Můj rodný kraj: Obřany/1 Největší model železnice

24. listopad 2016 | 07.00 |

Měl jsem štěstí. Hlavní část raného dětství jsem prožil v Obřanech. Okrajové čtvrti Brna. V místě, kudy vstupuje řeka Svitava do moravské metropole. Léto u splavu, zima na zamrzlé řece a Prostřednička sjízdná na saních až Lesné. Dobrodružné výpravy do písečňáků, kde byly chodby několik metrů dlouhé. A prolézání kouřovodů zaniklé cihelny. Přežili jsme všichni bez úhony. A že jsme nadělali blbostí!

Nedávno jsem svá místa z dětství mohl znovu navštívit. Jen krátce, ale i tak spousta zážitků. A to jsem stihnul jen Mlýnské nábřeží a kousek Hradisek.

Foto 1: Nejnovější, byť i několik let stará, atrakce na zahrádce jednoho z domků na Mlýnském nábřeží. Funkční model železnice, ale hodně velký. Vícekrát se o něm psalo v různých novinách. Za našich mladých let tu nebyl. V příštím pokračování jej vyfotím vedle auta, aby bylo vidět, jak je velký.

Foto 2: Slavná vila. Tady žil Vincec Makovský, jeden z našich největších sochařů. Byl jsem u toho, když se za jeho účasti odhalovala busta Komenského u naší obřanské školy. Před tím tam býval křížek, který si pamatuji.Moc citlivé to ve čtvrti, která vždy byla, je a bude lidovecká, nebylo. Příště o tom, jak se mistr "zasnil"...

Foto 3: Pohled na Hradiska. Tam bývalo starodávné hradisko. Ještě dnes jsou vidět zbytky opevnění. Jako kluk jsem tam chodil sbírat hliněné střepy. Našel jsem jich spoustu. I s pěkným zdobením. Kdovíkam se poděly.

Foto 4: Svitava vtéká do Brna. V plné zadumané kráse. Nad ní vznášejí Hády.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář