R2017/054/M: Klesla: Karenční doba a LK/1

23. leden 2017 | 07.00 |

Jako podklad k dokončení monografie Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem zařazuji na pokračování příspěvek Arnoště Klesly

Karenční doba, zdraví a lidský kapitál. Ekonomický přístup 1. část

Arnošt Klesla

Abstrakt

Princip karence znamená omezování sociální podpory zaměstnanců v nemoci neposkytnutím mzdové náhrady za prvé tři dny nemoci. Tato intervence přináší efekt snižování doby pracovní neschopnosti. Kromě toho vyvolává řadu negativních efektů pro úroveň veřejného zdraví a rozvoj lidského kapitálu. Ekonomický přístup k zachování a upevnění dobrého zdraví pro každého preferuje metodu prevence a podpory zdraví. Z tohoto hlediska je uplatňování kareční doby významným negativním faktorem pro růst lidského kapitálu i hospodářskou prosperitu Česka v budoucnosti.  

Abstract

Principle of karency reduces the social support workers in the event of illness. The employer does not pay wages compensation for the first three days of illness. This law intervention gives the effect of reducing the period of incapacity for work. On the other hand, it raises a number of negative effects on the level of public health and human capital development. Economic approach to preserving and strengthening of good health for everyone prefers a method of prevention and health promotion. From this perspective, the application of karency time take many negative factors for the growth of human capital and economic prosperity Czech in the future.

Úvod

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborářů se zřejmě pro řadu příštích měsíců, ne-li let, neshodli na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna novelu zákoníku práce, podle které měli zaměstnanci dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci, 31. 8. 2016 těsně zamítla[1]. Pokud by předloha KSČM prošla, zaměstnavatel by hradil 60 procent mzdy i první tři dny absence z důvodů nemoci. Zaměstnavatelské svazy, vyčíslily zvýšení nákladů až na 3,3 miliardy korun ročně. Nemocní zaměstnanci by ovšem nebyli nuceni chodit do práce, kde hrozí rozšiřován í infekčních typů onemocnění, ale hlavně by byl dodržován nezbytný léčebný režim v klidu na lůžku. Negativní zdravotní efekty přecházení zejména chřipkových onemocnění jsou závažné a dlouhodobé v podobě oslabené imunity, rozvoje chronických onemocnění typu civilizačních chorob (NCD), vyžadujících následnou nákladnou a dlouhodobou léčbu s nejistými výsledky. (nemoci dýchací, oběhové soustavy a pohybového aparátu)

Náhradu mzdy podle platné úpravy poskytuje v ČR od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel ve výši 60 procent průměrného denního výdělku. Jako poskytovatel této sociální dávky v nemoci má také plné právo kontroly dodržování léčebného režimu nařízeného lékařem nemocnému zaměstnanci v režimu pracovní neschopnosti. Od 15. dne pracovní neschopnosti z důvodů nemoci přebírá odpovědnost za sociální zajištění i kontrolu dodržování léčebného režimu stát. Historicky třídenní karenční dobu zavedla v úsporném balíčku v roce 2008 vláda ODS v situaci, kdy celý proces zajišťoval od 1. dne v pracovní neschopnosti stát. Ústavní soud třídenní karenci (odklad platby) k pololetí 2008 zrušil, kabinet ji však v následujících měsících prosadil ve sněmovně znovu. Režim sociálního zabezpečení zaměstnanců v pracovní neschopnosti z důvodu nemoci však byl od roku 2009 převeden do působnosti jejich zaměstnavatelů a v důsledku této zásadní změny sněmovna zákonem zakázala zaměstnavatelům poskytovat zaměstnancům sociální dávky i v prvních třech dnech nemoci. Tento nesmyslný výsledek trvá doposud, přestože původní návrh, sledoval kromě snížení vysoké pracovní neschopnosti v ČR zcela jiný cíl v oblasti veřejných financí státu. Tím byla úspora transferových plateb státu zaměstnaným občanům, které bylo dosaženo bez použití regulační sankce typu tzv. karenční doby přesunem působnosti státu při sociální podpoře pracujících v nemoci až za 14. den jejich pracovní neschopnosti (MPSV, 2015). Přesto ústavní soudci druhou úpravu zákona vládou a parlamentem ponechali od roku 2009 v platnosti. Včetně nesmyslného karenčního zákazu sociální podpory v prvých 3 dnech nemoci, působícího ve skutečnosti ve prospěch snížení nákladů zaměstnavatelských firem až o 3,3 mld Kč/rok 2015 (MPSV, 2015) a proti zlepšování úrovně veřejného zdraví v příkrém rozporu s vládou ČR přijatou dlouhodobou strategií Zdraví 2020. Negativní efekty pokračování praxe karenční doby pro úroveň zdraví v populaci jsou totiž závažné a dlouhodobé v v důsledku zanedbávání odpovídající léčby a přecházení nemocí (WHO, 1986). Důsledky se projevují v populaci v produktivním věku v podobě oslabené imunity a vysokého rizika následných chronických onemocnění typu civilizačních chorob (NCD), vyžadujících nákladnou a dlouhodobou léčbu s nejistými výsledky, (nemoci dýchací, oběhové soustavy a pohybového aparátu)

Literatura:

BECKER, Gary S. 1998. The economic approach to human behavior. Paperback ed., [Nachdr.]. Chicago [u.a.]: Univ. of Chicago Press. ISBN 978-022-6041-124.

BECKER, Gary S.. Teorie preferencí. Praha : Grada/Liberální institut, 1997. ISBN 80-7169-463-0

HASSANI, Bertrand, Risk Appetite in Practice: Vulgaris Mathematica (October 12, 2015). The IUP Journal of Financial Risk Management, Vol. XII, No. 1, March 2015, pp. 7-22. Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=2672757

HOLČĺK, Jan. Zdravotní gramotnost a její role v péči o zdraví: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: MSD, 2009. ISBN 978-80-7392-089-0.

CHYTIL Zdeněk, Arnošt Klesla,  Tomáš Kosička. Economic Interpretation of Human Behaviour in Terms of Health Promotion, Prague Economic Papers, vol 24 No 4, Praha 2013, DOI:   https://doi.org/10.18267/j.pep.542

JANĺČKO, Martin a Ivo KOUBEK. Informační asymetrie a systém dvojího standardu ve vztahu zdravotník - pacient. Politická ekonomie. 2012, č. 3, s. 362-379.

KAHNEMAN, Daniel., Jack. KNETSCH, Richard. THALER , Anomalies : The Endowment Effect, Loss Aversion, and StatusQuo Bias, The Journal of Economic Perspectives, Vol. 5, No. 1, 1991, s. 197

KLESLA, Arnošt. Alternativní přístupy k podpoře zdraví, disertační práce, Praha VŠE, 2013 In: https://www.vse.cz/vskp/eid/39205

KLESLA, Arnošt. Legislativní determinanty zdraví jako příspěvek politické reprezentace státu k investicím na podporu růstu lidského kapitálu v ČR. In: Http://radimvalencik.pise.cz/ [online]. Praha: VŠFS, 2016  In: http://radimvalencik.pise.cz/3771-r2016-206-diskuse-lk-klesla-karencni-doba.html

KLESLA, Arnošt. Model synergického uspořádání programů prevence a podpory zdraví Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/1917-jake-reformy-a-proc-318-klesla-zdravi-i.htm In: Http://radimvalencik.pise.cz/ [online]. Praha: VŠFS, 2016 [cit. 2017-01-14]. http://radimvalencik.pise.cz/1917-jake-reformy-a-proc-318-klesla-zdravi-i.html

MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999. Profesionál. ISBN 80-716-9891-1.

MPSV CR   ČR, Praha 2015 www.mpcr.cz/.../Dane_Material_2015-03-09_RHSD-Problematika-karencni-doby-

MPSV CR.  Dane_Material_2015-03-09_RHSD-Problematika-karencni-doby-pri-docasne-pracovni-neschopnosti (1). Praha 2015,pdfIn: www.mfcr.cz

MZCR , Zdraví 2020, národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, Praha 2015. In: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html

POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. Upr., dopl. a aktualiz. vyd. v českém jazyce. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2005, 399 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-50-4.

SAMUELSON, Paul Anthony a William D. NORDHAUS. Ekonomie. Vyd. 2. Praha: Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0494-X

STIGLITZ, Joseph E. 1997. Ekonomie veřejného sektoru. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 661 s. ISBN 80-716-9454-1.

TANNAHILL, Andrew. What is health promotion?. Health Education Journal. 1985-01-01, roč. 44, č. 4, s. 167-168. ISSN 0017-8969. DOI: 10.1177/001789698504400402. Dostupné z: http://hej.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/001789698504400402

THALER, Richard H. a Cass R. SUNSTEIN. Nudge (Šťouch): jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín, 2010. Tema (Kniha Zlín). ISBN 978-80-87162-66-8

Ústavní soud ČR. nález Ústavního soudu ze dne 23. 4. 2008, vyhlášený pod č. 166/2008 Sb, Brno, 2008

WHO. Otawa Charter for Health Promotion. 1986. vyd. Geneva, 1986, 3 s. In: http://www.who.int/hpr/NPH/docs/ottawa_charter_hp.pdf

ZAKRZEWSKA, Karolina. PRESENTEEISM - UNHEALTHY EXTRA PRESENCE IN THE WORKPLACE. PRZEGL EPIDEMIOL 2014; 68: 77 - 80. Warsaw: Warsaw Medical University, 2015

(Pokračování další částí)



[1]Pro zamítnutí hlasovalo 83 ze 163 přítomných poslanců, hlavně z řad ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Proti bylo 72 poslanců, zejména z ČSSD, KSČM a Úsvitu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář