R2016/217: Diskuse LK: Janíčko k Sirůčkovi/2

9. září 2016 | 07.30 |

V rámci přípravné diskuse k 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzděláníveřejňuji reakci Pavla Janíčka na celý příspěvek P. Sirůčka uveřejněný v časopisu Marathon:

http://valencik.cz/marathon/16/Mar1604.htm

a na pokračování též na tomto blogu.

Několik poznámek ke stati P. Sirůčka "Tragédie korektního pokrokářství" II. část

Pavel Janíčko

"Dalšími přílivy migrantů prudce sílí hrozba konce celého evropského společenského modelu, včetně nebezpečí kolapsu veřejného pořádku i kolapsu sociálních systémů."

Problém bohužel netkví v přílivu migrantů, ale v samotné podstatě "evropského společenského modelu", jemuž rozhodující parametry dává kapitalistická podstata ekonomiky. Oklešťování sociálních systémů začalo ihned po vítězství kapitálu ve studené válce a současné migrační toky jsou jen další etapou na této cestě. Neboli záchranu sociálních struktur může skutečně zajistit pouze odstranění kapitalismu, spoléhat se na různé represe a ochranu hranic je naivní.    

"Mezi nepřehlédnutelné atributy korektního pokrokářství náleží stále populárnější úchylné sebemrskačství – kdy B. Kuras smutně, leč trefně, glosuje "Kdo se nemrská, není Evropan!". A s ním spojené nikdy nekončící omlouvání za jakési historické viny. Za údajné viny Západu, viny Evropy, viny křesťanů, viny bílých, viny mužů, viny heterosexuálů, viny lidí tělesně i mentálně zdravých, viny lidí normálních, slušných a živících se poctivou prací, viny lidí rozumně myslících, viny lidí tradice i civilizační normy ctících a dodržujících etc."

Sebemrskačství je skutečně oblíbenou metodou sloužící k deformování historie. Typickým přístupem se stalo v českém prostředí a jeho masivní použití je opět spjato s charakterem novodobého českého kapitalismu, kdy tato obnovení česká buržoazie vzhledem ke své kompradorské podstatě vidí svou oporu v zahraničí a národ a národní zájmy jí spíše ohrožují. Je to markantní rozdíl ve srovnání s českou buržoazií v první československé republice, která sázela na národní principy, neboť jí poskytovaly konkurenční výhodu vůči buržoazii německé a rakouské. Jinak pokud jde o rozhodující světová kapitálová centra, tam žádné sebemrskačství nevidím, spíše posloucháme tirády o jediném efektivním uspořádání, kterým má být "liberální" kapitalismus.

"Nejenom tzv. levice tuze ráda přehlíží neoliberální podstatu i směřování nynějšího projektu EU. Federalizované spojené státy evropské jsou nezřídka prostoduše idealizovány a líčeny málem coby vysněný komunistický ráj, případně celý projekt EU bývá naprosto mylně nahlížen jako projekt v zásadě "socialistický"."

Ano, souhlasím, v současnosti jsou názory o levicovosti EU zase spíše podvodem či zbožným přáním. Obecně je pravda, že integrační procesy jsou zákonité, ale jejich progresivita záleží na sociálněekonomické podstatě společnosti. Současná EU je integrací, kde ale převažují reakční kapitálové zájmy, a proto svůj pozitivní potenciál není schopna využít.

"Pod heslem: "Vraťte nám Naše poctivé peníze, Vaše falešné karty ani spekulace nepotřebujeme!". A obchodníci by měli vyvěšovat i ctít, že: "Tady platíme penězi, nikoli kartami!".

"V českém prostředí se autentická levice musí nekompromisně chopit tažení za zachování národní tradice v podobě všestranné podpory kultury hospůdek, hospod a restaurací s kvalitním čepovaným pivem. K tomu podporovat české, vlastenecké stravování a naše, stará dobrá jídla i potraviny."

To jsou taková úsměvná a možná u určitého typu lidí i populární hesla, ale nedovedu si představit, že na nich postaví svou kampaň autentická levice. Bojovat za návrat k hotovostnímu placení a vůbec se vymezovat proti elektronické komunikaci je předem prohraný boj a z levicového hlediska nic nepřináší a je i iracionální. To bychom mohli také propagovat, aby před automobily běhali zřízenci s praporky. České hospůdky jsou pěkná věc, ale tak pro stranu přátel piva. Postavit na tomto sloganu program autentické levice je poněkud bizarní. Už jen chybí zákaz kondomů.

"Což je z nezanedbatelné (resp. přesněji z podstatné) části produkt a výsledek právě působení nové tzv. levice a s ní pupeční šnůrou spojeného sociálně-inženýrského běsnění korektního pokrokářství, včetně pokrytecké politické (hyper)korektnosti. U stále více obyvatel Západu (ale i Střední Evropy) přitom sílí vážné obavy z budoucnosti. Stále více lidí je nuceno čelit narůstající nejistotě, brutálnímu omezování pracovních příležitostí."

Tomu se říká "míchat jablka a hrušky".  Ano, u stále většího počtu Evropanů sílí obavy z budoucnosti, ale to není důsledkem přehnaného "sociálního inženýrství", ale naopak jeho absencí. Programem levice přece je právě prosadit racionální a udržitelný rozvoj společnosti a odstranit nebo omezit živelnost ve vývoji lidstva. Jde přece o to, aby se stal člověk nikoliv často bezmocným objektem vývoje, ale jeho skutečným subjektem. Obavy lidí z budoucnosti jsou právě dány tím, že vývoj determinují živelně se prosazující zájmy kapitálu.  

"Levice se bezpodmínečně přitom musí navrátit ke své politické podstatě, k problémům sociálním. A začít konečně zase hájit práva neprivilegované většiny. Obrozená autentická levice i pravice by v neposlední řadě měly identifikovat opravdové civilizační ohrožení a společného nepřítele a spojit síly v obraně před tímto – před korektním pokrokářstvím. Nebezpečí korektního pokrokářství, a s ním spojené nové tzv. levice, totiž rozhodně není pouhým ideologickým klišé. A identifikace společného protivníka je důležitá i z hlediska uchování homogenity a hlavně identity národa."

Naprosto souhlasím s tím, že je nutno hájit zájmy neprivilegovaných. Opravdovým civilizačním ohrožením je ovšem nadvláda kapitálu, nikoliv to tzv. pokrokářství. Představovat si, že se spojí síly levice a pravice, je iluze. Mainstreamová média, pokud to bude v  zájmu kapitálu, klidně "přepnou" z módu "vítání migrantů" do módu "migranty je třeba vyhladit nebo je zavřít do koncentráků" a ani se nezačervenají a všichni ti dnešní "sluníčkáři" začnou vykřikovat o nutnosti obrany naší civilizace.

"Zopakujme a připomeňme přetrvávající nemalá zmatení pojmů, nezřídka i cílená a zcela záměrná. Liberální, nerovná se automaticky levicový. Konzervativní rozhodně též neznamená pouze zpátečnický, reakční, natož výhradně pravicový."

Obávám se, že začít stavět levicovou propagandu na pojmech jako je konzervatismus je zhola pomýlené.  Podstatou levicovosti je pohyb dopředu. Navíc se touto rétorikou zakrývá, že právě současnost má vyloženě retardační charakter. Důsledky tohoto přístupu pak vidíme v následujícím citátu:

"A nenastal už konečně i na levici čas, přiznat si realisticky, že ke zrodu českého národa a celé naší společnosti (která bývala i průmyslovou velmocí) výrazně přispěl císař František Josef I.? Nepatřil snad k nejvýznamnějším našim vládcům? Ostatně národní obrození nejvíce plodů sklízelo právě za jeho rozšafného a moudře nepokrokářského panování. A k největším vojevůdcům a rekům náleží Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče, jehož i umělecky cenný pomník by měl být obnoven."

Vztahovat se k RU, jako k jakémusi vzoru je pro levici nemožné. Národní obrození vzniklo sice za Franze Josefa, ale hlavně proto, že do té doby byl český živel potlačován, neboli pokud by nebylo "osvíceného" panování Habsburků, asi by nebylo národního obrození třeba. No a dovolávat se pana Radeckého už je jen úlet.

"Uskutečnění (neo)konzervativní přestavby levice 21. století se může stát jednou z adekvátních reakcí na hegemonii globálního kapitalismu s nadstavbou v podobě liberální demokracie (či "ultraimperialismu"). I odpovědí na mediálně silně zprofanované "výzvy" globalizace i tzv. modernity. I jednou z cest, jak alespoň zmírnit obludné odcizení v (post)moderních pokrokářských časech. V neposlední řadě i odpovědí na pořád silně bezzubé hledání subjektu systémových změn. Zapomínat ovšem nelze ani na to, že ne-kapitalismus automaticky ještě rozhodně neznamená socialismus. I dějinný optimismus má své limity."

Myslím, že by stačilo, aby se levice opřela o své základní intelektuální zdroje, o racionální postižení skutečných příčin současných problémů, které leží v povaze zhodnocovacího procesu kapitálu.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář