R2016/244: Diskuse LK: Šetek: Pomáhající profese/1

7. říjen 2016 | 07.00 |

Na tento text jsem se v rámci diskuse před 19. ročníkem vědecké konference Lidský kapitál velmi těšil. Měl jsem příležitost sledovat práci na něm. Dozrál do podoby velmi kvalitního základu konceptu produktivních služeb, který vychází výborné znalosti dějin rozvoje ekonomické teorie. Uveřejňuji jej na několik částí. Literaturu (zdroje) dávám z důvodu přístupnosti hned za úvod do prvního pokračování.

Práce pomáhajících profesí v dimenzi ekonomické teorie 1. část

Jaroslav Šetek

úvod

Současná civilizace vychází nejen z přirozených lidských hodnot, ale je také tvořena etickými hodnotami různých kultur. Všude v prostoru planety Země je známa nutnost hájení spravedlnosti, úcta k životu apod. Skutečnost, že ve společnosti jsou jedinci s potřebou pomoci důsledkem stavu hmotné či sociální nouze nebo nepříznivého zdravotního stavu si vynucuje existenci pomáhajících profesí (specializovaných sociálních pracovníků, poradců, lékařů, psychologů, pedagogů apod.). Proto jejich profese není pouhým povoláním, ale i posláním. Po právu ji náleží přívlastek vznešená.

Zároveň lidské aktivity a motivy jsou prakticky od nepaměti vždy v konfliktu. Typickým příkladem je etická a ekonomická rozhodování. Rozhodovatel obvykle získává v jednom směru a ztrácí v druhém. Tomu ekonomové říkají "trade-off" (česky řečeno "něco za něco"). Tím vzniká tzv. motivační konflikt. Téměř veškeré formy ekonomického chování jedince mohou být vysvětleny některými lidskými sklony. Současný neoklasický ekonomický proud navnazující na původní klasickou teorii předpokládá sklon k maximálnímu uspokojování hmotných potřeb. Z toho také logicky vyplývá preference lidské práce produktivní a tzv. degradace pomáhajících profesí pracovníků. To se projevuje mj. i u většiny pomáhajících profesí (vyjma lékařů) nižším oceněním na trhu práce oproti jiným profesím.

Použité zdroje:

[1] FERGUSON, A.:An Essay on the History of Civil Society, Reprinted in 1995 with a new introduction by Louis Schneider. Transaction Publishers, 1995.

[2] DURKHEIM, E:, Společenská dělba práce, Centrum pro studium demokracie, 2004.

[3] FRIEDMANN, G.: Rozdrobená práce. Práce, 1970.

[4] SMITH, A.: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. SNPL, 1958.

[5] SMITH, A.: Teorie mravních citů. Liberální institut, 2005.

[6] FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R.: Svoboda volby. Liberální institut, 1992.

[7] HAYEK, F. A.:Osudná domýšlivost. Omyly socialismu. Sociologické nakladatelství, 1995.

[8] MYRDAL, G.: Economic theory and Under-developed Regions. Methuen, 1965.

[9] MARX, K.: Kapitál I. SNPL, 1954.

[10] MARX, K.: Teorie o nadhodnotě I. SNPL,1958.

[11] VOJTíŠEK, J. a kol.: Politická ekonomie – kapitalismus. Svoboda, 1983.

[12] RYPOTA, J. a kol.: Politická ekonomie – socialismus. Svoboda, 1983.

[13] BECKER, G. S.: Teorie preferencí. Liberální institut. 1997.

[14] HOLMAN, R a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. C. H. Beck, 2005.

[15] KAMENíčEK, J.: Lidský kapitál. Karolinum, 2012.

[16] HYáNEK, V., PROUZOVá Z., ŠKARABELOVá, S. a kol.: Neziskové organizace ve veřejných službách. Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2007.

Pomáhající profese v procesu dělby práce

Současné tendence ve vývoji dělby práce směřují k prohlubování specializace ve smyslu vývoje profesionální struktury, nutné pro rozvoj soudobé společnosti. V každé oblasti probíhá rozvoj dělby práce svérázně a také rozporně. Tak v materiální výrobě mají různé formy dělby práce svůj základ v různých stupních jejího vývoje (ruční práce, mechanizace, automatizace apod.). V oblasti vědy se vytvářejí velké vědecké ústavy, roste počet vědeckých oborů, prohlubuje se specializace, vzniká potřeba dokonalejší organizace vědecké práce, jejího řízení, vytváření koordinačních a řídících útvarů.

Změny v sociální struktuře vedou k tomu, že i oblast správy a řízení se stává zvláštní specializací se specifickou dělbou práce, což obdobně platí i o výchově a vzdělání, zdravotnictví a podobně. Rovněž lze rozlišovat horizontální a vertikální dělbu práce, spjatou s růzností postavení a role sociálních a profesionálních skupin.

Koncept "dělby práce" byl vypracován původně pro potřeby ekonomických teorií. Objevuje se od 2. poloviny 18. století jako reakce na prudký rozvoj důsledkem industriální revoluce. Již v tomto období spatřoval Adam Fergueson v dělbě práce formu mezilidské integrace. Zároveň si všímá negativních důsledků rozvinuté dělby práce, a to v degradaci lidí na úroveň součástek strojového okolí.[1]Na to navazuje Emile Durkhein s myšlenkou organické solidarity, kdy právě rozvinutá dělba práce nutí jedince ke kooperaci v rámci celku.[2] Dělba práce, která nebudí solidaritu, je patologická a vede k poruchám ve společnosti, k tzv. stavu anomie.[3]Obdobně Georges Phlippe Friedmann v knize Rozdrobená práce z roku 1956 razí tezi, podle které v procesu dělby práce existuje určitý bod, po jehož překročení rozkouskovanost práce ztrácí své výhody. Z ekonomického pohledu tak není rentabilní. Důsledkem příliš pokročilé dělby práce dochází k převýšení nákladů na kooperaci nad přínosy ze specializace.[4]

Výše uvedené teoretické koncepty nutní k zamyšlení nad ekonomickými aspekty pomáhajících profesí, a to zejména z optimalizačního modelu alokace zdrojů. Stěžejním výchozím bodem alokace je určení výhledové potřeby lidských zdrojů podle kategorií pomáhajících pracovníků na zajištění patřičných cílů.

(Pokračování další částí příspěvku)



[1][1, s. 96]

[2][2]

[3][2]

[4][3]

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář