R2016/250: Diskuse LK: Červenka - Vzdělání:mzda/3

13. říjen 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci přípravné diskuse k 19. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autor – Ing. Jan Červenka – je doktorand na VŠFS. Vychází z poměrně známých výsledků analýzy vlivu vzdělání na jeho příjem v různých oborech (na základě dat z USA). Cenná a do značné míry původní je jeho kritická reflexe toho, co vazbu vzdělání na příjem v různých oborech narušuje.

Investice do vysokoškolského vzdělání - 3. část

Jan Červenka

Likvidita a riziko

Dalšími významnými kritérii jsou likvidita a riziko. Výnos ze vzdělání má tendenci narůstat s praxí a přinášet dlouhodobý příjem. Počáteční investice, zejména má-li student za vysokoškolské vzdělání platit, je veliká. Navíc náklady vznikají několik let před zajištěním příjmů. To pro mnoho studentů může znamenat závazek na pět až patnáct let. Z tohoto plynou též hlavní rizika.

Nedokončení studia

V případech, kdy student nedokončí studium, nastane asi nejhorší situace – jsou zde náklady a nulový výnos. Na jednu stranu toto riziko může být pozitivní motivací k usilovnému studiu, na druhou stranu tato hrozba může od studia odradit i schopné studenty.

Toto riziko lze zásadně omezit i v zemích jako jsou USA, kde lze studovat na státních školách či získat různé formy finanční pomoci. V České republice, kde je většina vysokoškolských programů bezplatná, je toto riziko omezeno na životní náklady a náklady obětované příležitosti.

Neschopnost splácet půjčku

I v případě úspěšného ukončení studia ještě mohou vzniknout problémy ať již v podobě zdravotních problémů, nezaměstnanosti a podobně. V takovém případě bude půjčka na vzdělání zásadní zátěží. Opět, tomuto riziku je možné předcházet zvolením vhodné školy, využitím různých stipendií, pojištěním rizika atp.

Jedním ze slibných způsobů odstranění rizika jsou kontrakty lidského kapitálu, kdy je služba placena výměnou za budoucí výnosy z lidského kapitálu. S touto myšlenkou přichází již Milton Friedman v eseji "Role vlády ve vzdělávání"[1]. Toto téma dále podrobněji rozpracovává např. Baar[2] a tým autorů v monografii "Perspektivy financování odvětví produktivních služeb"[3]. Některé praktické pokusy v USA víceméně selhaly. Kromě finanční krize, která znamenala konec pro nejznámějšího poskytovatele společnost MyRichUncle, se zdá být hlavním problémem nízká likvidita. Hlavní změnou u ostatních poskytovatelů[4] bylo stanovení maximální doby splácení na tři roky.

Mezní míra výnosu ze vzdělání

Jak moc vzdělání je ještě přínosem a kdy již nic podstatného nepřináší? Ani zde není jednoznačná odpověď. Napovědět mohou opět data z PayScale – některé obory, například fotografie, nemají ani magisterské studium, jiné bez patřičného vzdělání zřejmě ani nelze provozovat, například mikrobiologii. Podobně doktorské studium je patrně nabízeno pouze u oborů, kde má vědecká činnost smysl.

Zobecněním můžeme usuzovat, že vyšší školní vzdělávání má smysl tehdy, když může akademická sféra nabídnout další rozvoj. To je možné tam, kde se rozvíjením teoretických znalostí zvyšuje hodnota studenta více než praxí. U oborů praktických, jako třeba strojírenství či stavební inženýrství, bude zvyšování hodnoty více záviset na praktických zkušenostech.

V tomto smyslu je vhodné k zamyšlení rozdělení znalostí na vědecké (centralizované) a praktické (rozptýlené)[5], používané ekonomy rakouské školy. Zatímco vědecká znalost je obecně sdílena a tudíž k dispozici všem, kdo o ni mají zájem a vyvinou potřebné úsilí, praktická znalost je unikátní a do značné míry i subjektivní. Díky praktickým znalostem, utvářeným během života, unikátními zkušenostmi a způsobem jejich zpracování, mohou jednotlivci kreativně reagovat na situace a vytvářet inovativní řešení.

Toto rozdělení má pro investora do vzdělání několik zajímavých úhlů pohledu. Za prvé, pomáhá určit nutnou míru vědeckých znalostí, potřebných pro úspěch ve zvoleném oboru. Dále napomáhá uvědomit si omezení vědeckých znalostí – to podstatné je jakým způsobem jsou tyto informace využity v praxi! A v neposlední řadě je toto rozdělení povzbuzením pro aktivní tvoření unikátních nápadů a projektů.

(Pokračování)



[1]FRIEDMAN, Milton. The role of government in education.

[2]BARR, Nicholas. Financing higher education: lessons from economic theory and reform in England.

[3]VALENČÍK, Radim, Rafik BEDRETDINOV, Michal BLAHOUT et al.. Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb [online].

[4] Společnosti Upstart a Pave

[5]HUERTA DE SOTO, Jesús. Rakouská škola, s. 22.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/250: Diskuse LK: Červenka - Vzdělání:mzda/3 honza 13. 10. 2016 - 10:33