R2016/019/M: Zich: LK a hodnoty/2 Definice

13. prosinec 2016 | 07.00 |

Další podklad k monografii Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem je z pera Františka Zicha. Uveřejňuji jej na pokračování:
Hodnotové aspekty lidského kapitálu – 2. část

Prof. Ing. František Zich, DrSc.

Pozornost problematice lidského kapitálu se v posledních desetiletích soustředila na obsahu jeho kvality.Ukázalo se totiž, že měření lidského kapitálu jen na základě dosaženého stupně vzdělání případně délky absolvované školní docházky je dosti hrubé a nepřesné. Postupně se přistoupilo k zjišťování kompetencí, které jsou chápány jako konkretizace vzdělání v souladu s potřebami a využitelností znalostí a dovedností v praxi. Byly zavedeny testy zjišťující dovednosti v oblasti čtenářské, numerické a schopnost řešit problémy v IT prostředí.

Prvním takovým výzkumem u dospělých byl International Adult Literacy Survey (IALS) realizovaný v několika zemích v roce 1994 (OECD, 2010), k němuž se Česká republika připojila v roce 1997. Na něj z velké části navázal mnohem rozsáhlejší výzkum Programme for International Assessment.

Čtenářská gramotnost je chápána jako dovednost porozumět psanému textu a získávat z něj informace. Numerická gramotnost jako schopnost řešit úkoly vyžadující určité operace s číselnými nebo jinými matematickými prvky (geometrickými, prostorovými atd.). Dovednost řešit problémy v prostředí IT znamená schopnost používat v běžném životě základní počítačové aplikace (elektronická pošta, vyhledávače, kalkulátory, programy na zpracování textu atd.). Popis a hodnocení metodologie viz příslušné studie, viz například P. Matějů, J. Večerník: POLITICKÁ EKONOMIE, 2, 2015.)

Přes nesporný posun poznání obsahu a kvality lidského kapitálu cestou těchto testů je nutno konstatovat, že se tím neřeší problém místa hodnot v rámci lidského kapitálu. Měření kvality lidského kapitálu jen cestou uvedených tří testů nevystihuje celou složitost jeho obsahu, i možností jeho využití. Odhlédneme-li na okamžik od ekonomické optiky, jeví se obsah lidského kapitálu širší, obsahuje například i sociální a kulturní dimenzi. Ty spolu s dalšími dimenzemi, mohou hrát v lidském jednání významnou a často hrají i rozhodující roli. Ostatně například praxe personální politiky podniků s těmito dimenzemi lidí pracuje. Bylo by patrně i užitečné pokusit se změřit tyto dimenze lidského kapitálu pomocí podobných testů měřících kompetence. Například zajímavá by byla míra morálních kompetencí, mohla mnohé vypovídat o stavu společnosti, důvodech všelijakých, "blbých" nálad ve společnosti apod.

Všechny tyto uvedené úvahy neřeší zásadní otázku, kterou jsem si postavil výše, tj. jaký je vztah mezi lidským kapitálem a strukturou lidských hodnot. Jak jsem uvedl, předpokládám, že lidské hodnoty jsou jako imanentní součást lidské identity rovněž součástí, nebo alespoň komplement lidského kapitálu. Jde o to, jaké hodnoty zde působí a jakou hrají roli- Jde také o to jaká je autonomie jednotlivých hodnot a jaká jejich vzájemná souvislost. Nakolik tvoří nějakou formu základní identifikační strukturu lidí a strukturu hodnot a jak jsou tyto struktury ovlivňovány apod.

Jen na základě ekonomiky lidského kapitálu nevysvětlíme, proč mnozí lidé preferují bydlení v příměstských satelitech. Přesto, že bychom patrně prokázali korelaci se vzděláním zájem o zdravé ovzduší, má zřejmě širší motivační základ než jen absolvování vysoké školy.

Je na čase uvést jak chápeme hodnoty. Ukáži několik definicí chápání hodnot v sociologii.

Téma hodnot není jen tématem ekonomickým. Patří ve společenských vědách k nejnáročnějším a také nejčastěji diskutovaným. Pojem hodnota je používán v mnoha významech od etiky přes oblast technických věd, zdraví, umění až po hodnotový marketing. Je to dáno tím, že hodnoty jsou součástí hodnocení, které je imanentní součástí myšlení a všech lidských činností, stavů a situací, v nichž se člověk (normální) nalézá. Je pochopitelné, že každé hodnocení je vždy subjektivní. K hodnocení věcí a situací kolem nás přistupujeme často velmi intuitivně, na hodnocení jsme různým způsobem připraveni a vybaveni určitou zkušeností, znalostmi, máme možnost srovnávat a vytvářet pořadí významů hodnocených věcí či záležitostí atd.

Podle českého filozofa L. Tondla, nejsou hodnoty samotné konkrétní věci, děje, situace, ale abstraktní entity nebo artefakty intelektuální povahy, které vznikají z hodnotících postojů a jsou vyjádřeny v podobě hodnotících artefaktů. "Konstatujeme-li, že hodnoty, resp. s hodnotami spojená kritéria nebo preference, jsou intelektuální artefakty siu generis, pak to ovšem neznamená, že tyto artefakty lze vytvářet libovolně, kdekoliv a kýmkoliv, že zde neexistují důvody nebo východiska geneze těchto abstraktních entit.". To znamená, že proces vzniku hodnot ve společnosti (případně jejich revize) probíhal (a nadále probíhá) na základě permanentního vyhodnocování praktického jednání a fungování hodnot a celých hodnotových struktur v rámci každodenních životních procesů lidí a celé společnosti. Samozřejmě procesy vytváření hodnotových struktur jednotlivců probíhají v souladu s životními cykly, začínají socializací a pokračují následným působením mnoha faktorů a okolností každodenní praxe. Hodnoty jednotlivce i celku jsou průběžně ověřovány na základě hodnocení jejich užitečnosti a platnosti.

Je užitečné komplexní hodnotový svět lidské společnosti rozčlenit podle oblastí aktivit jejich působení. L. Tondl mluví o soustavách hodnot podle jejich cílové orientace a jejich místa v hodnotících a rozhodovacích procedurách. Rozlišuje epistemické (poznávací, kognitivní), etické (mravní v nejširším slova smyslu), estetické, technologické, resp. technicko-ekonomické, zdravotní a ekologické soustavy hodnot. Nejde jistě o úplný výčet možných hodnotových soustav, spíše tento přehled ukazuje, jak všudypřítomná je problematika hodnot a hodnocení. V. Bělohradský například diskutuje o středoevropských a západních hodnotách v politice. V každém případě je potřebné doplnit tyto soustavy o soustavu sociálních hodnot, která je samozřejmě sama o sobě ještě dosti široká (zahrnuje také například soustavu hodnot spojenou s lidskými právy, hodnoty trhu, hodnoty rodinného života apod.).

Toto vymezení je sice užitečné, poskytuje jistý přehled a jistotu pohledu na to co jsou to hodnoty, nicméně je poněkud akademické. Postrádá to co je právě ve vztahu k teorii a praxi lidského kapitálu důležité, totiž odpověď na otázku: jakou (a které) roli mají hodnoty v aktivizaci lidského kapitálu a jeho přeměnu z předpokladu (potenciálu) v nástroj uspokojování lidských potřeba zájmů. Jednání, jak je zřejmé, není pouhým procesem uspokojování potřeb, které jsou nesporně základními motivy lidské aktivity. Součásti celého procesu jednání (i jednotlivých činů) je také proces hodnocení a rozhodování, který většinou jednání předchází, v němž hodnoty hrají významnou roli. Otázkou tedy je jak probíhá vlastní hodnotící proces a které hodnoty a jakou váhou do tohoto procesu vstupují

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář