 2017 | 07.00 |

Jako podklad k dokončení monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem zařazuji na pokračování příspěvek Arnoště Klesly

Karenční doba, zdraví a lidský kapitál. Ekonomický přístup 4. část

Arnošt Klesla

Prevence a podpora zdraví v Česku a formování vztahu občana ČR k vlastnímu zdraví

Vztah k vlastnímu zdraví má v Česku specifický historický rámec. Systém socialistického zdravotnictví potlačil ve 2. polovině 20. století ve starší polovině populace dnešního Česka už od dětských let pocit odpovědnost za vlastní zdraví, které se tak dodnes jeví zejména věkové kategorii seniorů jako veřejný statek. V ekonomicky produktivních věkových kategoriích  však tento přežívající mýtus brzdí široké přijetí zásad zdravého životního stylu a převzetí celoživotní odpovědnosti za vlastní dobré zdraví jako vzácný individuální statek a součást lidského kapitálu. V zájmu udržitelného hospodářského růstu, v rychle stárnoucí Evropě i Česku, je tak na prahu třetí dekády 21. století nejvyšší čas hledat na všech úrovních tvorby a realizace sociální a zdravotní politiky možnosti efektivního působení na změnu životního stylu a zdraví podporujícího chování populace, zejména ve skupině obyvatel v před a v produktivním věku. Za standardní formu se dnes považují zákonné regulace v oblasti ochrany zdraví a tzv.

intervence, v podobě zdravotní výchovy a působení sociálního marketingu na veřejné mínění s cílem zvýšit zdravotní gramotnost populace. (Holčík, 2009) Zdravotní politika všech vlád zemí EU vychází v oblasti prevence nemocí již od počátku 21. století z konceptu Podpory zdraví (Health Promotion). Zahrnuje úsilí o posílení zdraví a prevenci nemocí prostřednictvím překrývající se oblasti zdravotní výchovy, prevence a ochrany zdraví (Tannahill, 1985). Prevence a podpora zdraví je v zemích EU výrazem jedné z trvalých priorit v oblasti veřejného zájmu uznávaného trvale napříč politickým spektrem. Obsahová východiska pro realizaci zdravotní politiky v oblasti prevence a podpory zdraví můžeme najít ve strategických dokumentech přijatých na úrovni orgánů a vlád zemí EUjiž na sklonku 20. století. ( Bílá kniha EU pro zdraví, strategie Zdraví 21, apod.) V kategoriích ekonomického přístupu můžeme tento strategický směr vyjádřit jako úsilí: a/Posilovat zdravotní chování občanů typu Investor (posilovat odpovědnost za vlastní zdraví a preventivně aktivní, zdraví podporující chování) b/ Potlačovat cestou regulace a represe chování typu Konzument (konzumace alkoholu, drog, kuřáctví, nedostatečný pohyb, nadváha a pasivní přístup ke zdravotní prevenci a léčbě nemocí). Z hlediska aktuálního strategického obsahového dokumentu se v Česku jedná o Národní strategii Zdraví 2020[1] přijatou usnesením vlády ČR č. 23/2014, které mj. uložilo ministrům "spolupracovat s ministrem zdravotnictví při naplňování Národní strategie"a "využívat Národní strategii a její implementační dokumenty při přípravě právních předpisů a strategických dokumentů a při přípravě podkladů pro návrh státního rozpočtu České republiky v letech 2015 – 2020"[2]. Národní strategie Zdraví 2020 (MZCR, 2015) byla v Česku rozpracována do Akčních plánů pro jejich implementaci do dokumentů příslušných resortů Účelem Národní strategie je stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Základní obsahové teze Národní strategie Zdraví 2020 (MZCR, 2015) jako základního obsahového strategického dokumentu české zdravotní politiky do roku 2020 jsou:

1.                  Zdraví nevzniká v nemocnicích, ale v rodinách, školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí a pracují, odpočívají a stárnou.

2.                  Zdraví zlepšují, nebo zhoršují ty okolnosti, které na lidi působí v jejich běžném životě, a právě tam je těžiště péče o zdraví. I když je důležité, aby každý sám pečoval o své zdraví, je zřejmé, že to nestačí.

3.                  Péče o zdraví musí být provázena sdílenou odpovědností všech složek společnosti pod odbornou koordinační rolí Ministerstva zdravotnictví.

4.                  Vláda, parlament, všechny úrovně veřejné správy, organizace a instituce i podnikatelská sféra by měly vnímat hodnotu zdraví a najít své místo v ochraně i rozvoji zdraví – motivovat a vést lidi k chápání hodnoty zdraví a svým příkladem a konkrétní aktivitou dokázat, že péči o zdraví berou vážně.

Kritika principu karenční doby v kontextu Národní strategie Zdraví 2020 – ekonomický přístup

Jak bylo v předchozím textu uvedeno, prevence a podpora zdraví se odehrává formou sociálního marketingu, ovlivňováním chování lidí. Výše uvedená čtvrtá obsahová teze Národní strategie zdraví 2020, ke které se zavázala i vláda ČR, vyzývá všechny zúčastněné subjekty k nalezení svého místa v ochraně a rozvoji zdraví, k motivaci a vedení lidí k chápání hodnoty zdraví a k důkazu respektování vážnosti péče o zdraví příkladem a konkrétní aktivitou.

S ohledem na výše uvedené dílčí negativní závěry ekonomického přístupu k hodnocení principu karence jako sankce za nemoc zaměstnance je při hodnocení realizace zdravotní politiky státu namístě vyjádřit s využitím nástrojů ekonomie, jak uplatňování principu karence v podobě věcně ani zdravotně neodůvodněného krácení náhrady mzdy v nemoci podporuje základní obsahové cíle stále platné Národní strategie Zdraví 2020.

1.      Působí jako potenciální sankční intervence[3] v podobě hrozby ze ztráty 13,5 % pravidelného měsíčního příjmu zaměstnance a touto cestou může negativně motivovat jednotlivce k přijetí a dodržování zásad zdravého životního stylu a aktivního využívání preventivních příležitostí k předcházení nemocem s cílem vyhnout se citelnému snížení pravidelného měsíčního příjmu v době prvých tří dnů pracovní neschopnosti. 

2.      Vede zaměstnance k nevhodným návykům z hlediska zdravého životního stylu, k zanedbávání péče o vlastní zdraví cestou zvyšování jejich risk apetitu (Hassani, 2015) tzv. přecházením nemoci s rizikem způsobit si tak vážné zejména chronické zdravotní komplikace v budoucnosti

3.      Vede k posilování nevhodného a neefektivního prezenteismu, (Zakrzewska, 2015) tj. setrvávání nemocných zaměstnanců v práci, přestože je jejich aktuální pracovní výkonnost, schopnost uplatnit lidský kapitál v důsledku nemoci silně omezena. Navíc v případě infekčních nemocí (horní cesty dýchací – chřipka) výrazně zvyšuje riziko multiplikace negativního efektu snížení produktivity práce z nemocného zaměstnance na řadu dalších zaměstnanců

4.      Vede k posilování historicky založeného a stále přežívajícího efektu pána a správce (Stiglitz, 1997) ve smyslu oslabování pocitu odpovědnosti za aktuální stav vlastního zdraví a naopak k posilování klamného pocitu přenesené odpovědnosti za navrácení zdraví léčbou[4] vedenou lékařem (správcem vlastního zdraví jedince) v případě následných zdravotních komplikací (Janíčko, 2012)

5.      Vede k posilování morálního hazardu (Mankiw, 1999) ze strany pojištěnců zdravotních pojišťoven, pokud v případě následných zdravotních komplikací čerpají bez spoluúčasti nemalé výdaje na svou další, vyvolanou léčbu v rámci všeobecného zákonného zdravotního pojištění.

6.      Pokud si pojištěnci zdravotních pojišťoven přecházením banální infekční nemoci zachovali nezkrácený příjem (osobní důchod) a následně způsobili zdravotní pojišťovně zvýšené výdaje v důsledku mimořádných výdajů zdravotních pojišťoven za léčbu následných zdravotních komplikací, dostávají se z hlediska zdravotní pojišťovny do role černého pasažéra (Mankiw, 1999) [5]

7.      V případě přenesení infekce z jedince typu Konzument v důsledku jeho preference příjmu před zdravím při uplatnění karenčního principu, na jedince typu Investor, lze označit z hlediska vývoje příjmu v nemoci karenční dobu jako příčinu negativní externality(Samuelson, 1995), která nemá řešení na základě vyjednávání například podle Coaseho teorému. [6]

(Pokračování další částí)



[1]Vychází z osnovy evropské zdravotní politiky pro 21. století, která byla přijata  62. zasedáním Regionálního výboru WHO pro Evropu v září 2012 a následně Evropskou komisí a zaměřuje se na zlepšení zdraví pro všechny a na překonávání nerovností ve zdraví cestou lepšího vedení a řízení v oblasti péče o zdraví.

[2]přijata vládou České republiky usnesením č. 23 ze dne 8. ledna 2014

[3]zahrnuje léčivé látky a je obsahující léčivé přípravky včetně jejich lékových forem, zdravotní prostředky (přístroje) medicínské a chirurgické postupy používané ve zdravotní péči, jakož i opatření pro prevenci a rehabilitaci nemoci, a organizační a podpůrné systémy, které je zdravotní péče poskytována.

[4]základní východisko k chování typu Konzument vlastního zdraví

[5]Dle ekonomické teorie je černým pasažérem člověk, který získá požitky z nějakého statku, ale vyhne se jeho placení.

[6] Investor se nemůže dohodnout s Konzumentem na mezní míře snížení své pracovní schopnosti, protože každý člověk nakažený infekční nemocí získanou od jiného jedince nemůže regulovat míru svojí nemoci.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář