R2016/289: Diskuse LK: Němec: Práce 4.0/1

22. listopad 2016 | 07.00 |

Cenný příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem konference k otázce Průmyslu 4.0, resp. 4. průmyslové revoluci je z pera O. Němce. Všímá si jednoho z dosud málo zmiňovaných aspektů této problematiky:

Práce 4.0. – konec standardních přístupů v personální práci? – 1. část

Otakar Němec

Předložený příspěvek se věnuje úvahám, které jsou spojené s rozvojem výrobních sil, který se konkrétně promítá do využívání manažerských nástrojů při řízení lidských zdrojů. Tématika rozvoje vědy a techniky je vděčným námětem pro vědce, myslitele, prognostiky z různých oborů, ale také spisovatele vědecko-populární literatury, žánru sci-fi, atd. Různá období v historii jsou spojená také s různou terminologií, která se měnila a vyvíjela. Současným "hitem" v zachycení procesů v rozvoji informačních a komunikačních technologií jsou termíny jako např. Svět 4.0, Stát 4.0, Průmysl 4.0, Práce 4.0, Vzdělávání 4.0, případně atd.

O čem to je? Jde o vyjádření časového trendu v rozvoji vědy a techniky, který je spojen s revolučními vědeckými a technologickými objevy. Průmysl 1.0 (konec 18. a začátek 19 stol.) je spojen především s vynálezem parního stroje a stroji poháněnými parním strojem. Průmysl 2.0 (2. pol. 19. a 1. pol. 20. stol.) - rozvoj železniční dopravy a ocelářství, využití elektrické energie, spalovací motory, auta, letadla, elektroenergetika, elektrotechnika, průmyslová velkovýroba založená na úzké specializaci a hluboké dělbě práce. Průmysl 3.0 (2. pol. 20. stol.) – polovodičová elektronika, tranzistorová elektronika, mikroelektronika, čipy). Průmysl 4.0. (konec 20. stol., začátek 21. stol.) – rozvoj informačních a komunikačních technologií, mikroelektronika, mikroelektro mechanické systémy, kyberneticko fyzikální systémy, internetové sítě, cloudová úložiště, "chytré továrny", "chytré sklady", digitalizace, automatizace, 3D tisk, datová centra, propojení internetu věcí a služeb, atd., atd.).

Tyto procesy jsou zajímavé technicky a technologicky samy o sobě. Nicméně mají zásadní dopady na organizaci a řízení výroby a poskytování služeb a s tím spojené zásadní změny

trhu práce a požadavků na zaměstnance.

O co jde? Tato fáze průmyslové "revoluce" vytěsňuje živou práci z produktivních společenských procesů. To má své výhody a nevýhody. Existují názory, expertní odhady, které se liší třeba i zásadně v názoru, zda převažují pozitiva nebo negativa. Mezi výhody patří např.:

-          Přírůstek pracovních míst (ICT, vývoj, marketing, apod.)

-          Minimalizace selhání lidského faktoru

-          Vyšší efektivnost a produktivita práce

-          Zvýšení kvality lidského života

-          Mizení monotónních a fyzicky náročných pracovních míst

Mezi nevýhody patří např.:

-          Úbytek počtu pracovních míst (nízko kvalifikované procesy)

-          Náchylnost ke kybernetickým útokům

-          Zneužití dat

-          Zánik "tradičních" podnikatelských subjektů

-          Výpadky energií

Tento příspěvek se chce věnovat dopadům těchto procesů do managementu lidských zdrojů.

Je možné vysledovat následující trendy v HR technologiích:

- ERP (enterprice resource plannning) – rozvíjení podnikového informačního systému, který prostřednictvím počítače řídí různé oblasti činností podniku, tedy i HR, při existenci samostatných aplikací a zároveň jejich vzájemné propojenosti

- Cloudová řešení

- Big data

- On line vzdělávání

- Využití videa (např. při výběru uchazečů)

- Mobilní HR – mobilní aplikace a wearable technologie

- Robotizace personální procesů. Boti – sourcing, assesement, analýza, konverzace

Jak bude pravděpodobně v budoucnu vypadat výběr uchazečů? Jaké faktory ovlivní výběr?

- výrazné nahrazení lidské práce stroji a počítači

- nové formy spolupráce organizace – zaměstnanci

- automatizace administrativy

- nový způsob práce nastupující generace

- boj o talenty

Je nutné však konstatovat, že již dnes rozvoj informačních a komunikačních technologií zásadně změnil systém výkonu některých personálních procesů. Podívejme se na personální procesy spojené se získáváním zaměstnanců, kde jsou nové technologie nejviditelnější.

Je typické, že lidé hledají práci na internetu, kouzlo inzerce v novinách je už dávno pohřbeno v minulosti a prvotní osobní návštěva organizace s životopisem v ruce je již spíše výjimkou. Většinou se to tedy děje online. Uchazeč si informace o společnosti zjistí na internetu a o volných pracovních místech se dozví buď na webových stránkách konkrétní organizace v sekci "Kariéra" nebo na pracovních portálech. A tak v dnešní době, kdy lidstvo žije internetem je logické, že společnosti ve snaze najít pracovníky, budou v těchto vodách lovit taktéž. Kouzlo e-recruitmentu spočívá v jeho efektivnosti a nízkých nákladech. Prostřednictvím internetu můžete zasáhnout široké pole lidí a oslovit tak potenciální zaměstnance.

Při hledání práce se lidé nejčastěji uchylují k hledání na internetu – na pracovních portálech. Poté, když se jim práci nedaří nalézt, zamíří do personální agentury, která jim hledání usnadní. Další tři nejčastější způsoby jsou představovány doporučením, sociálními sítěmi a weby konkrétních společností. Zde je odpověď, proč firmy tak často a s oblibou inzerují svá volná pracovní místa na pracovních portálech.

Organizace e-recruitment zpravidla realizují ve čtyřech různých podobách a jejich kombinacích.  Nejčastější je inzerce volných pracovních míst na pracovních portálech. Jsou to místa, kde se shlukuje velké množství volných pracovních míst (pozice) a uchazeči si zde za pomoci filtru mohou najít právě tu pozici, která jim a jejich schopnostem nejlépe vyhovuje. Při hledání pozice, mají uchazeči možnost, zde vyvěsit i svůj životopis se svými preferencemi co do oblasti práce, úvazku či požadovaného platu. Vzniká zde tedy databáze plná uchazečů, ke které mají firmy za poplatek přístup a získají tak cenné kontakty lidí, kteří práci opravdu hledají. Setkávají se zde tedy dvě skupiny, ti co práci nabízejí a ti co ji skutečně hledají. Proto je tento typ e-recruitmentu velice populární, protože je zacílen právě na tu správnou skupinu.

Leadrem v tomto oboru je společnost LMC, která vlastní pracovní portály jobs.cz a prace.cz. To jsou dva nejúspěšnější portály na českém trhu. Mimo jiné společnost LMC řídí několik dalších zajímavých projektů jako je projekt "Práce za rohem". Jedná se o mobilní aplikaci, která na základě uchazečovi GPS polohy, zašle zájemci pracovní možnosti v jeho nejbližším okolí. Podnětem pro tvorbu této aplikace byl výzkum, z něhož vyplynulo, že lidé jsou ochotni vzdát se poměrně velkého procenta své mzdy, pokud nebudou muset za prací dojíždět.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář