Stenozáznam Nytrové. Koho poslouchá premiér?/3

17. červenec 2016 | 02.00 |

Co skutečně řekla poslankyně Nytrová? A jaké reakce a od koho byly? Přečtěte si stenozáznam. A pak se ptejte – do jaké míry jsou i ti NEJ, NEJ, NEJ manipulováni médii. A Hlavně – proč pohrdají legitimní diskusí v nejvyšším zákonodárném sboru? (Uveřejňuji celé na pokračování – toto je třetí):

Poslanec Jiří Zlatuška:

Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem v té době, kdy byl přijímán zákon o registrovaném partnerství, byl v Senátu, vyjadřoval jsem se pozitivně v tom, že bych už tehdy preferoval, aby to bylo rozšířeno tady tímto způsobem, takže není úplně pravda, že takové hlasy nezazněly. Ale sledoval jsem tehdy tu debatu a nepostřehl jsem to, o čem zde mluvil kolega Mihola. Nepostřehl jsem nikoho přísahajícího. Domnívám se, že jestli někdo vykládal zkazky o přísahách, tak se mohlo stát, že to byli prostě jenom lidé, kteří měli vidiny. Silně pochybuji, že někdo v tom stavu dávání přísah byl.

Poslankyně Jana Pastuchová:

Děkuji. Já bych zde jenom znovu zopakovala jak kolegyni Nytrové prostřednictvím paní předsedající, tak panu poslanci Miholovi. Tady nehovoříme o adopci dětí z ústavní péče a z ústavu. Je to osvojení dětí páru, kteří spolu žijí. Tady vůbec o ústavech a adopci cizích dětí homosexuálními páry - o tom se tady nebavíme. Tady se bavíme úplně o něčem jiném.

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier:

Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem tady jenom na část rozpravy a musím říct, že i ta vypovídá o tom, že někteří z přítomných si pravděpodobně návrh zákona ani nepřečetli a netuší, o čem diskutují. To, co tady teď už zaznělo, to je první poznámka, kterou jsem chtěl učinit i já, že zákon se vůbec netýká adopcí dětí, které jsou v ústavech, ale pouze dětí, které už žijí v rodinách tvořených párem rodičů stejného pohlaví, kdy jeden z toho páru je biologickým rodičem toho dítěte. Čili to je realita, která už v naší společnosti existuje. Tento zákon ji nechce vytvářet. Tento zákon pouze akceptuje realitu a jeho cílem je zajistit, aby děti v těchto rodinách měly stejná práva jako ostatní děti. Například aby ten druhý z partnerů mohl vyzvednout dítě ve školce nebo ve škole, aby mohl získat přístup k informacím o zdravotních záležitostech, a ano, i v tom extrémním případě, když zemře biologický rodič, tak aby to dítě mělo upraven vztah k tomu druhému partnerovi, ke kterému může mít stejně silný vztah jako k biologickému rodiči, který je schopen v té domácnosti, kde to dítě s oběma partnery žije, zajistit pro dítě nejlepší možné podmínky, to dítě je na něj zvyklé. A díky tomu, že tam není ten právní vztah, tak ten zákon doopravdy není o tom, že se ty děti budou brát z ústavů, ale v tomto extrémním případě naopak dítě, které v takové rodině žije, může v tom ústavu skončit, přestože by v té původní rodině i bez toho biologického rodiče mělo ty nejlepší podmínky pro svůj rozvoj.

Stejně tak mimo realitu jsou ty poznámky, které argumentují proti zákonu nálezem Ústavního soudu z před několika dnů, protože ani nález Ústavního soudu se vůbec nedotýká té problematiky, kterou upravuje navržený zákon. Nález Ústavního soudu se týká situace, kdy osoba homosexuální orientace podle dosavadní právní úpravy před nálezem Ústavního soudu mohla bez omezení osvojit dítě jako jednotlivec. To platilo po celou dobu. Přijetím zákona o registrovaném partnerství byla přijata zároveň úprava, že tato samá osoba nemůže osvojit dítě v momentě, kdy uzavře registrované partnerství. To nemá žádný racionální základ. Je to omezení práv, které není vyváženo žádným jiným relevantním zájmem, který by takovéto omezení práv umožňoval. To také jasně řekl Ústavní soud. A tento zákaz individuálního osvojení, nebo adopce, jak chcete, proto zrušil. Konstatoval, že to je diskriminační, že to popírá princip rovného zacházení a že to je i nepřípustný zásah do ústavního práva na ochranu soukromého života. A to je úplně něco jiného, než co je v tom navrženém zákoně, protože to se vůbec netýká individuálního osvojení, ale řeknu to těmito slovy - přiosvojení toho dítěte tím druhým partnerem, než je biologický rodič, v již existující rodině, kde to dítě je.

To znamená není to o braní dětí z ústavní péče a není to ani nijak věcně spojeno s tím nálezem Ústavního soudu.

Na druhou stranu na nález Ústavního soudu je potřeba reagovat, upravit právní řád do podoby, aby vyhovoval nálezu Ústavního soudu. Z tohoto důvodu do návrhu zákona, který jsem předložil vládě spolu s ministrem spravedlnosti, zapracujeme i úpravu, která bude reagovat na nález Ústavního soudu. Přespříští týden by vláda měla tento návrh zákona projednat. Ten návrh obsahuje jak věcně totožnou úpravu s dnes projednávaným návrhem, tak právě i reakci na nález Ústavního soudu, tak aby úprava registrovaného partnerství a osvojení dětí byla v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Poslanec David Kasal:

Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se vyjádřil i opravdu z praktické stránky. Tady bylo řečeno a prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně Nytrová, omlouvám se, ale váš proslov byl pro mě velmi homofobní. Můžu vám říct to, že problém třeba ve zdravotnictví, a říkal to můj předřečník, je opravdu velký, protože děti, které tam leží, všichni se tady zaštiťujete, že se jedná o děti a že pro ně chcete to nejlepší, ale ty děti, pokud jsou v nemocnici u konkrétně těchto párů, tak my nemůžeme podat žádné informace o zdravotním stavu, my ty děti nemůžeme propustit domů, pokud ten partner je nemocen, nebo je odjetý. Můžeme samozřejmě požádat soud. Soud musí reagovat do 24 hodin. Všichni tady hovoříme o tom, aby se pobyty v nemocnicích zkracovaly a tohleto k tomu nevede.

A ještě na margo tradiční rodiny. Já ji samozřejmě taky podporuji a myslím si, že to je to nejlepší. Ale myslím si, že jsme rovnoprávní všichni. Ale chtěl bych říct, že v porodnicích, odkud odcházejí šťastní rodiče, existují statistiky, že 10 % dětí nemá svého biologického otce.

Poslanec Karel Fiedler:

Děkuji, paní předsedající. Navážu na slova pana kolegy poslance Kasala, který tady řekl určitý pohled na věc. Ale chci hlavně reagovat na to, co tady řekl pan ministr Dienstbier. Prostřednictvím paní předsedající pane ministře, když chce člověk vyzvednout dítě z družiny, nepotřebuje tady k tomu tenhle statut. Představte si, že bohatě stačí, když nahlásíte v družině, když rodič nahlásí jména osob, které to dítě mohou vyzvednout. Proboha, neblázněme. Neblbněte ty lidi. Neuvádějte tady takové nesmysly! Prosím vás, to opravdu nejde. To, co tady říkal pan kolega Kasal, to beru. Ale to, co jste říkal vy, to byl naprostý nesmysl.

Poslanec Karel Schwarzenberg:

Vážená paní předsedající, vážené poslankyně a poslanci, předtím jsme byli poučeni, že jde o rovná práva dětí. Já jsem tu diskusi sledoval a měl jsem spíše dojem, že zde jde o rovná práva dospělých, nikoliv dětí. Ale snad se mýlím.

(Pokračování další částí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář