R2016/169: Diskuse LK: Blahout: Chyby v myšlení/1

21. červenec 2016 | 06.49 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Michal Blahout, pedagog a doktorand na VŠFS. Toto je první ze tří částí:


Behaviorální ekonomie a chyby v lidském myšlení – 1. část

Michal Blahout

Úvodní poznámka:

Cílem tohoto pracovního textu je upozornit na některé časté chyby v lidském myšlení, a to zejména v souvislosti s otázkami kultivace lidského kapitálu.

Behaviorální předsudky

Oficiálně se to nazývá behaviorálními předsudky, i když osobně to nazývám chybami v lidském myšlení (rozhodovávání, usuzování) Neplést s chybami v argumentaci! Na rozdíl od chyb v argumentaci, které mohou být použity záměrně, jsou behaviorální předsudky nevědomé.

Tyto chyby se týkají každého člověka, tedy každý člověk je jimi do nějaké míry ovlivněn. Ovšem míra ovlivnění se liší. Tedy konkrétní chyba může u někoho být zastoupena velmi výrazně, kdežto u jiného téměř neznatelně.

Je otázka, zda to nazývat chybami. Jedná se o faktory, které ovlivňují lidské vnímání, rozhodování a jednání. V mnoha případech mají negativní dopad na užitek, který snižují, popřípadě brání spotřebiteli dosáhnout maximálně možného užitku.

Příklad:

Uživatel se rozhoduje mezi koupí dvou čajů. Tyto čaje jsou naprosto totožné, přesto je výrobce prezentuje jako dva různé produkty. Čaj A stojí 20 Kč a na obalu je čajová konvice. Čaj B stojí 30 Kč a na obalu je anglický lord pijící čaj. Užitek z pití čaje má pro spotřebitele hodnotu 40. Užitek ze subjektivního pocitu luxusu (jsem jak ten lord) je 15. Tento užitek si spotřebitel může spojit jen s čajem B. (Kvůli chybě Rámcování)

Cena

Užitek

Přebytek

Čaj A

20

40

20

Čaj B

30

55 (40+15)

25

Spotřebitel si koupí čaj B a jedná naprosto racionálně. Volí vyšší užitek (25) před menším (20). Ovšem pokud by si ten subjektivní pocit dokázal spojit s jakýmkoliv čajem, tak by mohl v případě čaje A dosáhnout přebytku 35. Tedy, i když člověk jedná racionálně, tak mu rámcování brání dosáhnout maximálního možného užitku.

Podobně je to u afektivní heuristiky, kdy se pod vlivem emocí můžeme dopustit jednání, které náš užitek sníží, popřípadě nám způsobí strast (záporný užitek). Člověk se naštve a praští pěstí do dveří/zdi a zlomí si ruku. Pošle šéfa někam a přijde o práci. Je užitek z toho, že si člověk uleví ranou do dveří větší než strast ze zlomené ruky? Domnívám se, že ne a tedy daný člověk nejednal podle zásady racionality.

Afektivní heuristika:

Afektivní heuristika je chyba v lidském myšlení, kdy člověk jedná pod vlivem emocí. Emoce jsou nedílnou součástí lidské psychiky a vždy budou lidské jednání do nějaké míry ovlivňovat. Důležité ovšem je, aby toto ovlivnění nebylo fatální. Použiji citát:

"Emoce jsou jako oheň. Dobrý sluha, ale špatný pán."

"Je dobře, když emoce plápolají jako plamen svíčky a svítí na správnou cestu, ale nesmí se rozhořet v požár."

Že emoce ovlivňují naše jednání, není třeba dokazovat. S tím by souhlasil snad každý. Přesto se to pokusil dokázat Dan Ariely na behaviorálním experimentu.  Vzal skupinu studentů a dal jim dotazník, kde byly otázky týkající se sexuálních preferencí, bezpečnosti při sexu a morálního jednání ve vztahu k sexu. Studenti na tyto otázky odpovídali ve dvou situacích. Jednak ve škole a jednak doma, kdy měli za úkol se sexuálně vzrušit a pak odpovídat. Ukázalo se, že při vzrušení byli studenti v průměru o 72 % ochotnější přistoupit na různé sexuální praktiky. O 135,8 % by byli ochotnější dopustit se nemorálního jednání a o 25 % ochotnější riskovat co se týče bezpečnosti. (Vysoká hodnota 135 % je do jisté míry nahodnocena odpověďmi na extrémnější otázky, kdy odpověď ano volilo málo lidí a tak zvýšení o 1 vyvolalo velkou změnu). Tento příklad se týká sexuálního vzrušení, ale dá se předpokládat, že i ostatní emoce mají na lidské jednání podobný dopad.

V poslední době jsme svědky situace, kdy je afektivní heuristika využívána jako politický nátlak. Pokud je člověk pod vlivem emocí, tak je ochotnější přistoupit na nabízená řešení dané situace. Například jsou ukázány takovéto fotografie:

Ty v lidech vyvolají výrazné pocity. (Soucit, hněv, marnost atd..) Následně je předneseno nějaké řešení: "Přijměme všechny uprchlíky." "Pošleme jídlo do Afriky." Lidé jsou kvůli vlivu jejich emocí náchylnější tato řešení podpořit. Navíc každý, kdo bude toto řešení kritizovat, bude automaticky považován za toho, kdo toto schvaluje. Když někdo řekne, že nemůžeme přijmout všechny migranty, je hned tím nelidou, kvůli kterému umírají děti na moři. Když někdo řekne, že nemůžeme krmit celou Afriku a mělo by se zapracovat na snížení porodnosti, tak je tím nelidou, který nechá děti hladovět. Lidem je nepříjemné být vyloučeni ze společnosti a tak raději řešení také podpoří.

Shrnutí:

Afektivní heuristika vyvolá u lidí kognitivní nesoulad a na základě kognitivní snadnosti je přijato to nejjednodušší a nejpřímější řešení.

Přijmout migranty je jednoduché na pochopení a lidé mají pocit, že problém byl vyřešen. (migranti jsou šťastní, že jsou v Evropě) Na rozdíl od komplikovaných řešení, která by v důsledku byla účinnější, ale trvala by dlouho a nevyvolala by okamžitou reakci. (stabilizovat region, zvýšit úroveň vzdělání, oddělení náboženství od státu atd...)

Afektivní heuristika nás nutí zbavit se nepříjemného pocitu, který vyvolává a tak lidé sáhnou po tom nejjednodušším řešení. Lidé jednají pod vlivem emocí a to má často závažné důsledky.  "Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly."

"lidé, kteří více cítí, než myslí, často napáchají více škody než ti se zlým úmyslem."

(Pokračování další částí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář