R2016/189: Diskuse LK: Reflexe průběhu diskuse/3

10. srpen 2016 | 07.00 |

Pokračuji v sérii příspěvků, které shrnují dosavadní přípravnou diskusi k 19. ročníku vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. V předcházejících dvou jsem ukázal, proč má zásadní význam přechod k plně zásluhovému a plně uzavřenému průběžnému penzijnímu systému s jednotnou základní sociální dávkou. A také, jak přechod k takovému systému snadno odstartovat zavedením postgraduální plně zásluhové a uzavřené nadstavby současného průběžného penzijního systému.

Dnes se budu věnovat formou několika poznámek tzv. průmyslu 0.4, resp. 4. průmyslové revoluci. Na jedné straně mě potěšilo, že se této problematice věnovalo větší množství příspěvků a že došlo i k určité výměně názorů na toto téma. Na druhé straně mě trochu (spíše dost) mrzí, že se nikdo v rámci diskuse nepokusil o konfrontaci vize 4. průmyslové revoluce s vizí přechodu ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách (produktivních v tom smyslu, že tyto služby přispívají k nabývání, uchování a využití lidského kapitálu). Přitom právě na vizi ekonomiky produktivních služeb stojí koncepce vtělená do konceptu komplexních reforem, který je rozpracováván v rámci série čtyř navazujících konferencí k lidskému kapitálu (17.

, 18., 19., tj. tento, a 20. ročník v létech 2014-2017).

Vůbec nejde o to popírat význam zásadních změn, které již začaly probíhat a patrně budou ještě s větší intenzitou probíhat v oblasti technologické základny ekonomiky, které souvisejí s informačními a od nich se odvíjejícími technologiemi (automatizace, robotizace apod.). Problém je v tom, že vize 4. průmyslové revoluce je zavádějící (je projevem setrvačného myšlení v přelomové době), pokud si neuvědomíme, že je součástí mnohem zásadnějších změn ekonomického společenského systému. K tomu několik avizovaných poznámek:

Za prvé:

Ti, co nadšeně popisují, k jakým změnám v souvislosti s nástupem průmyslu 0.4, resp. 4. průmyslovou revolucí, a apelují na to, abychom v dané oblasti nezaostali, si zpravidla vůbec nekladou otázky:

* Jaké lidské schopnosti budou ke generování a šíření inovací v oblasti technologií průmyslu 0.4 potřebné?

* Jak významnou roli bude hrát matematické a technické vzdělání, zejména pak matematická invence a matematická představivost?

* Jaké procento (či spíše promile) obyvatel bude schopno generovat příslušné inovace (odhaduji jen dvě až tři promile) a jaké procento bude schopno se bezprostředně podílet na šíření těchto inovací (odhaduji do deseti procent)?

* Jak změnit současný vzdělávací systém, aby podpořil co největší množství lidí, kteří mají předpoklady k tomu, aby generovali a šířili technologické inovace spojené s průmyslem 0.4?

(Někdy mám dojem, že si část těch, co nadšeně mluví o průmyslu 0.4, představuje, že jde o schopnosti typu zvládání počítačových her. Jenže právě schopnosti toho typu technologické změny spojené s průmyslem 0.4 vyřadí, právě ty nebudou třeba.)

Za druhé:

Co s těmi lidmi, které průmysl 0,4 vyřadí? Odhaduje se, že to bude 40 a později i více procent těch, co jsou zaměstnání v oblasti výroby. Budou žít v enklávách nepotřebných osob, kterým bude poskytován dostatek statků a jejichž hlavní náplní života zbaveného smyslu bude zábava?

Za třetí:

Velmi si vážím řady našich odborníků z oblasti špičkových technologií (informačních technologií a nanotechnologií), jejichž články jsem četl či jejich vystoupení na různých odborných fórem jsem měl potěšení sledovat, kteří době vědí, o co jde. A jsou schopni nejen velmi přesně popsat technologické změny, které lze očekávat, ale také i to, jaké to bude mít dopady na celý sociální systém.

Za čtvrté:

Technologické změny související s tím, co se nazývá průmysl 0.4 či 4. průmyslová revoluce jsou jen jednou z podmínek, která vytvoří předpoklady pro přesun těžiště ekonomických aktivit do oblasti produktivních služeb, a to zejména osobních služeb v oblastech vzdělání, zdravotní péče, ale také relaxace, rehabilitace, mezilidské komunikace apod. Služeb, které umožní těm, co disponují nadprůměrnými schopnostmi (zpravidla získanými nejen díky talentu, ale také obrovské dřině, obrovskému osobnímu nasazení), aby tyto schopnosti co nejlépe a v co nejdelším časovém horizontu využívali. Pokud jedinců schopných generovat inovace v oblasti průmyslu 0.4 budou promile, jedinců schopných tyto inovace šířit do desítky procent, tak těch, co budou působit v oblasti osobních produktivních služeb, budou desítky procent (odhadem 60-70 %). Tam bude "práce jak na kostelní věži", jak říká J. Kůs. Zbytek lidí nalezne uplatnění ve správě, kde se s vývojem informačních technologií bude rovněž snižovat zaměstnanost.

Za páté:

Aby mohlo odvětví osobních produktivních služeb sehrát svojí zásadní roli (takovou, jakou sehrál průmysl v 18. - 19. století), musí stát na svém vlastním ekonomickém základě. Tím jsou ekonomické mechanismy založené na přenesené ceně a zprostředkovaném uplatnění přenesené ceny, které vytváří podmínky pro generování a šíření nikoli průmyslových inovací, ale inovací v této specifické a postupně stále více dominující sféře.

Za šesté:

Odvětví produktivních služeb bude muset sehrát ještě jednu velmi významnou roli. A to v oblasti odstraňování drastických důsledků vyloučení velkých skupin obyvatelstva z hlavního proudu aktivního společenského života. Příčinou tohoto vyloučení je selhávání stávajícího společenského systému, který nezvládl proces majetkové a příjmové divergence, zejména pak připustil, aby dominantní roli v oblasti majetkové divergence hrálo to, co můžeme bez nadsázky nazvat rozkrádáním společnosti ve velkém a shora (týká se všech takzvaně "vyspělých" zemí). Došlo k masovým formám exkluze početných sociálních vrstev a skupin:

* V důsledku rozšiřování chudoby.

* V důsledku toho, že se "vypařily" vzory normálního a úspěšného života (došlo k degradaci poctivosti, pracovitosti, rodinné péče, vzdělání apod.).

* V důsledku vyvolávání "překrývajících" etnických, rasových, náboženských apod. animozit a konfliktů uvnitř států i mezi nimi, tj. animozit a konfliktů, které mají překrýt podstatu selhání současného systému.

* V důsledku vyvolané a v některých případech i podporované a organizované migrace reagující na selhání současného globálního ekonomického systému.

Produktivní služby budou dlouhou dobu hrát mimořádně významnou roli v nápravě stávajícího stavu a postupném zvládnutí začleňování obyvatelstva do hlavního proudu společenského života a společenského vývoje.

Za sedmé:

Teprve v rámci takto šířeji pojaté koncepce změny charakteru ekonomiky lze rozpracovat koncept komplexních reforem (zejména v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění), které bude nutno prosadit k tomu, aby byla zahájena náprava důsledků selhání současného systému... A nikdo to za nás neudělá.

(Pokračování dalším příspěvkem)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář