R2016/031/M: Teorie vyjednávání/4

29. prosinec 2016 | 06.55 |

V rámci seriálu, ve kterém zveřejňuji materiály k přípravě letošní monografie s nástinem komplexního programu řešení současných problémů, uveřejňuji na pokračování pracovní podobu 8. kapitoly "Metody vyjednávání (k problematice vývoje finančních trhů z hlediska přenesené ceny a jak vyjednávat)", kterou zpracoval s mým drobným přispěním Jan Červenka.

Čtvrtá část:

8.4. Mikroekonomický model vyjednávání

Takto technický přístup nelze vždy uplatnit, pokud vynutitelný nějakou vnější silou, která omezí vlastnická práva subjektů. Například u známého problému "sdílení řeky", řešícího rozdělení omezeného vodního toku mezi farmáře, mohou být situace, kdy je takové omezení ospravedlnitelné vzhledem k unikátnosti vodního zdroje. Jak uvádí například článek: "Asymetrické Nashovo řešení problému sdílení řeky[1]" i v této oblasti se jedná o komplikovanou právní záležitost. Na finančních trzích bude hledání řešení komplikovanější, z důvodů popisovaných v následujících kapitolách.

Distribuce výnosů jako kooperativní hra

Pro další analýzu situace, ve které dva subjekty díky vzájemné spolupráci získávají a následně si dělí přebytek převedeme situaci z mikroekonomického modelu na situaci na obrázku 2:

Křivka procházející bodem E demonstruje hranici maximálních dosažitelných společných alternativ. Při spolupráci subjektů se lze dostat z bodu (y(1)1, y(2)1) do bodu (y(1)2, y(2)2) a tím dosáhnout paretovského zlepšení – zlepšení, při kterém si žádný subjekt nepohorší. Detailně je kruhem označená oblast znázorněna na obrázku 3, který zobrazuje detailně množinu možných zlepšení dosažených spoluprací obou subjektů:

Na obrázku je vidět jeden z důvodů, proč není cesta k společnému maximu snadná – pro oba subjekty se nabízí možnost získat individuálně více, než v bodě E. Maxima výnosu pro oba subjekty neleží v bodě E!

Proč tomu tak je objasňuje obrázek 4 zobrazující výřezy grafů:

V levé části je šrafováním znázorněný výnos prvního subjektu v situaci blízké maximu. Kompenzace druhému subjektu na úrovni y2 splňuje požadavek vyššího výnosu než vlastní zbývající příležitosti. Pokud dojde k posunu do bodu E, první subjekt získá dodatečný výnos odpovídající ploše ve tvaru trojúhelníku, ale ztratí vyšší výnos ve tvaru obdélníku z důvodu vyšší ceny investičních prostředků. Navýšení je způsobeno výnosnějšími vlastními investičními příležitostmi druhého subjektu směrem k bodu E.

Tento efekt, označený autory jako "zádrhel"[2], je jedním z důvodů, proč není cesta k maximálnímu společnému výsledku přímá, nikoliv však jediným. Je třeba si také uvědomit, že zvýrazněné plochy zobrazují možnosti – rozdělení a využití těchto možností závisí na celé řadě dalších vlivů, zejména na vnímání reality a vyjednávací síle.

(Pokračování)



[1]HOUBA, Harold E. D., Gerard VAN DER LAAN a Yuyu ZENG. Asymmetric Nash Solutions in the River Sharing Problem [online].

[2]ČERNĺK, Ondřej a Radim VALENČĺK. Phenomenon of a "Snag" in financial markets and its analysis via the cooperative game theory, s. 110.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář