R2016/196: Diskuse LK: Blahout: Chyby v myšlení/5

17. srpen 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Michal Blahout, pedagog a doktorand na VŠFS. Toto je první ze tří částí:

Behaviorální ekonomie a chyby v lidském myšlení – 5. část

Michal Blahout

Úvodní poznámka:

Cílem tohoto pracovního textu je upozornit na některé časté chyby v lidském myšlení, a to zejména v souvislosti s otázkami kultivace lidského kapitálu.

Císařovy nové šaty:

Jedna z nejvýznamnějších bych v lidském myšlení. Tato chyba byla krásně zachycena v Andersenově pohádce Císařovy nové šaty. (pohádku nebudu vysvětlovat. Kdo ji nezná, ať si doplní mezery.)  Tato pohádka pojednává o všeobecně akceptované nesmyslnosti lidského jednání. Případně o tom, že forma je někdy upřednostňována nad obsahem, což je také nesmyslné jednání. (Kolega Klesla se domnívá, že vyznění pohádky je strach z trestu, ale s tím nesouhlasím, jelikož kdo by potrestal císaře? Mohl říci, že šaty vidí a že se mu nelíbí.)

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">Jedná se v podstatě o projev nekritického myšlení, kdy věci přijímáme za fakt, aniž bychom o nich přemýšleli.

Představte si, že někdo točí film. Tento film není příliš povedený, prostě slátanina bez nějakého smyslu či pořádného děje. Je úplně jedno zda k tomu došlo kvůli neschopnosti autora nebo že se na to autor lidově řečeno vybodnul. Tuto slátaninu pak představí lidem jako umělecké zpracování s hlubokým smyslem. Každý, kdo řekne, že je to blbost či slátanina, tak daný film nepochopil, nemá vkus atd... A jelikož lidé chtějí být považováni za ty, co mají vkus, tak buď předstírají, že ho v tom vidí nebo se o tom sami přesvědčí, ale musí jim ten smysl nejdříve někdo říci.

Stejné je to v umění, kdy malíř celý rok paří a pak za půl hodiny namaluje nějakou patlaninu a prohlásí to za umění. Majitel galerie to prohlásí za umělecké dílo, dá na to cenovku v řádech statisíců a každý, kdo řekne, že to není umění, je nařčen z ignorantství a že umění nerozumí. Tedy každý bude tvrdit, že to za umění považuje, že tam vidí vyjádření toho či onoho podle toho, co se jim řekne.

To můžeme zkusit otestovat: Uspořádáme 3x seminář o moderním umění. Jeden z představených obrazů bude námi vytvořená patlanina, přičemž jedné skupině řekneme jeden význam, druhé jiný a třetí žádný. Když se jich na to pak budeme ptát, tak uvidíme, zda budou tvrdit, že to tam vidí a u třetí skupiny si každý nějaký vymyslí. Otázka musí stát: co v tom vidí za význam. Nikoliv jaký je či co jim říkal přednášející.

Projevy této chyby můžeme pozorovat v celé řadě lidského konání. Už víše jsem popsal, že se výrazně projevuje v umění. Kdo v těch moderních patlaninách nevidí umělecké dílo, ten nerozumí umění a nehodí se na jakoukoliv práci s ním. Točí se kolem toho velké peníze, které kasírují umělci, galerie, aukční síně a obchodníci s uměním. Proto každého, kdo by jim jejich výnosný "byznys" chtěl narušit, podobně jako ten chlapeček, co řekl, že je císař nahý, tím, že řekne: "Vždyť to žádné umění není, jen mazanice.", je hned ocejchován cejchem kulturního barbara. Respektive aby se někdo mezi tuto "elitu" mohl vypracovat, musí jasně prokázat, že císařovy šaty opravdu vidí. Tento úpadek je způsoben tím, že se z umění stal byznys. Umělci již netvoří proto, aby vytvořili něco krásného, ale proto, aby prodali, co nejvíce obrazů, popřípadě aby měli pohodlný živit performního umělce a žili z nějakých grantů.

Nabízí se pochopitelně otázka, co je to opravdové umění? Jak ho lze definovat atd... Jedná se o věc, kterou nelze nijak dokázat. Ale stejně tak by nešlo dokázat, že je císař nahý. V okamžiku, kdy by byli všichni přesvědčeni, že má krásné šaty, tak poukázání na zjevnou realitu neobstojí, protože ji nevidí. A případně přijmout, že je to opravdu tak, by vyvolalo kognitivní nesoulad. Člověk, který celý život tvrdí, že taková mazanina je uměním, si nikdy nepřizná, že je to jen mazanina, jelikož by musel přiznat, že celý jeho život byla lež.

Důkazy toho vidíme. Například nedávný incident v muzeu, kdy někdo nechal na zemi položené brýle a návštěvníci je považovali za exponát. Když lidé koukají na obraz a budete po nich chtít, aby vám řekli význam, tak si budou vymýšlet. Když jim ten význam řeknete, tak ho všichni uvidí. Lidé chtějí být součástí skupiny a chtějí být skupinou vnímáni pozitivně. Když budete tvrdit, že císař je nahý a všichni budou zarytě tvrdit, že vidí krásné šaty a dokonce vás kvůli tomu vyloučí ze společnosti, protože jim působíte kognitivní nesoulad, tak jedinec nakonec podlehne a přijme za fakt věc, o které ví, že je nesmyslná. Viz následující obrázek:

Ruku na srdce, každý, kdo poprvé viděl moderní umění, tak to za umění nepovažoval až do okamžiku, kdy mu bylo řečeno, že by to za umění považovat měl. Příklady "umění" a móda:

Esence žraloka:

(Pokračováním dalším dílem série)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář