Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
Nesmyslný střet ČSSDxANO o penzích otevírá cestu/4

Nesmyslný střet ČSSDxANO o penzích otevírá cestu/4

31. srpen 2016 | 07.00 |

Dávám některé další náměty, jak prodloužit období produktivního uplatnění člověka, které zůstávají mimo pozornost, resp. které si nikdo neumí představit, a proto v důsledku vžitých stereotypů děláme v diskusi na daná téma stále se opakující chyby.

Za třetí: Výchova k týmovosti a týmovost

Největší rezervy ve vzdělávacím systému máme patrně v oblasti výchovy k týmovosti. Rozvinout v člověku předpoklady k tomu, aby byl všestranně připraven na efektivní fungování v týmu v souladu se svými individuálními schopnostmi, není jen věcí vzdělání. Proto bychom správně – a to i na úrovni terciárního vzdělání – měli hovořit nikoli jen o vzdělávacím, ale o výchovně vzdělávacím systému.

Když se podíváme na celý vzdělávací systém, tak nejúčinněji výchova k týmovosti probíhá snad jen v mateřské školce a pak se z výchovně vzdělávacího procesu vytrácí. Přitom základem úspěchu soukromé firmy i státní instituce je nikoli jednotlivec, ale tým. Bez týmu se sebeschopnější jednotlivec stává spíše oběti vzájemné rivality.

Přitom si lze snadno představit, jak na univerzitách týmovost pěstovat:

- Vzdělání od počátku orientovat na zpracování závěrečné práce, která řeší konkrétní problém či přesněji je dílčím vkladem do řešení komplexního problému, podílí se na řešení komplexního problému.

- Při řešení tohoto problému si studenti rozdělí komplexní problém na dílčí a každý zodpovídá za svoji část řešení problému; v průběhu studia za stále náročnější výkon (od ročníkových prací, přes bakalářské až po diplomovou).

- Při řešení problému studenti spolupracují jak mezioborově, tak i mezi ročníky (starší a zkušenější se začínajícími studenty).

- Jednotlivé předměty, které jsou studentům přednášeny, jsou cíleně orientovány na schopnost řešit konkrétní a komplexní problém.

- Zadání a vymezení problému může vycházet ze spolupráce univerzity s praxí (praxí firmy, instituce apod.), mj. právě s využitím absolventů univerzity, kteří již v praxi působí a mají představu o tom, jaký úkol zadat.

- Za práci týmu zodpovídá zkušený pedagog, který je schopen napomoci řešit i konfliktní situace, rozpoznat různé nedostatky v individuálním profilu jednotlivých studentů a citlivě přispět k nápravě individuálních nedostatků.

Důležité je vhodně zvolit praktický problém, který se řeší. Ten by neměl být jen "cvičný", ale reálný. Jeho řešení by mělo mít konkrétní a významný přínos, aby studenti byli dostatečně motivování.

Dal jsem jen velmi stručný nástin toho, jak u studentů pěstovat schopnost týmové práce. Myslím, že každý kdo působí v oblasti vzdělání, ale i v oblasti praxe mě může doplnit. Dovedeme si vůbec udělat představu o tom, jak radikálně by se zvýšila efektivnost vysokoškolského vzdělávacího procesu z hlediska praktického uplatnění absolventů na profesních trzích? Dovedeme si vůbec představit, k jak významnému zvýšení efektivnosti firem a institucí by to vedlo?

A hlavně – člověk schopný pracovat v týmu by se v práci cítil mnohem více "doma" (viz předcházející díl série) a dokázal by i ve vyšším věku v rámci týmu plně zhodnotit a uplatnit své zkušenosti. Mimo jiné – v životě jsem se učil od řady lidí, v přímém kontaktu s nimi. Pokud někdo uměl něco, co jsem potřeboval ve své profesi, neváhal jsem a osobně jsem se s ním setkal, snažit se od něj co nejvíce naučit. A to dělám stále, ve věku přesahujícím šedesátku. Moje zkušenost od studentských let až dodnes říká, že inovační výkonnost člověka (schopnost přicházet s invencemi, neotřelými nápady), který něco umí a pracuje na sobě, vrcholí někdy kolem osmdesátky. V tuto dobu vrcholí i jeho schopnost sdělovat své zkušenosti.

Toto obrovské bohatství zpravidla bývá využíváno minimálně v důsledku toho, že nad týmovostí převažuji rivalitní vztahy, které vedou k tomu, že pozice (spojené mj. i s rozdělováním peněz ve firmě či instituci) mnohdy obsazují neumětelové. Problém aktivního uplatnění člověka ve vyšším věku tedy není ani tak fyziologický (to, že by člověka z aktivního působení vyřazovaly handicapy stáří), ale vztahový. Mj. i proto, že naprosto selhává výchova a vzdělávání k týmovosti.

A proč selhává? Z jednoduché důvodu: Vysoké školy v současné době nejsou způsobem financování vedeny k tomu, aby se snažily o co nejlepší a co nejvíce dlouhodobou uplatnitelnost svých absolventů. Důsledek? Když systém nepracuje v prostředí dobrých motivací, prosadí se motivace špatné, parazitní.

(Pokračováním dalším dílem série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší