R2017/056/M: Klesla: Karenční doba a LK/3

25. leden 2017 | 07.00 |

Jako podklad k dokončení monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem zařazuji na pokračování příspěvek Arnoště Klesly

Karenční doba, zdraví a lidský kapitál. Ekonomický přístup 3. část

Arnošt Klesla

S pomocí Grossmanova (1992) modelu poptávky po zdraví můžeme chování obou dvou základních typů jedinců k prevenci a podpoře jejich vlastního zdraví vyjádřit dvěma odlišně konvexními křivkami poptávky jako funkce mezních výdajů na zachování (vrozené) zásoby zdraví (Chytil et al, 2013).

Obrázek 1 Základní typy chování z hlediska vlastního zdraví[1]


Zdroj: Alternativní přístupy k podpoře zdraví, Klesla, 2013

Investor racionálně poptává zdraví a trvale využívá všech možností k jeho ochraně, podpoře a posílení. Oproti tomu Konzument iracionálně "šetří" v průběhu života výdaje na prevenci a podporu zdraví. Spokojí se s nízkou úrovní zdraví, zanedbává prevenci a nedodržuje léčebné postupy čímž se často dostává do situace chronických zdravotních obtíží provázejících tzv. civilizační choroby. Teprve ve vyšším produktivním věku (+45), v důsledku prudkého úbytku zdraví se pokouší zachovat si alespoň minimální úroveň zdraví jako předpokladu zachování svého lidského kapitálu k udržení důchodu a začíná výrazně zvyšovat svou poptávku po zdraví. Nákladná, zdlouhavá a ne vždy účinná léčba zejména chronických neinfekčních nemocí (NCD), Konzumenta ve vyšším produktivním věku (45+) diskvalifikuje z hlediska pracovního uplatnění. Brzdí růst a znemožňuje využívání jeho lidského kapitálu. Tento typ chování se vyznačuje podstatně vyšší hodnotou diskontování budoucnosti ve smyslu poklesu významnosti užitku v budoucnosti, jak jej v exponenciálním diskontním modelu navrhl Samuelson (1994).

Zdraví je však zvláštní a individuální statek, jehož ztrátu nelze nahradit jakýmkoliv substitutem. Proto chování Konzumenta nelze posuzovat jen z hlediska ekonomických teorií středního proudu ekonomického myšlení, například podle teorie racionální volby (Becker, 1998). Každý, kdo se z hlediska zachování vlastního zdraví chová výrazně podle typu Konzument, ignoruje zcela přirozenou podstatu zdraví jako základního předpokladu nejen produktivního života, ale života bez utrpení, strádání a hrozby jeho zkrácení v důsledku nemoci. Ignoruje tedy vlastní, sebezáchovný zájem. Na základě těchto zjevných skutečností můžeme z hlediska ekonomického přístupu k prevenci a podpoře zdraví konstatovat silný prvek iracionality v chování tohoto typu, které lze s pomocí aparátu a přístupu behaviorální ekonomie označit podle Kahnemana et al (1991) jako anomálii racionality.(Klesla, 2013)

K překonání iracionální pozice Konzument" potřebuje každý kromě impulsu pro potřebné rozhodnutí přijmout zdravý životní styl v podobě behaviorálního efektu "nudge"(Thaler, Sunstein, 2008) i explicitní podporu svého okolí. Jedná se především o dostatečně silný vliv autorit a vzorů v okolí, tedy sociálního kapitálu (Becker, 1998) jehož významnou součástí je chování pracovního kolektivu, členů rodiny a dalších neformálních i formálních skupin, které ovlivňují volbu a chování jedince. Do tohoto okruhu nesporně patří i vliv regulace sociálních podmínek v případě nemoci, tedy přístup státu k podpoře pracujícího jednice v případě nemoci.

Jedná se o jeden z nástrojů nenásilné a dobrovolné změny chování dospělých lidí, který by měl být primárně zaměřen na vypěstování žádoucích návyků nezbytných pro dodržování zdravého životního stylu. Měl by podporovat i potlačení prokrastinace, nebo překonání rezignace na zdravý způsob života v důsledku působení vnitřních i vnějších negativních faktorů životní reality každého z nás.(Klesla, 2015) Z tohoto hlediska však působení totální restrikce na poskytnutí sociální podpory (formou částečné náhrady mzdy) v prvých třech dnech nemoci (karenční doba), roli státu jako autority podporující přijetí a dodržování zásad zdravého životní ho stylu v české společnosti (Národní strategie, Zdraví 2020) naprosto nepodporuje, naopak přímo upevňuje nežádoucí zdravotní chování, které jsme již charakterizovali pod názvem Konzument vlastního zdraví.

Možnosti měření užitku ze zdravého životního stylu

Základním faktorem (determinantou) udržení dobrého zdraví po dobu života jedince je z více než 50% zdravý životní styl (genetika, zdravotnictví, prostředí po 10 – 15 %). Úroveň zdraví lze však měřit obtížně, protože se jedná o kvantifikaci lidského subjektivního pocitu zdraví včetně dobré tělesné a duševní pohody (well-being). V ekonomicky aktivní populaci můžeme za hlavní kvantitativní ukazatel vývoje úrovně zdraví vývoj pracovní neschopnosti z důvodu nemoci – je to negativní indikátor úrovně zdraví v populaci v ekonomicky produktivní věkové skupině 19 – 64 let. V mezinárodním měřítku (OECD, Eurostat) jsou využívány především sociologické metody kvantitativního výzkumu úrovně zdraví (HLY)[2].

Užitek jedince i celé ekonomiky v měřítku národním i nadnárodním (EU) z dodržování zdravého životního stylu se z ekonomického hlediska projevuje v řadě faktorů subjektivního i objektivního charakteru, endogenních i exogenních, jejichž vývoj je vzájemně podmíněn s nestejnou intenzitou a zaměřením. V této situaci je zřejmé, že pro další zkoumání vývoje zdraví jako výsledku zdravého životního stylu z hlediska ekonomického přístupu můžeme definovat stav a vývoj zdraví ve standardním věkovém a genderovém členění, jednotlivě i v populačním celku pomocí vybraného souboru základních ekonomických údajů a ukazatelů z dostupných databází zdravotní statistiky, resp. dalších zdrojů (zdravotní pojišťovny) například v pěti hlavních skupinách:

1.                  Minimalizace (celoživotních) výdajů na léčbu nemoci (konsolidovaný zůstatek osobního zdravotního účtu)

2.                  Maximalizace let života strávených ve zdraví (HLY)

3.                  Minimalizace času stráveného v produktivním věku v pracovní absenci z důvodů nemoci (- PN)

4.                  Růst úrovně lidského kapitálu vyjádřený růstem příjmu (TR)

5.                  Délka života

Identifikace a členění faktorů podpory dobrého zdraví do uvedených skupin je otevřena k další diskusi, protože mezinárodně uznávané analýzy se pokoušejí hodnotit vývoj zdraví z hlediska vývoje údajů a ukazatelů zdravotního stavu populace a jednotlivých hlavních oblastí a faktorů (nemocí) ohrožujících úroveň statisticky zachyceného zdravotního stavu (Health at a Glance, State of Health in the EU). Tyto mezinárodně uznávané a využívané analýzy však neumožňují analytický pohled na vývoj výsledků prevence a podpory zdraví, jako nejlevnějšího a ekonomicky nejefektivnějšího způsobu udržení a posílení pevného zdraví v měřítku individuálním i společenském, z hlediska pohledu mikro i makroekonomického. Například ukazatel výdajů na zdravotní péči a léčbu v poměru k HDP je obecně uznávaným ukazatelem, který však nevypovídá nic o ekonomické efektivitě zachování zdraví v důsledku zdravého životního stylu, jehož náklady nejsou ve zdravotní statistice zachyceny, protože jsou výsledkem racionální volby každého spotřebitele (Becker,1997). Každý má totiž možnost jako spotřebitel buďto své zdraví podporovat a předcházet nemoci a jejím negativním ekonomickým důsledkům [3] zdravým způsobem života v roli Investora do vlastního zdraví, každodenní volbou nakupovaných statků a služeb (stravování, pohyb, kouření, alkohol) Anebo v pasivní, aktivistické roli konzumenta vlastního zdraví preferovat spotřebu přinášející okamžitý krátkodobý užitek podlamující zdraví (kouření), nebo zachování plné mzdy v nemoci namísto léčby v důsledku karence náhrady mzdy v pracovní neschopnosti. Uvedený soubor základních ekonomických údajů a ukazatelů zdraví umožňuje komparací jednotlivých dat posoudit nejen efektivitu dodržování zásad zdravého způsobu života u jednotlivce i vcelku ve věkových a genderových skupinách obyvatelstva, ale také dlouhodobý vliv dalších faktorů (determinant zdraví), mezi které patří i právní úprava poskytování náhrady mzdy zaměstnanci v nemoci, obsahující aktuálně i ustanovení o karenční době.

(Pokračování další částí)



[1] Na vodorovné ose grafu jsou vyneseny hodnoty zdraví, na svislé ose cena/výdaje na jeho udržení

[2]The Healthy Life Years (HLY) indicator (also called disability-free life expectancy) measures the number of remaining years that a person of a certain age is still supposed to live without disability (http://ec.europa.eu/health/indicators/healthy_life_years/hly_sv)

[3]krácení příjmů, času stráveného v aktivním životě, včetně práce, zkracování let života

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář