Konference k lidskému kapitálu 24.11. přede dveřmi

16. listopad 2016 | 18.12 |

Příští čtvrtek 24. listopadu od 9:00 v Konferenčním centru Vysoké školy finanční a správní proběhne 19. ročník konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Připravuji k tomu úvodní vystoupení. Uvítám připomínky k jeho dopracování (co je sporné, co je nedostatečně srozumitlené, co tam chybí apod.). Zde je pracovní koncept příspěvku:

Především bych chtěl poděkovat všem, kteří dnes přišli nebo, jak někteří avizovali, ještě přijdou, hlavně pak těm, kteří se zúčastnili plodné předkonferenční diskuse, která probíhala od konce června a které se zúčastnil rekordní počet osob.

Pokud vím a vím to téměř s jistotou, v současné době nepůsobí v ČR žádný tým ani žádné odborné fórum, které by takto komplexně a systematicky přistoupilo k realizaci některého (alespoň jednoho) z následujících cílů:

1. Identifikovat specifika současné přelomové doby a na základě toho prezentovat komplex reforem, které jsou nezbytné k tomu, aby byly překonána úskalí setrvačného vývoje a otevřen prostor pro nový typ ekonomického růstu založený na rozvoji schopností člověka.

2. Poskytnout komplexní teoretickou oporu pro tvorbu programů těch politických stran, které budou mít zájem řešit současné, rychle se hromadící problémy naší země v globálním kontextu, a to v podobě, kdy na základě toho, co tato teoretická opora obsahuje, a k tomu, aby byla využita, politické strany veřejně vyzvat.

Jsme jediní, kdo se o něco podobného na týmové bázi snaží, a to zavazuje. Budu rád, když mě v průběhu jednání konference někdo doplní a připomene, že srovnatelné výsledky v našich podmínkách má ještě někdo jiný.

Letošní konference je v pořadí již 19. a současně je třetí ze seriálu čtyř, které jsme načasovali tak, abychom na základě dosažených výsledků ovlivnili významné volby do Poslanecké sněmovny v říjnu příštího roku. Takto pojmeme i 20. ročník konference, která bude mít dvě části – první pracovní (na jaře 2017), na které předložíme podklady v podobě koncepce nezbytných reforem i způsobu jejich odstartování, druhá hodnotící, která bude jak sebereflexí výsledků naší práce (toho, co se nám v daném směru podařilo), tak i objektivní analýzou, charakteristikou a hodnocením toho, s jakými programy jdou jednotlivé politické strany do říjnových voleb 2017. Je to poněkud netradiční postup, plně však odpovídá povaze současné doby. Dobrá teorie si nemůže hrát na to, že ji současné problémy nezajímají, že není kompetentní se vyjadřovat k tomu, jak je řešit, že k tomu nedisponuje ani dostatečným teoretickým aparátem ani kompetencemi.

Dosažené výsledky, které jsme zveřejnili, kromě jiného i v podobě dvou navazujících monografií, nás k výše naznačené aktivitě zavazují. Z tohoto hlediska je úkolem dnešního a zítřejšího jednání kriticky posoudit, co můžeme nabídnout a kde musíme ještě napnout síly, aby to, co nabídneme, účinně ovlivnilo reálně dění. V této souvislosti bych chtěl poděkovat ČT 2, konkrétně týmu Jana Pokorného, který mě 26. října v hodinové reprezentativní odborné diskusi dal příležitost v korektní polemice s jinými přístupy objasnit podstatu toho našeho. Dostal jsem mailem i v rámci různých diskusních vláken velké množství pozitivních ohlasů následujícího typu: "Viděla jsem ten pořad Souvislosti "Má lidská práce budoucnost?" a dost mě uchvátil, a to jak svým obsahem, tak úrovní a rozhledem diskutujících."

Připomínám, že nás přístup považuje současnou dobu za zlomovou, dobu, kdy jsme na prahu zrodu společnosti, jejíž ekonomika je založena na odvětví produktivních služeb. Oproti koncepci 4. průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0 zdůrazňujeme, že nejde jen o technickou či technologickou změnu, ale o přesun těžiště z ekonomiky založené na výrobě strojů a konzumaci jejich výrobků, k ekonomice založené na produkci lidí, na produkci, uchování a plném využití lidských schopností. K ekonomice, která v oblasti produkce lidských schopností je schopna absorboval libovolný počet obyvatel a umožnit jim plné uplatnění při rozvíjení inovačního potenciálu země. V tomto smyslu navazujeme na slavnou a světoznámou "Civilizaci na rozcestí" Radovana Richty a jeho týmu, která vyšla právě před padesáti léty.

Vraťme se však k současné realitě. Pokud máme našimi výsledky oslovit veřejnost, musíme jim nabídnout velmi konkrétní představu toho, co reformy přinesou, a zejména pak, jak je odstartovat. Tak, aby se poctivému vyrovnání se s tím, co navrhneme, nemohla vyhnout žádná politická strana, která bude chtít být v rychle se blížících volbách úspěšná.

Z tohoto hlediska se nám podařilo dosáhnout během tohoto roku velmi zásadní výsledek. Navrhnout způsob postupného, plynulého a dobrovolného přechodu k plně zásluhovému a plně uzavřenému systému penzijního pojištění formou nastartování a rozšiřování postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění. Zní to možná příliš šroubovaně a z prvního dojmu, který může člověk získat, na tom, co se navrhuje, nic převratného není. Ale není tomu tak. Jde o změnu naprosto zásadní a v průběhu konference přednesu příspěvek na dané téma.

Ve stručnosti jde o následující: Systém penzijního pojištění nepojišťuje proti riziku dožití vysokého věku a není založen na mezigenerační solidaritě, jak se mnozí domnívají. Pojišťuje proti ztrátě schopnosti uživit se výdělečnou činností v důsledku stárnutí a vytváří tedy ekonomický základ solidarity mezi těmi, kteří se mohou výdělečným způsobem uplatňovat na profesních trzích, a těmi, kteří v důsledku stárnutí tuto schopnost ztratili. Odsud vyplývá myšlenka postgraduální nadstavy současného průběžného systému penzijního pojištění: Kdo po té, co dosáhne určité nominální hranice odchodu do důchodu (např. 65 let) zůstane nadále produktivně činný, dostane v době po odchodu do důchodu na doživotních dávkách podle pojistné matematiky zpět (po případném minimálním zdanění) přesně tolik, kolik do systému dal. Model, který jsme sestavili, ukazuje, že výše důchodu s každým dalším rokem dramaticky (více než exponenciálně roste). To má zásadní význam jak pro člověka, tak pro odstartování reforem:

- Z prostředků, které se takto zvyšují, může člověk postupně rozvolňovat své výdělečné aktivity (na základě jím zvolené kombinace částečné výplaty penze a příjmu z výdělečné činnost), současně s tím si zajistit prostředky pro nadstandardní zdravotní, lázeňskou péči apod.

- Vytváří se ekonomický základ pro odstartování vzestupu odvětví produktivních služeb (těch odvětví, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností) s využitím tržního (nikoli neefektivního přídělového) financování.

Současně lze doložit, že prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění těch lidí, kteří přispívají k tvorbě inovačního potenciálu společnosti, neomezuje zaměstnanost mladších generací, ale právě naopak, podstatným způsobem přispívá k tvorbě kvalifikovaných výdělečných pozic.

Na závěr dvě poznámky:

- Přestože řada vystupujících doposud nikdy na naší konferenci nebyla, došlo letos k mnohem většímu souznění a obsahové návaznosti jednotlivých příspěvků, než kdykoli před tím.

- Konkrétní otázky toho, jak načasovat hlavní výstupy v příštím roce, projednáme zítra v rámci našeho workshopu věnovanému využití teoretických poznatků, které konference přinesla.

K tomu poznámka - podrobnější informace o konferenci jsou zde:

http://www.vsfs.cz/lidskykapital/

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší