R2016/210: Diskuse LK: Cesta k reformám otevřena/1

1. září 2016 | 03.00 |

Konflikt ČSSD s ANO otevřel cestu k realizaci zásadních reforem - 1. část

V rámci seriálu o reformách, konkrétně pak v rámci diskuse před 19. ročníkem konference Lidský kapitál a investice do vzdělání, uveřejňuji sérii několika svých příspěvků, které jsem publikoval z taktických důvodů i mimo seriál od 28. srpna. Jedná se totiž o mimořádnou příležitost, jak nejen otevřít cestu ke kvalifikované diskusi o zásadních reformách (ta již probíhá), ale i cestu k reformám samotným.

Nesmyslná, skutečně nesmyslná diskuse probíhající ve vládě mezi ČSSD a ANO o tom, na jaké věkové hranici "zastropovat" věk odchodu do důchodu, poskytuje dosud nejvýhodnější příležitost udělat si představu o tom, jak odstartovat skutečné reformy. Tím spíš, že k ní dochází právě v době kampaně k "přípravným" (krajským a senátním) volbám a zahájení přípravy na rozhodující "velké" volby.

Tato diskuse je nesmyslná ze dvou důvodů:

- Za prvé a z méně důležitého hlediska: Na jedné straně nikdo neví, jak se budou vyvíjet parametry dožití či uchování schopnosti člověka být výdělečně činný, na druhé straně cokoli se dnes rozhodne, může se hned po dalších volbách (dokonce i dříve) změnit.

Za druhé a to ze zásadního hlediska: Penzijní systém je potřeba především reformovat, a to tak, aby se každý na základně své konkrétní životní situace samostatně rozhodoval, kdy půjde do důchodu, resp. jak bude postupně zapojovat do financování svého života zdroje ze svého penzijního pojištění.

Toto rozhodování, které se v intencích současného, rozhodně ne ideálního, penzijního pojištění poněkud nesprávně nazývá "kdy odejít do důchodu", je nejefektivnější právě tehdy, když je zaveden plně zásluhový průběžný penzijní systém. A nejen to. Pokud bychom přešli k plně zásluhovému a plně uzavřenému penzijnímu systému s jednotnou základní dávkou, vytvořili bychom tím podmínky pro všechny ostatní reformy systému sociálního pojištění a sociálního investování (tj. i péče o zdraví a vzdělání). Vytvořili bychom tím totiž reálnou ekonomickou základu pro ekonomickou expanzi produktivních služeb, tj. těch služeb, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností (chcete-li, lidského kapitálu).

Hádky ve vládě jsou tak zcela výjimečnou historickou příležitostí pochopit, o co jde, otevřít diskusi k tomu nejpodstatnějšímu, o co dnes jde! – Tak toho využijme. Pokusím se to dnes v tomto článku a v dalších navazujících co nejsrozumitelněji a nejpodrobněji vysvětlit.

Mimo jiné – to že se vláda začala hádat na toto téma, spadlo doslova jako dar z nebe. Proč? Přesně před 12 dny od publikování tohoto článku (tj. 16 srpna) jsem v rámci tohoto seriálu o reformách napsal toto (proloženě):

Bude potřeba vycizelovat příslušné formulace k tomuto obsahu:

* Pokud neodstartujeme postupnou (ale promyšleno a cílevědomou) transformaci penzijního systému do podoby plně zásluhového a plně uzavřeného průběžného systému s jednotnou základní dávkou, budeme (jako občané naší země) v důsledku nejrůznějších tlaků (včetně tlaků pocházejících z organizované migrace) o všechno okradeni. Zmizí základní kritéria spravedlnosti a společnost se propadne do chaosu (o což ani některým globálně působícím silám jde).

* Odstartovat bez rizik, prakticky okamžitě a tak, aby si každý sám na vlastní zkušenosti mohl ověřit, že skutečně bezpečný, spravedlivý a solidární je právě výše uvedený penzijní systém, příslušnou penzijní reformu, je reálné. A to formou toho, co nazýváme "postgraduální nadstavbou plně zásluhového a plně uzavřeného průběžného systému s jednotnou základní dávkou". Tj. kdy místo současného distorzního řešení výpočtu příjmu těch, co jsou produktivní v důchodovém věku, dáme možnost volně nastavitelného souběhu příjmu a důchodu na principu plně zásluhového a plně uzavřeného průběžného systému (co tam v období po odchodu do penze odvedu, to podle pojistné matematiky dostanu zpět).

* Jakmile dojde k zavedení plně zásluhového a plně uzavřeného průběžného systému s jednotnou základní dávkou, vznikne reálná ekonomická základna pro to, aby se ta odvětví produktivních služeb, která pozitivně působí na prodloužení doby produktivního (výdělečného) působení člověka, prodloužení uplatnění člověka na profesních trzích, ufinancovala. A to ufinancovala na vlastním ekonomickém základě s využitím tržních mechanismů.

(Vyložit výše uvedené jasně a srozumitelně nebude jednoduché.)
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3734-kdy-a-jak-to-zacne-co-skutecne-reformy-2.html

Bylo to v kontextu dalších dvou článků (toto byl druhý ze tří celkem), v nichž jsem se zabýval otázkou, kdy a jak budou odstartovány skutečné a nezbytné reformy, kdy a jak dojde k obratu k lepšímu. Zde je odkaz na zmíněné další dva články:

http://radimvalencik.pise.cz/3733-kdy-a-jak-to-zacne-co-skutecne-reformy-1.html

http://radimvalencik.pise.cz/3735-kdy-a-jak-to-zacne-co-skutecne-reformy-3.html

Mimo jiné – právě teď se na stránkách mého blogu v seriálu o reformách (jsou to články označené v úvodu názvu "R2016/pořadové číslo článku: Diskuse LK: Autor a stručný název") rozpoutala vpravdě vášnivá diskuse, a to mj. i k otázce reformy penzijního systému. A zrovna předevčírem jsem v rámci toho publikoval článek, který možná každého překvapí. Pokud bychom zavedli jen postgraduální plně zásluhovou a plně uzavřenou nadstavbu současného průběžného penzijního systému (tj. jen pro ty, co již mohou odejít v rámci současného penzijního systému do důchodu), tak jednoduchým (i zjednodušeným) výpočtem lze ukázat, že například:

Pokud 15 tisíc Kč tvoří starobní důchod člověka, 50 tisíc Kč je jeho příjem z výdělečné činnosti, z toho 15 tisíc Kč odvod do důchodového systému, člověk má 65 let. Pak v případě, že odejde do důchodu v 70 létech, se jeho důchod (v reálných hodnotách) zvýší o 16,675 tis. Kč měsíčně, tj. celkem na 31, 675 tisíc korun. A v případě odchodu v 75 létech se zvýší o 43,500 tis. Kč, tj. na celkových neuvěřitelných 58, 5 tisíc korun!!!

To jsou čísla! To jen pro představu, jak by mohla být ufinancována odvětví produktivních služeb z toho, co umožní prodloužit člověku plnohodnotný život. Pokud si ovšem dobře zvolí a dobře průběžně aktualizuje svou profesní dráhu, zvyšuje a doplňuje kvalifikaci, dbá o své zdraví. Ale o to přece jde!
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3768-r2016-204-diskuse-lk-konecne-vasniva-7.html

Z toho je též vidět, jak jsou ti, kteří by si chtěli přivydělat na vyšší důchod prodloužením doby odchodu do důchodu, nehorázně okrádání a současně (což je ještě horší) demotivováni. A také to, že diskuse o prodloužení doby odchodu do důchodu jsou naprosto bezpředmětné. Řešení existuje, nesrovnatelně lepší a jinde.

K tomu dvě závěrečné poznámky:

1. Tento a další navazující články zařadím do seriálu o reformách od 1. září tohoto roku. A budu téma vytrvale sledovat. Využiji i toho, že působím v Potůčkově důchodové komisi.

2. Na výše uvedený článek s propočtem (z 26. srpna) jsem obdržel i kritické reakce. Např. J. Mertl píše: "To jsou sice velmi pěkná čísla, ale s nerealistickými předpoklady. Výdělek 50 000 Kč ve věku 65 let a více může mít jen velmi malá skupina osob (i průměrný výdělek je někde kolem 27 000 na plný úvazek o mediánu nemluvě). Dále pak do 70 let jistě někteří pracovat mohou (v rámci konceptu prodloužení produktivního uplatnění), nicméně v 75 letech už budou pracovat pouze ojedinělé osoby, tudíž ta kalkulace je čistě teoretická." Pochopitelně mu odpovím. Ale zkuste se sami zamyslet:

Co by podle vás bylo možné udělat pro prodloužení doby zainteresovaného produktivního (výdělečného) uplatnění člověka. Tj. zkuste uvažovat nikoli ve stylu "proč to nejde", ale ve stylu "jak problém řešit", "jak navrhovaný systém podpořit". Pokusme se každý z nás formulovat nějaká doporučení a odhad, jaký mohou mít efekt. Odhad v podobě procentuálního ocenění toho, o kolik se prodlouží doba produktivního uplatnění člověka v důsledku využití nějaké konkrétní možnosti toho, co lze udělat.

Např. o 0,2 % či 3 % apod. Tím, že se nějakou konkrétní formou zkvalitní vzdělání, zdravotní péče apod. Ale konkrétní formou! Zkuste aktivně vstoupit do této jedinečné šance obrátit vývoj směrem k perspektivnímu řešení problémů.

(Pokračování navazujícím příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář