R2016/183: Sirůček: Ekonomie a sluníčkáři/5

4. srpen 2016 | 07.00 |

 V rámci přípravné diskuse k 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání veřejňuji další tři části příspěvku P. Sirůčka a návazně pak reakci J. Zemana na celý příspěvek P. Sirůčka (mj. i jako příklad korektní diskuse):

Aby ekonomická věda (a její dějiny) nebyla lidovou tvořivostíresp. sluníčkářským kejklířstvím - 5. část

Pavel Sirůček 

Ad: Klaus, V.: Velcí ekonomové jsou mou inspirací. Publikace č. 22/2015. Praha: Institut Václava Klause, 2015. 184 s. ISBN 978-80-7542-005-3 (tištěné vydání) & další texty V. Klause. 

V.

K zakoupení následující knihy přímo vybídla nemilosrdně negativní, až ironicky sžíravá, leč přitom politicky korektní, kritika z týdeníku Respekt (Biler, S., Apokalyptický kabaret: Čeští věrozvěsti zkázy si našli oporu v americkém neokonzervatismu. Respekt, 2015, č. 49, s. 56. ISSN 0862-6545). Má jít o novou publikaci údajných "evangelistů civilizační zkázy ..." (tamtéž), k nimž – mimo jiné – má náležet i geolog a krajinný ekolog V. Cílek či egyptolog a archeolog M. Bárta. Uvidíme ... A propos: Řeč je o sborníkové publikaci Bárta, M., Kovář, M., Foltýn, O. (eds.): Povaha změny: Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. Praha: Vyšehrad, 2015. ISBN 978-80-7429-641-3. Společnost autorů je opravdu velmi pestře různorodá – s propojením i akademických a vojenských odborníků – a zahrnuje též politologa P. Robejška, jadernou expertku D. Drábovou, logistika P. Pernicu či historika M. Kováře, dále pracovníky AČR a MO ČR, bezpečnostní analytiky, orientalistu, kybernetika, rodinnou terapeutku, porodníka, právníky, nakladatele i politika. Jednotlivé příspěvky, sahající opravdu "Od Šumavy k Tatrám", jsou (ne)mírně nevyrovnané. A metodologicky i ideologicky vesměs nepříliš ukotvené.[i] Nicméně může zaujmout, a ke kritickému zamyšlení vybídnout, pasáž M. Bárty o "Makrohistorii", úvaha V. Cílka, varování před "globalizací sucha" přírodovědce a paleoekologa P. Pokorného a některé další texty (D. Drábové, P. Robejška aj.) – z různých oborů a oblastí – varovně připomínající a usilující dokladovat, že dnešní svět opravdu "stojí na křižovatce". Včetně úvah na téma potenciální hrozby kolapsu naší civilizace. Dodejme, že úvah – bohužel – nemálo aktuálních. Hrozeb však existuje daleko více.

[ii]

V Edici Spisy Stanislava Komárka vychází práce Komárek, S.: Evropa na rozcestí. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2510-4. Provokativně nastoluje nemálo zásadních otázek, včetně např. konstatování, že "to, co bývá zvykem chápat jako krizi ekonomickou, respektive finanční, je ve skutečnosti celkovou krizí západních společností". Komárek, mimo jiné, předkládá několik variant budoucnosti Evropy, realisticky líčené ve smyslu úpadkové civilizace. Jde o varianty výhradně pesimistické, včetně i scénářů katastrofických. A to s krutě pravdivými glosami např. ohledně dekadentnosti soudobé Evropy destruující dávné hodnoty. 

Za kritické zamyšlení stojí taktéž soubor úvah B. Kurase Jak zabít civilizaci. Nové rozšířené vydání. Praha: Eminent, 2015. ISBN 978-80-7281-500-5. Namátkou, i s aktuálním varováním před úchylným západním sebemrskačstvím, s krutě-pravdivými slovy: "Kdo se nemrská, není Evropan". A, kdo má vlastně být oním Evropanem? A, kdo jím vlastně chce být?

V sumáři spolupracovníků/spolupracovnic přílohy "oranžového" Práva Salonu o kulturních zážitcích roku 2015 uvádí V. Bělohradský: "Mimořádným zážitkem pro mě byla kniha Ilony Švihlíkové Jak jsme se stali kolonií ... Uvědomil jsem si při četbě, jak málo jsme schopni chápat lokální děje jako příznaky globální krize ..." (Právo, 31. 12. 2015 – Salon, s. 5. ISSN 1211-2119). Jde o text Švihlíková, I.: Jak jsme se stali kolonií. Praha: Rybka Publishers, 2015. ISBN 978-80-87950-17-3. Reálie zdaleka nejenom ohledně odlivu zisků ze země, poklesu reinvestovaných zisků, slabé přidané hodnotě etc., tj. příznacích statutu kolonie ...

"Proti patologickému tlaku na neustálý růst" je jedno z hesel brožurky M. Kennedyové (se S. Ehrenschwenderovou). Útlé brožurky nazvané Occupy Money s podtitulem Abychom v budoucnu my VŠICHNI byli vítězi (Dolní Dvořiště: P.R.A.A., 2015. ISBN 978-80-260-8182-1). Populárně psaný text alternativní finanční odbornice M. Kennedyové je určen pro laiky, "poněvadž pouze oni mohou přivodit změnu” (s. 16 představované publ.). Autorka usiluje dokázat, "jak z dlouhodobého hlediska úrok a složený úrok přivedou každý finanční systém ke kolapsu ...” (s. 17 dtto). Alternativu hledá v cirkulačních poplatcích, bezúročných úvěrech, etickém investování, a paralelních, resp. regionálních měnách. Uvádí i konkrétní příklady, včetně formulace "systémových pravidel pro fungování peněz s udržitelnou hodnotou” (nesou reálný užitek místo finančního zisku, mají omezené používání, nenesou žádné úroky a jsou "zabezpečeny parkovacím poplatkem proti zadržování”, fungují na jednoduchých principech, jsou demokraticky kontrolovatelné, podporují společenství, tlumí inflaci, jsou "kryty výkonem, nikoli vlastnictvím majetku” a mají být "výhrou pro všechny"). Brožurka osloví velmi pravděpodobně spíše než V. Klause ekonomické disidenty a "zelené" provokatéry/provokatérky typu N. Johanisové,[iii] resp. stoupence hodně nestandardních idejí "geselliánství".

[iv] Glosa recenzenta: Úvahy sice vysoce naivní, nicméně snad v něčem možná i poučné (alespoň v části kritiky stávajícího sociálně-ekonomického uspořádání). Aneb dílo i pokračovatelé odkazu S. Gesella přinášejí nekonvenční kritické pohledy na podstatu finančního systému a vybízejí k zamyšlení nad řadou závažných otázek např. o předluženosti. A nemusí vždy jít pouze a jen o pověstné "cimrmanovské" prozkoumávání slepých uliček ...


[i]A možná snad i něco bude na výtce, z výše připomenuté kritické recenze z pera S. Bilera, že: "Účinná řešení obvykle nacházejí ti, kdo si jsou vědomi limitů vlastního poznání. Bárta a spol. však podlehli představě, že pochopili smysl a fungování dějin" (Biler, S., Apokalyptický kabaret: Čeští věrozvěsti zkázy si našli oporu v americkém neokonzervatismu. Respekt, 2015, č. 49, s. 56. ISSN 0862-6545). Dodejme, že přitom existují teorie (a ideologie), které aspirují na to, že smysl a fungování dějin pochopit umožňují ... 

[ii] Tato recenze je věnována především V. Klausovi. Tudíž připomeňme, že samotný V. Klaus obvykle odmítá strašení katastrofickými scénáři. V projevu na Valdajském diskuzním klubu, v Soči, 22. 10. 2015, též hovoří o hrozbách. V. Klaus konstatuje, že: "O hrozbách hovořit máme. Vedou k rychle pokračujícímu ubývání svobody, demokracie a míru ve světě" (s. 1 níže specifikovaného textu). A hned pokračuje: "Hovořit o "pokroku" by ale bylo zavádějící. Britský konzervativní myslitel Edmund Burke již v roce 1770 ironicky poznamenal: "Svět se progresivně vyvíjí nazpátek!". Teď, po téměř čtvrt tisíciletí, s ním mám chuť souhlasit" (dtto).  Dále, mimo jiné, uvádí: "... Hlavní chybu vidím v nás. Jsme slabí, oportunističtí a nerozhodní ... Problémem je, že jsme bez odvahy a bez jasné pozitivní vize budoucnosti. Že se pasivně smiřujeme se svým rozčarováním nad stavem světa. Že zapomínáme na zdravý rozum a na svou odpovědnost za celek. Že předvádíme zjevnou neschopnost učit se z minulosti a docenit význam a roli historie. Že jsme se stali obětí nových, fatálně chybných ismů – humanrightismu, multikulturalismu, environmentalismu, homosexualismu, kosmopolitismu a transnacionalismu. Že jsme se stali objekty – ale bohužel i spolutvůrci – tragédie politické korektnosti ..." (s. 2 tamtéž). Citace odkazují na překlad projevu V. Klause Hrozbou jsme si my sami. Valdajská debata o hrozbách současného světa. In Newsletter Institutu Václava Klause, listopad 2015, s. 1-2. ISSN neuvedeno.          

[iii] Srov. Ekonomický dogmatismus a ekonomické disidentství in Marathon, 2015, č. 1. Sama N. Johanisová myšlenky M. Kennedyové představuje i propaguje.

[iv] Stručně přiblíženého v rámci dlouhodobého seriálu "Polozapomenutí" in Polozapomenuté postavy ekonomického myšlení – Silvio Gesell. Acta Oeconomica Pragensia, 2015, roč. 23, č. 5, s. 81-88. ISSN 0572-3043. Mnohem podrobněji viz Votruba, A.: Paradox úroků: Dějiny konceptu bezúročné měny. Brno: Doplněk, 2013. ISBN 978-80-7239-303-9, resp. Praha: Národní muzeum, 2013. ISBN 978-7036-382-9.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář