R2016/166: Diskuse LK: Byčánková: K průmyslu 4.0

18. červenec 2016 | 07.00 |

Uveřejňuji další příspěvek v rámci diskuse před 19. ročníkem mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Autorem je Dagmar Byčánková. Příspěvek vstupuje do polemiky o vztahu tzv. 4. průmyslové revoluce a vzniku ekonomiky založené na produktivních službách:

PŘĺLEŽITOSTĺ PRO UVOLNĚNOU PRACOVNĺ SĺLU

Dagmar Byčánková

Z prostudování monografií "Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" v podobě zveřejněné na blogu R, Valenčíka a "Čtvrtá průmyslová evoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?" mi vyplývá otázka po placených pracovních příležitostech pro uvolněnou pracovní sílu a po konkrétní podobě a odměňování všeobecné práce.

Při naplnění konceptu popsaného v monografii bude penzijní, zdravotnický i vzdělávací systém snáze financovatelný a pro lidskou komunitu dostupnější, sektor produktivních služeb bude uspokojovat změněné a rostoucí potřeby lidí po zhodnocování vlastních schopností, společnost bude celkově tendovat k většímu zdraví, vzdělání a pracovní aktivitě. Sektor produktivních služeb bude moci generovat pracovní místa v důsledku vyšší poptávky vyvolané větší dostupností těchto služeb. Tento sektor se však nezbaví závislosti na financování jinými sektory, tedy na tom, aby jeho odběratelé, financující odebírané služby podle zásad HCC, generovali z těchto služeb pracovní příjmy v jiných sektorech.

Část příjemců produktivních služeb jistě může pocházet ze samotného sektoru produktivních služeb nebo v něm následně nalézt uplatnění, avšak tím se tento sektor nestane samofinancujícím.

Z uvedeného vyplývá, že prvotním předpokladem zavedení ekonomiky produktivních služeb není promyslet životaschopný koncept financování těchto služeb, nýbrž otázku, co zajistí, aby výsledná zdravější, vhodněji vzdělaná, déle produktivní, a tedy hojnější pracovní síla nalézala ony placené pracovní příležitosti, které jí umožní přijaté služby financovat. Přijmeme-li myšlenku, že je žádoucí využívat příležitostí investovat do lidského kapitálu co nejvíce, není zřejmé, z čeho by měly být tyto investice financovány, jestliže jejich efekt může být i nepeněžní: "Pod investiční příležitostí chápeme to, do čeho se dá investovat (nemusí to být jen finanční prostředky, může se jednat např. i o náklady obětované příležitosti, tj. volný čas apod.) a co něco vynese (budoucí příjem v peněžní i nepeněžní podobě)."[1]

Naléhavost otázky po dostatku placených příležitostí dle mého vyplývá ze stávající umělé zaměstnanosti v určitých sektorech (veřejná správa, neziskový sektor), a naopak úbytku pracovních míst v sektoru výrobním, přičemž oba jevy poukazují na rostoucí nadbytečnost lidského faktoru a vyvolávají otázku po sociální udržitelnosti tohoto stavu. V této souvislosti za významný považuji i společenský trend návratu k soběstačnosti, který se odráží i) ve výstavbě rodinných domů zčásti nezávislých na dodávkách energie a vody, ii) šířící se tendenci pěstovat si vlastní potraviny, iii) v šířících se svépomocných a nízkonákladových léčebných technikách, jež snižují závislost na veřejném zdravotnictví, iv) v přehodnocování investic do finančních produktů, jež snižují závislost na finančním sektoru, apod. Domnívám se, že uvedené trendy implikují budoucí úbytek pracovních míst.

Monografie z r. 2015 poukazuje ve spojitosti s mj. rozšířením 3D a 4D tisku, odbouráváním nutnosti přepravy a lokalizací výroby na blížící se éru všeobecné práce, přičemž "... jen malý zlomek lidí bude profesně působit jako ten, kdo se dnes označuje pojmem "vědec", tj. jako ten, do profesně inovace v oblasti technologií vymýšlí. Velká většina lidí bude působit v oblastiproduktivních služeb"[2]. Přijmeme-li citovaný příklad převzatý od Jiřího Kůse, že "Změna energetiky na decentralizovanou výrobu z obnovitelných zdrojů doslova v každém domě a bytě bude znamenat boom pro stavební a elektroinstalační firmy... Spíše se zdá, že v tomto přechodném období bude práce až nad hlavu", není zřejmé, na základě čeho budou ekonomické činnosti v situaci rostoucí soběstačnosti a materiální nezávislosti finančně odměňovány.

Navrhuji tedy,

- aby na konferenci zazněl příspěvek, který na příkladech vyjasní povahu všeobecné práce a její vztah k placené práci a volnému času,

- aby byl s pozváním na konferenci osloven pan Jiří Kůs, předseda Asociace nanotechnologického průmyslu ČR, z jehož článku čerpá monografie z r. 2015, a aby byl požádán o proslovení přednášky na téma proměny ekonomiky a světa práce v důsledku exponenciálního vývoje technologií, zdravotních pojišťoven, poskytovatelů profesního poradenství a programů celoživotního vzdělávání v praxi otestuje a na základě výsledků v budoucnu vyhodnotí:

- aplikovatelnost financování služeb Vysoké školy finanční a správní prostřednictvím HCC,

- program členství v progresivní (na prevenci zaměřené) součásti veřejného zdravotního pojištění, jež bude kooperovat s programem celoživotního vzdělávání a poskytovateli profesního poradenství za účelem prodloužení produktivního věku účastníků při zachování jejich profesního uplatnění,

- (testovat modifikaci modelu veřejného důchodového pojištění se skupinou dobrovolníků bude bez přijetí právního základu zřejmě neproveditelné).

Toto pilotní testování umožní: 

i) případně modifikovat teoretická východiska,

ii) dát myšlenkám konceptu produktivních služeb širší publicitu a akceptaci

iii) vytvořit most k zavádění těchto myšlenek do praxe v širším měřítku.

(Pokračování dalším příspěvkem)



[1]Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivní služeb? Praha, s. 28.

[2] Tamtéž, s. 24.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář