R2016/267: Diskuse LK: Blahout: Chyby v myšlení/10

30. říjen 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Michal Blahout, pedagog a doktorand na VŠFS. Toto je první ze tří částí:

Behaviorální ekonomie a chyby v lidském myšlení – 10. část

Michal Blahout

Úvodní poznámka:

Cílem tohoto pracovního textu je upozornit na některé časté chyby v lidském myšlení, a to zejména v souvislosti s otázkami kultivace lidského kapitálu.
Možný výzkum

V textu jsem několikrát zmínil, jak by se konkrétní chyba v lidském myšlení dala otestovat. Existuje celá řada možných behaviorální experimentů, které je v našich silách provést. V první fázi můžeme zkusit ověřit, či vyvrátit experimenty již provedené jinými behaviorálními ekonomy a časem přijít i s vlastními. Byly by z toho dost hodnotné články. Můžeme publikovat potvrzení či vyvrácení, pak srovnání mezi výsledky z ČR a z USA, kde byla drtivá většina provedena. Naše škola má tu výhodu, že můžeme testovat různé národnosti (Čechy, Rusy a Číňany). Dále publikovat vývoj v čase, pokud se tyto testy budou dělat pravidelně.

Můžeme zkusit reagovat na práci Kate H. Gordonové, která dělala pokusy na svých studentech, kdy je nechala hádat váhu jednotlivých předmětů a zjistila, že skupinové rozhodnutí bylo na 94 procent přesné. Podobné experimenty shrnul ve své knize The Wisdom of Crowds, James M. Surowiecki. Danou knihu jsem zatím nečetl, ale zjišťoval jsem si podstatu věci a i když výsledky jejich experimentů jsou správné, tak se jim dají vytknout tři věci: 

1) Špatné určování elit, kdy zaměňovali schopnosti za inteligenci. Například při určování závady u auta bude elitou automechanik, i když profesor matematiky je chytřejší. (pokud vás napadlo, že to tak být nemusí, tak pozor na past 100%.)

2) Experimenty probíhaly v dokonalých podmínkách. Nikdo se nesnažil výsledek ovlivnit. Kdežto v realitě a zejména ve veřejné volbě jsme všichni manipulováni a méně schopní podléhají manipulaci více, než ti schopnější. Tedy zkusme jejich experimenty zopakovat tak, jak je dělali oni a následně je zkusme zopakovat a při tom pokusné subjekty nějak ovlivnit. Zjistíme, zda se budou výsledky lišit a zda se více nechala ovlivnit skupina složená z elit, složená z laiků nebo namíchaná. Ovlivnit skupiny můžeme pomocí ukotvení. Hádat váhu předmětu se bude veřejně, kdy v jedné skupině budou první tři hádající hádat hodně a v druhé málo a uvidíme, zda to ovlivní typy ostatních v pořadí. Třetí skupina bude bez ovlivnění.

3) Kognitivní snadnost. Dané problémy byly formulovány s kognitivní snadností. Odhadněte hmotnost, je velmi jednoduchý úkol. U problémů složitějších na pochopení by se mohla projevit kognitivní snadnost. Obzvláště, když jim ho podstrčíme.

Hádat váhu býka je poměrně jednoduché, ale v případě optimální léčby pacienta by lidé asi nerozhodli dobře.

Dálezaujala práce Dana Aryeriho, který zkoumal, jak peníze cvičí s naším charakterem. Zabýval se tím, jak se lidé dopouštějí malých nepravostí. Zabývá se tam celou řadou věcí a plyne z toho pár zajímavých závěrů, což bychom také mohli zkusit ověřit. Dále bychom mohli na jeho zjištění navázat, kdy bychom zkoumali, co vede lidi k porušování pravidel, popřípadě jaká pravidla budou spíše dodržovat. Poruší snáze nesmyslná pravidla nebo smysluplná. Jednoduchá nebo složitá. Férová či nefér. (V souladu se společenskými normami či nikoliv.)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: R2016/267: Diskuse LK: Blahout: Chyby v myšlení/10 honza 30. 10. 2016 - 07:31