R2016/100: Hra TITANIC? Bohužel velmi aktuální/1

11. květen 2016 | 07.00 |

Původně jsem chtěl v seriálu o reformách pokračovat jinými příspěvky, ale toto (vyjádření německého prezidenta Wulffa a to, co se stalo hned druhý den v Mnichově) mě donutilo urychlit práce na analýze komplexu her TITANIC:

http://radimvalencik.pise.cz/3431-vcera-dnes-a-zitra-wulff-a-mnichov.html

Hra je stále nebezpečnější. Proto ještě "nedopečené" uveřejňuji na 4 pokračování:

První část

Smysl toho, o čem bude řeč dále, lze s určitým zjednodušením vyjádřit takto: Investování do společenské pozice (investování do možnosti využívat vlastní investiční příležitosti omezením možnosti využívat investiční příležitosti těm, kteří mají méně investičních prostředků) přerostlo v rychle se prohlubující ekonomickou segregaci a historicky nebývalé omezení možností rovnosti příležitostí z hlediska startovních podmínek pro společenský vzestup (vertikální mobilitu). To má a bude mít řadu velmi negativních důsledků. Jedním z nich je, že se na různých úrovních a v různých místech spouští komplex her typu TITANIC. V monografii (ve slovníčku základních pojmů) jsme tento komplex her definovali takto:

Hra typu "Titanic": Jedná se o hru (resp. komplex vzájemně propojených her), ve které část hráčů upřednostní strategii uchování svých výhodnějších pozic v neefektivním systému před řešením příčin neefektivnosti, a to i za cenu obětování velké části ostatních hráčů.

Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/3079-reformy-363-vyber-z-monografie-6-slovnicek.html

Plný text monografie z roku 2015) lze najít zde:

http://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie

(Je tam i ta z předcházejícího roku.)

Tj. v případě komplexu her typu TITANIC jde hry, které jsou spojeny a anticipací (tušením) možnosti (neodvratnosti či alespoň výrazně pravděpodobnosti) velmi dramatického vývoje, ve kterém půjde (a to nikoli s nadsázkou, ale doslova) o přežití (a to nejen v přeneseném, ale i fyzickém smyslu).

Naším cílem z hlediska výše uvedeného je:

1. Vytvořit koncept komplexu her typu TITANIC.

2. Na základě tohoto konceptu vhodné modely her, které se v rámci tohoto komplexu hrají.

3. Analyzovat tyto modely prostředky teorie her.

4. Na základě toho připravit a realizovat experimenty, které umožní:

- Identifikovat, do jaké míry si lidé uvědomují, že se rozehrává komplex her typu TITANIC.

- Zjistit, jak lidé vnímají "markery" hry typu TITANIC (na které jsou citliví).

- Co může pozitivně ovlivnit ochotu lidí bránit vzniku a důsledkům některých her, které se hrají v rámci komplexu her typu TITANIC.

- Co může vytvořit imunitu ("antigeny") vůči některým fenoménům spojeným s rozhráním určitých her v rámci komplexu her typu TITANIC, konkrétně pak her spojených s dilematem slouhovství a dilematem nenasytnosti.

K tomu:

Dilema slouhovství je případ, kdy se člověk rozhoduje, zda bude sloužit těm (vyvoleným), kteří mají výhodnější pozici a pokusí se zachránit na úkor ostatních, k tomu však (vyvolení) potřebují kromě výhodnější pozice i určité množství slouhů.

Dilema nenasytnosti je případ, kdy ten, kdo má výhodnější pozici (může patřit mezi vyvolené), si není jist, zda má již dostatek prostředků, aby patřil mezi vyvolené, a rozhoduje se, zda bude usilovat o získání ještě většího množství prostředků, aby zvýšil svoji šanci být mezi vyvolenými, i když tím snižuje pravděpodobnost toho, že se vyvolení zachrání na úkor ostatních.

Apod. Tj. existují i další hry, které jsou součástí komplexu her typu TITANIC, které lze pojmenovat, sestavit jejich koncept, dát jejich model, analyzovat tento model prostředky teorie her a návazně připravit a realizovat příslušné experimenty.

Obecné schéma experimentů:

1. Osoby, s nimiž se provádí experiment, se rozdělí na dvě skupiny (pracovně je nazveme skupina "informovaní" a skupina "neinformovaní". (Účastníci experimentu o tomto rozdělení neví.)

2. Oběma skupinám se popíše komplex her typu TITANIC, skupině "informovaní" se (vhodnou formou, o které bude řeč dále) poskytnou určité informace navíc.

3. Vyhodnocuje se pak efekt "informace navíc" (jako svého druhu "antigenu" v oblasti "memplexů") z hlediska toho, jak se v některých významných otázkách člověk v rámci komplexu her typu TITANIC rozhoduje.

4. To umožňuje odhalit "markery" a "antigeny" vůči tomu, aby se lidé nechali vtáhnout do nedůstojných rolí v rámci komplexu her typu TITANIC, a zabránit tomu, aby se komplex her typu TITANIC rozehrál v pojetí "vyvolených".

Konkrétní příklad:

Když člověk řeší dilema slouhovství (ať již si to uvědomuje, nebo ne), nemusí si uvědomovat, to, že "vyvolení" mu mohou vytvořit pouze fikci záchrany odměnou za slouhovství. Dokonce v rámci skupinové konformity je naprosto standardní situací to, že se zde nekriticky věří v odměnu za slouhovství a že se v rámci skupinové konformity v tom hráči utvrzují. ("Drobné odměny" typu toho, že jsou někam zváni a že mají možnost setkat se s "významnými osobnostmi" považují za dostatečně přesvědčivý důkaz toho, že se s nimi v případě situace typu TITANIC počítá jako s těmi, kteří budou zachráněni.)

Co z tohoto hlediska může experiment?

Za prvé: Část osob postavit před dilema slouhovství v rámci hry, ve které musí odhadnout, do jaké míry se jim vytváří realita a záchrany a do jaké míry jen fikce záchrany.

Za druhé: Do základního bloku otázek lze zabudovat některé kandidáty na vhodné "antigeny", tj. na to, co může vyvolat dostatečnou imunitu proti memplexu slouhovství.

Aby se k experimentům tohoto typu mohlo přejít, je nejdříve nutné vytvořit vhodný koncept a soustavu modelů her, které se hrají v rámci komplexu her typu TITANIC. A to je velmi pracné. Kdo ovšem sleduje postup našeho bádání, ví, že i v poměrně krátkém čase lze dojít k využitelným výsledkům.

K otázce "antigenů", tj. toho, na co lidé nejvíce reagují:

Jako hypotézu (kterou lze experimentálně ověřit) lze formulovat následující: Lidé nemají rádi nespravedlnost a cítí se ohroženi používáním dvojího metru (k odsuzování a chválení, k rozlišování na "dobré a zlé", k hanění a vyzdvihování zásluh). Každý "antigent" např. vůči "memplexu" slouhovství či jiným negativním jevům pak závisí na zkušenostech lidí, kontextu, který si do příslušné situace promítají apod. Účinnost "antigenů" pak lze v rámci modelu poměrně dobře testovat.

(Pokračování druhou částí)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář