R2016/245: Diskuse LK: Šetek: Pomáhající profese/2

8. říjen 2016 | 07.00 |

Na tento text jsem se v rámci diskuse před 19. ročníkem vědecké konference Lidský kapitál velmi těšil. Měl jsem příležitost sledovat práci na něm. Dozrál do podoby velmi kvalitního základu konceptu produktivních služeb, který vychází výborné znalosti dějin rozvoje ekonomické teorie. Uveřejňuji jej na několik částí. Literaturu (zdroje) dávám z důvodu přístupnosti hned za úvod do prvního pokračování.

Práce pomáhajících profesí v dimenzi ekonomické teorie 2. část

Jaroslav Šetek

Rozporné etické a ekonomické myšlení Adama Smithe

Každý jedinec je od nepaměti bez ohledu na ekonomický systém svědkem rozporného dilematu mezi ekonomickým a etickým rozhodnutím. Ne vše ekonomické je vždy etické. Typickým učebnicovým příkladem jsou i samotné koncepty Adama Smithe. Ten rozvinul filozofický a etický koncept osvícenského skotského filozofa Davida Huma, který spočíval v tvrzení, že veškeré mravní jednání je vtaženo k druhému člověku a každý mravní soud se rodí pomocí schopností cítit s druhými, sympatie, která je člověku vlastní. A. Smith navíc ve své Teorii mravních citů činí sympatii, sociální cit, základem veškeré etiky. Hlas svědomí je podle Smithe ozvěnou toho, jak o nás soudí jiní.

Adam Smith – v osamostatnění ekonomické teorie počátek degradace pomáhajících profesí

Datovat počátky degradace pomáhajících profesí v kontextu mezioborových akademických disciplín lze již od počátku jejího samostatného vzniku tj. koncem 18. století. Paralelně v tomto období dochází k osamostatnění ekonomie v systému společenských věd a rozvoji sociální práce jako rozsáhlé formy pomáhající profese. Obě disciplíny - sociální práce a ekonomie vznikly důsledkem tzv. poptávky společnosti důsledkem tlaků industriální revoluce přelomu 18. a 19. století. Proto sledování sociální práce z interdisciplinárního pohledu ekonomické teorie nelze obejít při analýze pohledu na práci ve společnosti podle duchovního otce ekonomické teorie Adama Smithe. Ten ve svém proslulém díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů(poprvé vydáno v roce 1776), které se stalo "evangeliem" nově vznikající vědě ekonomie, zastával názor že "bohatství národů" závisí na dvou okolnostech: na množství vynaložené práce a její produktivitě. V této souvislosti rozdělil práci na produktivní a neproduktivní.[1]Opodstatnění jeho teoretického konceptu spočívalo v tom, že považoval zvýšení produktivní práce, která "zvětšuje bohatství", na úkor práce neproduktivní. V této souvislosti napsal: "Člověk je...závislý na pomoci svých bližních, a tu ovšem nemůžeme očekávat pouze od jejich dobré vůle. Mnohem spíše dosáhne svého tehdy, dokáže-li využít ve svůj prospěch jejich sebelásky a ukázat jim, že udělat pro něho to co žádá, je v jejich zájmu... Že se můžeme naobědvat, a to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim vyskládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít."[2]

Při analýze produktivní práce nezůstal A. Smith pouze u úsekového hlediska jako jeho předchůdci před osamostatněním ekonomické vědy. Těmi byli merkantilisté, William Petty, kameralisté a fyziokraté. Merkantilisté v úsekovém kontextu ekonomiky pokládali za produktivní práci pouze v obchodě. W. Petty považoval práci námořníka za 3 krát produktivnější než práci zemědělce. Naproti tomu u kameralistů lze nalézt přístup hierarchizace ekonomických odvětví podle významu a rozlišovat práci na produktivní a neproduktivní. [3]Za "páteř" ekonomiky považovali zemědělství, tudíž práci v tomto úseku za produktivní. Práci služebnictva a jiné služby považovali za neproduktivní práci. Jejich důraz na zemědělství vycházel částečně z ideálu samozásobitelské ekonomiky, která není závislá na zahraničí a kde je domácí zemědělství základnou pro dodávky surovin a potravin. Proto také byli kameralisté znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Venkov platil daně, ze kterých žila státní správa a úředníci ve městech. Obdobný koncept – práce produktivní pouze v zemědělství byl u fyziokratů. V duchu tohoto konceptu rozdělili společnost do 3 tříd (produktivní třída – zemědělci, sterilní třída – lidé v průmyslu a v obchodě, nečinná třída – vlastníci půdy.

A. Smith definuje neproduktivní práci následovně v duchu profesí typických při transformaci tradiční společnosti v moderní: "Práce některých stavů požívajících největší vážnosti, stejně jako práce sluhů nevytváří žádnou hodnotu... Tak vladař se svými soudními úředníky a důstojníky, kteří mu podléhají, a celé vojsko a námořnictvo jsou pracovníci neproduktivní. Jsou to služebníci státu a jsou vydržováni částí ročního důchodu práce jiných lidí.... Do stejné třídy je třeba zařadit některá povolání nejdůstojnější a nejdůležitější i některá povolání málo důležitá – kněze, právníky, lékaře a různé spisovatele, herce, šašky, hudebníky, operní zpěváky, tanečnice apod.."[4]

(Pokračování další částí příspěvku)



[1][4, s. 316]

[2][4, s. 318]

[3][4, s. 319]

[4]  [4, s. 319]

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/245: Diskuse LK: Šetek: Pomáhající profese/2 honza 08. 10. 2016 - 07:55