R2016/199: Diskuse LK: Konečně vášnivá!/2

21. srpen 2016 | 07.00 |

Na tomto vlákně:

https://www.facebook.com/radim.valencik/posts/10205338774189361?pnref=story

a paralelně na stránce komentářů k příslušnému článku M. Kroha:

http://radimvalencik.pise.cz/3746-r2016-198-diskuse-lk-kroh-ad-produktivni-sluzby.html

vypukla vpravdě vášnivá diskuse k přístupu vyloženém v monografii "Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?", Radim Valenčík a kol., VŠFS, Edice EUPRESS Praha, 2015, ISBN 978-80-7408-126-2, plný text online viz:

http://www.vsfs.cz/prilohy/konference/lk_2015_ctvrta_prumyslova_revoluce.pdf

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">Diskuse je součástí přípravy 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Publikuji nejvýznamnější část diskuse:

Následující je z diskuse na:

http://radimvalencik.pise.cz/3746-komentare.html

Ondřej Černík:

K příspěvku pana docenta Michaela Kroha uvedu následné:
1. Jeho zjevně chybné pochopení pozičního investování a vzájemné krytí porušování obecných zásad neimplikuje představu, že všichni jsou lumpové. Pan docent zjevně nepochopil, o co v problematice pozičního investování a vzájemné krytí porušování obecných zásad kráčí. Jde o to, že pokud si chcete ve "hře života" (The Game of Life,Ken Binmore 1995) tzv. výrazně polepšit, musíte být buď v reálné společnosti lépe informování, nebo jste nucen poručovat společenská pravidla s vidinou, že si vás všimnou ti, kteří je také porušují a ti vás tzv. nesestřelí a nabídnou vám pro vás vlastně vynucenou spolupráci v situaci, kdy si chcete výrazně polepšit. Takto popisujeme realitu s kolegy vedenými R. Valenčíkem. Pokud nechcete zůstat na platformě třetího podpalubí Titaniku, tak se musíte prosazovat, a to vás tlačí ke spolupráci nebo pojmem R. Valenčíka, i. e. tzv. slouhovství.
2. Zde se pan docent zastává dummkopfské mantry východoevropských zemí tzv. evengelia vzdělanosti. To platilo v době proletářské tedy za V. I. Lenina, ovšem né dnes. Nechci se slabě opírat do živobytí založeném na vzdělávání 80 % lokální česky studujícíci generace Y, neustále argumentujícím tím, že tzv. "nemají žádnou praxi a nikde je pořádně nevemou". Ne jejich cena práce je nízká, lokální. Nebudu zde rozebírat, že mnozí soudruzi docenti nepochopili ani trevírského rodáka K. Marxe a na univerzitě jim dnes nevysvětlí, že v globálním kapitalismu dnes nabízet na trhu pouze lidskou práci, je dost naivní, proto se raději studentky svéknou. – Pro příklad disponující reálným výkonem, ale nemusíme chodit daleko tedy k nám do Německa. Absolvent Fachhochschule neumí sice roboty vyvíjet, ovšem je umí opravit, oživit atd. a to jelikož je na základě státně řízeného (už od G. F. W. Hegela, byl státním filozofem a pomohl k odklonění od silného vlivu církevního školství v německých zemích) vzdělávání, jako absolvent německých škol je schopen odborně domluvit na celém světě, ale i doma narozdíl od Číňana s vývojáři německy. Gymnazista pak franzousky či španělsky atd. To ho vynáší do pozice klíčového pracovníka v oboru, který má k tomu stanovený plat. Není tedy českým lokálním absolventem, docentem v angličtině zadrhávající, neschopný cokoliv anglicky hovořícímu zákazníku z Koreje vyšvetlit atd. Jeho plat je determinovaný na základě funkčního business modelu a né nějakých akademických pseudotitulů či učitelských docentur, založeném na neustále schodkovém protektorátním eráru.
3. Industrie 4.0 jako "kladivo na hlupáky". Ano je to tak...né Eduard I. vulgo Kladivo na Skoty, ale čtvrtá průmyslová revoluce, která již dnes výrazně rozdává karty. Pan docent by se měl poinformovat, kolik denně vyrábí automobilka v plně automatizované výrobě vozidel, framaceutická firma antidepresiv. A upozorňuji, že jsou daleko sofistikovanější výroby premiových vozů, než je německá Škoda Auto. Proč jsou tzv. emerging economics rozvojové a nikdy nebudou rozvinuté, jelikož nejsou schopny se učastnit Industrie 4.0, takže se mohou hlupácky sobotkovsky zazubit u německého, švýcarského či japonského robota.
Nejsou si schopny sáhnout na vyšší přidanou hodnotu či reexporty, které dělají z Německa čtvrtou nejsilnější ekonomika světa. Slovenskou ekonomiku s nejvíce vyrobenými auty na hlavu v Evropě a po uvedení do provozu německými roboty plně automatizovanou výrobu v kontúrách Industrie 4.0 ve výrobě Jaguar-Rover-Land Rover v nově vznikajícím závodě v Nitře, kde budou roboti vyrábět 300 000 ročně a Slovensko se stane největším výrobcem aut v přepočtu per capita na světě. A není k tomu potřeba žádné slovenské kvalifikované pracovní síly, či vzdělaných absolventů pana docenta.
Ti si mohou dát z českého eráru čokoládu vyrobenou u firmy Milka bez doteku lidské ruky, a pokud je z jejich nepotřebnosti rozbolí hlava zajdou si do lekárny pro Aspirin od firmy Bayer a magistra vám ho potom, co z dopravníku z automatického skladu (hlidající samozřejmě množství zásob, expirace atd.) na pultě pouze s úsměvem předá.
4. Zde souhlasím s myšlenkami, základní, solidární průběžný a pak zásluhové systémy s účastí institucí. Samozřejmě na základě teorie pernamentního důchodu by si měl každý i třeba motivačně zvýhodněně akumulovat prostředky na své stáři. Proč by měl operátor dohlížející na praci robotů platit přes erár na vědce ve ztrátových institucíc.

Jan Mertl:

Asi bych nenazýval veřejné finance schodkovým erárem, konec konců většina vyspělých zemí veřejný dluh má a není to specifikum ČR. Školství je určitě nutno kultivovat ale je to postupný proces, žádné huráreformy se zatím neujaly a asi ani neujmou. Poziční investování funguje, nejde o spiklenectví ale o to že skutečně samotná práce k získání odpovídajících pozic nestačí. Možná by však pomohlo, kdyby "dobrých" pozic bylo více, pak by o ně nebyla taková tlačenice a třetí třída v podpalubí by se podstatně zmenšila ...

Michael Kroh:

K příspěvku pana Černíka:

1) Poziční investování: modely vůbec neřeší, zda je systém a zásady, které se "porušují", správný. To matematika neumí, ale reálný život to dříve nebo později vyřeší vždy. Sociální revoluce je také "porušením zásad", nicméně v minulosti to byly "lokomotivy" společenského pokroku. Mimochodem, netvrdil jsem, že elity se skládají z lumpů, jen že vaše koncepce nahrává takovému vidění problému. Je si třeba uvědomit, že pokud se nechcete pohybovat pouze v uzavřené komunitě odborníků na teorii her, pak musíte být schopen obhájit své názory i mimo ni. A zde můžete narazit na meze samotné teoretické disciplíny.

2) Názory na globální ekonomii a "čtvrtou průmyslovou revoluci" jsou zcela poplatny liberálnímu mainstreamu, který si neví rady s rozšiřováním "nůžek" mezi vyspělými a chudými zeměmi či mezi bohatými a chudými. Je pravdou, že v rámci současného systému jsou tyto problémy v dlouhodobém horizontu neřešitelné. Pokud by současný trend pokračoval živelně, bez zásahu do jeho mechanismu, pak svět skončí v lepším případě v situaci globálního stěhování národů, nebo v horším případě v katastrofě globální války. Výsledek obojího bude podobný - nezbytnost změny paradigmatu a tudíž i matematických modelů (ty jsou obvykle opožděny za realitou), pokud ještě na Zemi zbude někdo, kdo to bude moci udělat. Člověk má vždy možnost překročit modely, které jsou vydedukovány z existujícího systému. Pokud se autor odovolává na Hegela a Marxe, tak by to měl minimálně vědět.
3) Jazyková bariéra je reálný problém, ale není fatálně neřešitelný, jak je to v komentáři. Rozšíření angličtiny je důsledkem koloniálního systému a určitě je více Němců než Čechů. To je pravda. Ale jen v tom to není a je to překonatelné. Američané nejsou bohatí proto, že mluví anglicky.
4) Velmi důrazně chci autora komentáře upozornit, že jeho styl vyjadřování je z akademického pohledu nepřijatelný. Je nutno respektovat i odlišná stanoviska, a ne je shazovat z pohledu jakési "vyšší úrovně". Zmiňovaní Marx ani Hegel neznali teorii her, a přesto byli schopni zformulovat převratné myšlenky - tak převratné, které ani ten nelepší teoretik her není schopen vymyslet, zejména pokud nechce překročit limit matematických modelů. Čili pokud někdo dobře zná teorii her, je to jen dobře, ale na fundamentální závěry tato teorie netačí a musí nastoupit kooperace. Styl komentátora jde však proti této spolupráci, protože si myslí, že je chytřejší než ostatní, protože ovládl nějaký teoretický nástroj. Dopouští se podobné chyby, jako kdysi komunisté, když říkali, že v podobě materialistické dialektiky mají nástroj zaručující automaticky pravdivé poznání.
5) S komentářem J. Mertla souhlasím.

Jinak kritika univerzit ve smyslu suché teorie atd. je taky trošku podivná. Vysoké školy tu jsou od toho, aby teorii podržely, praxe to sama neudělá. Samozřejmě vazba na praktické využití znalostí by tam být měla, o tom netřeba diskutovat, ale masifikace vysokého školství neznamená, že díky tomu, že studuje na školách 60 procent populačního ročníku se vysoké školy transformují na praktické přípravky - od toho tu jsou jiné instituce nebo i firmy. Celkově mi to přijde, že v prostředí poměrně dosti překotného vývoje je obtížné sledovat základní "linku" toho, aby ten vývoj poskytoval pozitiva pro většinu obyvatelstva, což je konečným kritériem efektivnosti jakéhokoli sociálně-ekonomického systému. Myslím, že ty problémy nejsou tak velké, spíše ty diskuse o nich jsou často zbytečně vyhrocené - výsledkem volebních kampaní a významných změn vlád apod. jsou často malé změny v nastavení daní, sociálního pojištění a dalších národohospodářských nástrojů a agregátů. Ale zase je o čem diskutovat

To jo, ale tohle je na velmi dlouhou diskusi. Vůbec jakou funkci hraje vzdělání, rozdíl mezi vzděláním a kvalifikací atd. "Čtvrtá průmyslová revoluce" tento problém ještě vyostřuje. Úloha VŠ je skutečně širší, než být jen přípravkou. Jenže když je vstupenkou do sfér "pozičního investování" vysokoškolský diplom ...
(Pokračování navazující diskusí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář